Analýza prvního hlášení do integrovaného registru znečišťování

Nyní lze přistoupit k prvním analýzám nastaveného ohlašovacího procesu, ale i samotných ohlášených údajů.

Do registru znečišťování byly ohlašovány údaje o množství ohlašovaných látek v emisích do ovzduší, vody, půdy a v přenosech z jednotlivých průmyslových a zemědělských provozoven. Pro rok 2004 byl aktuální seznam 72 látek, uvedených v příloze 1 nařízení vlády.

Ohlašovací povinnost vznikala těm uživatelům registrované látky, kteří ze své provozovny vypustili v emisích nebo přenosech stejné nebo větší množství ohlašované látky, než stanovuje ohlašovací práh (kg látky za rok). Pouze při dosažení nebo překročení stanovených ohlašovacích prahů pro ohlašované látky byl uživatel registrované látky povinen ohlašovat do IRZ. První ohlašovací povinnost plnili uživatelé registrované látky za rok 2004 do 15. 2. 2005. Několik desítek provozoven zažádalo MŽP o odklad plnění povinnosti, nejdéle ovšem šlo odložit povinnost o 60 dnů, tedy do 15. 4. 2005.

Do integrovaného registru znečišťování se zasílá identifikace uživatele registrované látky a údaje o ohlašovaných látkách (emise a přenosy), stanovených v příloze č. 4 k nařízení vlády č. 368/2003 Sb. Z identifikačních údajů provozovny často chyběly zeměpisné souřadnice provozovny, OKEČ a kódy NOSE-P. U údajů o emisích do vody nebylo uváděno jméno recipientu a říční kilometr, na kterém k emisi dochází. U přenosů odpadů mimo provozovnu scházelo často určení odpadu (R - využití, D -odstranění). Údaje musely být zpětně doplňovány.

Ohlašování do IRZ probíhalo v drtivé většině případů elektronicky prostřednictvím speciální elektronické aplikace IntForm. Do aplikace uživatel registrované látky zaznamenal povinné údaje a následně je elektronicky zaslal na Centrální ohlašovnu (CO). Někteří uživatelé registrované látky ovšem nebyli připraveni na elektronické ohlašování. I s těmi se nicméně operátoři Centrální ohlašovny vždy dohodli na schůdném řešení.

Zavedení integrovaného registru znečišťování se výrazně promítlo i do způsobu ohlašování dalších údajů z oblasti životního prostředí. Došlo k centralizaci některých ohlašovacích povinností, takže uživatelé registrované látky ohlašovali údaje požadované podle nařízení vlády č. 368/2003 Sb. a složkové legislativy na jedno místo - do Centrální ohlašovny.

OHLÁŠENÉ ÚDAJE

V IRZ jsou sledovány vesměs konkrétní látky v emisích a přenosech a některé další skupiny látek. Mnohé z nich dosud nebyly jednotlivě sledovány a informaci o množství emisí těchto látek je možno nalézt pouze v nově zavedeném registru. Zajímavé jsou především informace o těžkých kovech, emisích oxidu dusného, fluoridu sírového, fluorovaných uhlovodíků, halonů, polétavého prachu, dioxinech, polyaromatických uhlovodících a dalších látkách emitovaných do ovzduší. V emisích do vody jsou nově sledovanými látkami např. azbest, heptachlor, ethylenoxid, bromované difenylethery a jiné. V půdě pak fenoly, kyanidy, xyleny, toluen atd. Významné jsou z tohoto pohledu informace o přenosech, zejména u přenosů v odpadech lze v IRZ nalézt informace k množství konkrétních látek přítomných v odpadech.

Za rok 2004 (k 31. 10. 2005) podalo hlášení 529 uživatelů registrované látky za celkem 870 provozoven. Z celkového počtu 72 látek uvedených v příloze č. 1 k nařízení vlády č. 368/2003 Sb. bylo za rok 2004 ohlášeno 56 látek. Šestnáct látek ohlašovatelé do IRZ neohlásili vůbec a některé pouze jednou. Nejčastěji ohlašovanou látkou do IRZ byl amoniak. Největší celkové ohlášené množství připadá na oxid uhličitý (85 mil. t/rok). Přehledné informace poskytuje rámeček 1.

Přehled ohlašovaných látek

Nejširší spektrum látek bylo ohlášeno provozovnami chemického průmyslu (45), následované nakládáním s odpady (38) a energetikou (43). V žádné kategorii činnosti nefiguruje všech 56 reálně ohlášených látek. Nejmenší počet látek ohlásily provozovny potravinářského průmyslu (13) a provozovny s činností zpracování nerostů (16), výroby a zpracování kovů (17) a zemědělské provozovny (19). Nejvíce provozoven ohlásilo emise do ovzduší (74 %) a přenosy v odpadech (32 %), pouze 2 % emise do půdy.

GEOGRAFICKÉ ROZDĚLENÍ OHLAŠOVATELŮ

Evidence hlášení do IRZ se provádí podle fyzického sídla provozovny, která produkuje emise nebo přenosy. Provozovny jsou v rámci České republiky poměrně rovnoměrně rozděleny. Tab. 2 uvádí počet podaných hlášení do IRZ podle jednotlivých krajů. Z celostátního hlediska mají největší podíl na hlášeních do IRZ provozovny se zemědělskou činností (45 %), následované energetikou (13 %) a nakládáním s odpady (12 %).

Podíl zemědělství na emisích látek registrovaných v IRZ (s výjimkou amoniaku) však není největší. Struktura provozoven podle kategorií činností vykazuje velké regionální rozdíly. Tradiční zemědělské kraje (Vysočina) skutečně vykázaly nadprůměrný počet ohlašujících zemědělských provozoven. Naproti tomu v průmyslových regionech (Moravsko- slezský kraj) nehraje počet zemědělských provozoven důležitou roli.

CHEMICKÉ LÁTKY V ODPADECH

IRZ zavedl povinnost sledování chemických látek v odpadech, které vznikají přímo nebo v přímé souvislosti s činností provozovaných technických nebo technologických jednotek. Pro povinné osoby se jednalo o novou povinnost. Sledování odpadů a jejich hodnocení z hlediska chemického složení je v mnohých případech velice komplikované, neboť u směsných odpadů není přesné složení vždy známé, a proto musí být množství některých sloučenin vypočítáno nebo odhadnuto. Snižuje se tím přesnost zjištěných údajů.

Přenosy v odpadech jsou druhým nejčastěji ohlášeným typem emise nebo přenosu. Za rok 2004 podalo hlášení jedné nebo více látek jako přenosů v odpadech 286 provozoven (33 %) ohlašujících do IRZ. Z celkového množství 56 látek, které se týkají přenosů v odpadech, bylo ohlášeno 34 látek. Nejčastěji ohlašovanou látkou a současně látkou s největším ohlášeným množstvím bylo olovo a sloučeniny olova (přes 16 000 t/rok).

Celkový přehled nejvýznamnějších látek z hlediska množství a četnosti hlášení je v tabulkách. Nejvíce hlášení pochází z kraje Moravskoslezského (52) a Ústeckého (35), nejméně pak z kraje Karlovarského (7).

PŘÍPRAVA NA DRUHÉ OHLAŠOVÁNÍ

Po skončení ohlašování údajů za rok 2004 a jejich zpracování začalo MŽP s přípravou druhého ohlašování (údaje za rok 2005 musí uživatelé registrované látky ohlásit nejpozději do 15. 2. 2006). Proto je vyvíjena taková podoba elektronické ohlašovací aplikace IntForm, která bude funkční a uživatelsky přátelská. Budou v ní zapracovány prvky zlepšující celkovou ergonomii aplikace a umožňující snadné zadání požadovaných údajů. Projektový tým IRZ prováděl velmi podrobný sběr připomínek k minulé verzi IntFormu a připomínky byly reflektovány v přípravě nové verze.

Pro informace o IRZ je stěžejní nová internetová stránka IRZ (www.irz.cz). Dále jsou využívány stránky Ministerstva životního prostředí (www.env.cz) a CENIA, české informační agentury životního prostředí (www.cenia.cz).

Webová prezentace IRZ zaznamenává vysokou návštěvnost. Za dva měsíce provozu ji navštívilo přes 8000 unikátních uživatelů Internetu. Reakce, připomínky a náměty ze strany návštěvníků stránky jsou cenným zdrojem pro případnou rozsáhlejší aktualizaci stránky.

V listopadu a prosinci 2005 proběhly ve všech krajích České republiky semináře pro subjekty, kterých se IRZ dotýká.

K podpoře ohlašovatelů připravilo oddělení IPPC MŽP ucelenou sadu materiálů, které pokrývají oblast IRZ (Příručka pro ohlašování do IRZ - I. díl, Příručka pro ohlašování do IRZ - II. díl, Informační leták pro ohlašovatele do IRZ, Informační leták pro veřejnost o IRZ, 100 otázek a odpovědí o IRZ). Materiály jsou dostupné buď v elektronické podobě na www.irz.cz nebo lze na požádání zaslat listinnou podobu.

Na úrovni institucí státní správy probíhá také propojování informačních systémů. K tomu je zapotřebí zejména optimalizace struktury a formátu předávaných údajů. Jedná se pravděpodobně o nejsložitější a nejdlouhodobější úkol celého projektu. Elektronická komunikace mezi státní správou a občany bude ovšem podle všeho rozsáhle preferována, a tak se jí musí přizpůsobit i ohlašování údajů o životním prostředí.

Detailní rozbor ohlášených údajů do IRZ bude poskytnut v "Souhrnné zprávě o IRZ za rok 2004", která bude k dispozici na počátku roku 2006. Ve velmi krátkém časovém horizontu bude z údajů ohlášených do IRZ připravena rovněž první zpráva České republiky pro Evropskou komisi a Evropskou agenturu životního prostředí podle Rozhodnutí 479/2000/ES, o založení Evropského registru emisí znečišťujících látek (EPER). ČR má povinnost v roce 2006 ohlásit do EPER požadované údaje. Stejně tak bude ohlašovat i nové členské státy EU (kromě Maďarska, které poprvé ohlásilo již v roce 2003 společně se "starými" členy EU).

Ing. Bc. Jan Maršák
vedoucí oddělení IPPC a vedoucí Projektu IRZ,
Odbor posuzování vlivů na životní prostředí a IPPC
Ministerstvo životního prostředí ČR