Systémy řízení jakosti při výrobě recyklátů ze stavebních odpadů

Výjimku tvoří několik norem pro inženýrské stavby, výrobu malt, betonů a kameniva pro kolejové lože.

Tyto normy a technické podmínky umožňují použití recyklátů za podmínek shodných s podmínkami pro přírodní suroviny (seznam je uveden v tab. 1). Problém však spočívá ve skutečnosti, že v některých vlastnostech je u recyklátů velmi obtížné splnění některých kritérií, stanovených pro kamenivo. Především se jedná o nasákavost, kde zejména u recyklátů ze zdiva (tzv. cihelný recyklát se zbytky maltovin) je dosažení požadovaných hranic většinou nesplnitelné.

Přitom se však nejedná o žádný zásadní problém, který by snižoval výslednou kvalitu stavby. Obdobně lze tento materiál výhodně použít např. pro povrchy cest a lesních komunikací, kde svými vlastnostmi dokonce v řadě parametrů předčí přírodní materiály. Takto vystavěné komunikace již slouží řadu let např. v lesích v okolí Brna a jezdí po nich i těžká lesní technika.

VYTVOŘIT OBECNĚ ZÁVAZNÝ SYSTÉM

Protože recykláty vyrobené ze zdiva, betonů, asfaltů či recyklované kamenivo z podloží komunikací mají své specifické vlastnosti, které lze při řadě staveb s výhodou využívat (např. vynikající zhutnitelnost), bylo by výhodné a logické vytvořit samostatný obecně závazný systém posuzování kvality recyklátů, tj. chemických vlastností podle vyhlášky č. 294/2005 Sb. a stavebně technických vlastností (zrnitost, obsah cizorodých částic, obsah prachových podílů, pevnost zrn v tlaku, nasákavost). Lze předpokládat, že recykláty se zaručenou kvalitou podle závazných technických norem se plně vyrovnají přírodním nerostným surovinám a budou přitom cenově dostupnější.

Na základě projednání na úrovni MŽP, producentů recyklátů ze stavebních odpadů a Asociace pro rozvoj recyklace stavebních materiálů v ČR se jako velmi potřebné jeví začlenění recyklátů do jednotného systému posuzování vlastností. Jednu z možností představuje např. jejich začlenění do tabulky 9 (podle nařízení vlády č. 312/2005 Sb.) "Zvláštní materiály, výrobky, konstrukce a zařízení", viz tab. 3.

Obdobně jsou členěny i akceptovány produkty z recyklovaných stavebních odpadů ve většině zemí EU s rozvinutou recyklací (např. Anglie, Belgie, Holandsko, Německo, Rakousko, Švýcarsko). Zejména rakouský systém řízení jakosti recyklátů ze SDO je pro podmínky ČR velmi vhodný.

SYSTÉM V RAKOUSKU

Rakousko má pro nakládání se stavebními a demoličními odpady řadu závazných legislativních předpisů. Jejich struktura je obdobná jako v ČR, existují však i nařízení a vyhlášky, které svoji obdobu v ČR nemají. Jedná se např. o vyhlášku o mobilních zařízeních pro nakládání s odpady BGBl 2002/472. Do této vyhlášky spadají i všechny mobilní drticí a třídicí recyklační linky pro minerální stavební odpady. I když by se zdálo, že existence této vyhlášky ztěžuje provozovatelům mobilních recyklačních linek jejich činnost, skutečnost je zcela opačná. Povolení k provozu mobilní recyklační linky od příslušného úřadu je potřeba pouze pro činnost linky v dané lokalitě delší než 6 měsíců - na rozdíl od stavu v ČR, kde je souhlas krajských úřadů pro činnost shodných zařízení vyžadován ve všech případech.

Systém řízení jakosti recyklátů ze stavebních a demoličních odpadů zajišťuje v Rakousku "Rakouský svaz zajišťování jakosti recyklovaných stavebních materiálů" (ÖGSV Österreichischer Güteschutzverband Recycling-Baustoffe). Jím udělovaná značka jakosti je plně akceptována. V Rakousku je složen systém řízení jakosti recyklátů ze tří částí. U žadatele se provádí posouzení, zda žadatel má požadovanou technologii (příslušné recyklační zařízení) a zaveden systém interní kontroly. Po úspěšném absolvování této části získá žadatel souhlas k označování svých produktů (resp. jen některé části své produkce) značkou jakosti.

Druhá část systému řízení jakosti spočívá v důsledném uplatňování systému interní kontroly u provozovatele recyklačního zařízení. Ten musí kromě jiného převzít zodpovědnost za nepřetržitou kontrolu, která zaručí plnění předepsaných požadavků. Pokud nemá možnost provádět interní kontrolu, je povinen pověřit externí laboratoř.

Výsledky zkoušek musí být protokolovány. Příslušný formulář musí obsahovat údaje o názvu a původu materiálu, popis provedených zkoušek, místo, datum a jméno osoby provádějící zkoušky, dále vyhodnocení a srovnávací analýzu s předepsanými požadavky, zprávu o závadách a prostředky k jejich odstranění.

Jestliže interní kontrola ukáže, že požadavky stanovené v předpisech pro druh a jakost nebyly splněny, recyklační závod musí podniknout veškerá možná interní opatření k odstranění závad. Pokud recyklovaný materiál neodpovídá předpisům pro druh nebo jakost, dotyčný materiál musí být klasifikován v jiné třídě nebo - není-li to možné - musí s ním být naloženo odpovídajícím způsobem. Frekvence a rozsah zkoušek se liší podle jakosti recyklátů na tři skupiny (tab. 4).

Třetí částí sytému řízení je externí kontrola. Ta je určena k tomu, aby prokázala, že v daném provozu je uplatňován schválený systém řízení jakosti. Tato externí kontrola přirozeně provádí podrobné laboratorní zkoušky jakosti recyklátů s deklarovaným označením jakosti.

Velmi zajímavé je, že z hlediska posuzování škodlivin je na základě rozsáhlé studie a následného souhlasu Ministerstva pro krajinu, zemědělství, životní prostředí a vodní hospodářství Rakouska posuzováno pouze minimum vlastností (tab. 4). Uvedená studie jednoznačně prokázala, že v případě, že recyklát ze stavebních a demoličních odpadů vyhoví v hodnotách uváděných v tab. 4, pak z hlediska ekologického vyhovuje i v ostatních důležitých, a přitom zcela nadbytečně sledovaných vlastnostech.

TVORBA SYSTÉMU ZAOSTÁVÁ

Na základě podrobné znalosti problematiky recyklace stavebních a demoličních odpadů v některých zemích EU (autor je mimo jiné členem předsednictva F.I.R. Federation Internationale du Recyclage, sdružujícího národní svazy evropských zemí s nejrozvinutějším systémem recyklace SDO) lze jednoznačně konstatovat, že tvorba jednotného systému posuzování recyklátů stavebních odpadů v podmínkách České republiky dosud výrazně zaostává.

I když jednotliví producenti recyklátů mají zavedeny svoje vlastní systémy certifikace produktů, pro jejich větší rozšíření, a zejména pro jednoznačnou garanci při jejich používání ze strany investorů a dodavatelů staveb, je nezbytné vytvořit i v podmínkách ČR jednotný systém řízený jedinou institucí. Jak rychle se to podaří, bude závislé nejenom na producentech recyklátů, ale na přístupu všech dotčených orgánů státní správy a dalších institucí, které jsou v této oblasti činné. Je v našem zájmu, aby tomu bylo co nejdříve a - kromě jiného - se alespoň trochu přibrzdilo současné drancování surovinového potenciálu této země.

doc. Ing. Miroslav Škopán, CSc.
prezident Asociace pro rozvoj recyklace stavebních materiálů v ČR
www.arsm.cz



Tab. 1: Přehled norem předpokládajících použití recyklátu jako kameniva

ČSN EN 12620 Kamenivo do betonu

ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch

ČSN EN 13055-1 Pórovité kamenivo - část 1: Pórovité kamenivo do betonu, malty a injektážní malty

ČSN EN 13055-2 Pórovité kamenivo - část 2: Pórovité kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové úpravy a pro stmelené a nestmelené aplikace

ČSN EN 13139 Kamenivo pro malty

ČSN EN 13242 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace

ČSN EN 13450 Kamenivo pro kolejové lože


Tab. 2: Návrh členění recyklátu z inertních minerálních materiálů pro stanovení technických požadavků ve smyslu novelizace nařízení vlády 163/2002 Sb., ve znění dalších předpisů

Betonový recyklát

Umělé kamenivo vyrobené předrcením a vytříděním betonu na úzké (BRU) nebo široké (BRŠ) frakce a výsivku. Pro použití do betonu, do asfaltových směsí, pro nestmelené a hydraulicky stmelené směsi a pro zemní práce.

Asfaltový recyklát pro pozemní komunikace

Materiál získaný recyklací vrstev vozovky z asfaltových směsí, litého asfaltu, penetračních a vsypných makadamů, nátěrů a emulsních kalových zákrytů s podílem (do 50 %) z vrstev nestmelených a stmelených hydraulickým pojivem. Obsah asfaltu min. 3,5 %.

Pro výrobu hutněných asfaltových vrstev, směsí stmelených hydraulickými a/nebo asfaltovými pojivy, případně pro nestmelené podkladní vrstvy.

Recyklát z materiálu z podkladních vrstev vozovek

Materiál získaný recyklací vrstev vozovky z nestmelených nebo hydraulickým pojivem stmelených směsí s podílem (do 25 %) materiálu získaného recyklací asfaltových směsí, litého asfaltu, penetračních a vsypných makadamů, nátěrů a emulsních kalových zákrytů. Obsah asfaltu max. 3,5 %.

Pro podkladní vrstvy stmelené hydraulickými a/nebo asfaltovými pojivy, pro nestmelené podkladní vrstvy a zemní práce.

Recyklát z kameniva kolejového lože

Recyklované kamenivo vyrobené předrcením a vytříděním kameniva železničního svršku.

Stavba a rekonstrukce kolejového lože železnic, případně manipulačních ploch.

Recyklát z hornin

Kamenivo vyrobené vytěžením, předrcením a vytříděním kameniva v trase budované komunikace nebo prostoru stavby, případně i kameniva původní komunikace nebo objektu, a to na úzké (BRU) nebo široké (BRŠ) frakce a výsivku.

Pro stavbu a rekonstrukce vozovek a objektů pozemních komunikací. Kamenivo do betonu, kamenivo do hutněných asfaltových vrstev, pro kamenivo stmelené hydraulickým pojivem, pro stabilizované podklady, pro nestmelené vrstvy a pro zemní práce.

Recyklát ze zdiva a/nebo betonových částí staveb

Umělé kamenivo vyrobené předrcením a vytříděním stavební sutě. Kromě předrcených cihel obsahuje i příměs úlomků ostatních druhů zdiva a zatvrdlého maltového pojiva a úlomky betonu.

Pro podkladní vrstvy vozovek pozemních komunikací a pro zemní práce.


Tab. 3, Tab. 4