Korálové útesy jsou krásné - a výnosné
Jakou cenu mají korálové útesy? I to propočítávali vědci ve zprávě OSN. Vzali v
úvahu, že krása korálových útesů přitahuje turisty, kteří přinášejí živobytí
místním obyvatelům.
Právě mezi korály se líhnou a vyrůstají celé populace ryb, ze kterých mnohé
slouží jako lidská potrava. Z toho vědci vypočítali, že celkově na světě přináší
čtvereční kilometr korálových útesů každoročně nepřímé výnosy mezi 100 000 a 600
000 dolary. V jihovýchodní Asii je to ještě více, přes milión dolarů na
čtvereční kilometr, protože v této části světa jen samotné rybolovné oblasti
ročně vynášejí 2,5 miliardy dolarů.
Ještě cennější jsou pak mangrovy - tropické dřeviny na bahnitých pobřežích moře.
Jejich kořenový systém chrání půdu před odplavením vlnami. Například v Thajsku
odborníci vyčíslili jejich cenu na 3,5 miliónů dolarů za čtvereční kilometr.
V některých tropických zemích, například v Indonésii, obyvatelé používají korály
jako stavební materiál. Jenomže útesy rovněž chrání pobřeží před erozí.
Například studie na Srí Lance ukázaly, že jeden jejich čtvereční kilometr ročně
zabrání odplavení 2000 krychlových metrů pobřežní zeminy. Při úbytku korálů tedy
nezbývá než pláže chránit betonovými vlnolamy, které nevynikají krásou a turisty
odrazují. Korálům navíc vadí znečištění vody průmyslovými exhalacemi a škodí jim
i globální oteplování, protože v teplejší vodě hůře rostou.
Zpráva OSN vyčísluje, že v posledních desetiletích byla ztracena nebo
znehodnocena pětina světových korálových útesů a 35 procent mangrovů.
"Každodenně příroda pracuje na vytvoření živobytí pro milióny a možná miliardy
lidí," komentoval zprávu Klaus Töpfer, ředitel Programu OSN pro životní
prostředí. "Doufám, že ekonomické propočty z této studie pomohou změnit přístup
vlád, průmyslu, místních úřadů i běžných lidí tak, aby si více cenili těchto
přírodních hodnot a chránili je."
Jakou cenu mají korálové útesy? I to propočítávali vědci ve zprávě OSN. Vzali v úvahu, že krása korálových útesů přitahuje turisty, kteří přinášejí živobytí místním obyvatelům.
Právě mezi korály se líhnou a vyrůstají celé populace ryb, ze kterých mnohé slouží jako lidská potrava. Z toho vědci vypočítali, že celkově na světě přináší čtvereční kilometr korálových útesů každoročně nepřímé výnosy mezi 100 000 a 600 000 dolary. V jihovýchodní Asii je to ještě více, přes milión dolarů na čtvereční kilometr, protože v této části světa jen samotné rybolovné oblasti ročně vynášejí 2,5 miliardy dolarů.
Ještě cennější jsou pak mangrovy - tropické dřeviny na bahnitých pobřežích moře. Jejich kořenový systém chrání půdu před odplavením vlnami. Například v Thajsku odborníci vyčíslili jejich cenu na 3,5 miliónů dolarů za čtvereční kilometr.
V některých tropických zemích, například v Indonésii, obyvatelé používají korály jako stavební materiál. Jenomže útesy rovněž chrání pobřeží před erozí. Například studie na Srí Lance ukázaly, že jeden jejich čtvereční kilometr ročně zabrání odplavení 2000 krychlových metrů pobřežní zeminy. Při úbytku korálů tedy nezbývá než pláže chránit betonovými vlnolamy, které nevynikají krásou a turisty odrazují. Korálům navíc vadí znečištění vody průmyslovými exhalacemi a škodí jim i globální oteplování, protože v teplejší vodě hůře rostou.
Zpráva OSN vyčísluje, že v posledních desetiletích byla ztracena nebo znehodnocena pětina světových korálových útesů a 35 procent mangrovů.
"Každodenně příroda pracuje na vytvoření živobytí pro milióny a možná miliardy lidí," komentoval zprávu Klaus Töpfer, ředitel Programu OSN pro životní prostředí. "Doufám, že ekonomické propočty z této studie pomohou změnit přístup vlád, průmyslu, místních úřadů i běžných lidí tak, aby si více cenili těchto přírodních hodnot a chránili je."
Právě mezi korály se líhnou a vyrůstají celé populace ryb, ze kterých mnohé slouží jako lidská potrava. Z toho vědci vypočítali, že celkově na světě přináší čtvereční kilometr korálových útesů každoročně nepřímé výnosy mezi 100 000 a 600 000 dolary. V jihovýchodní Asii je to ještě více, přes milión dolarů na čtvereční kilometr, protože v této části světa jen samotné rybolovné oblasti ročně vynášejí 2,5 miliardy dolarů.
Ještě cennější jsou pak mangrovy - tropické dřeviny na bahnitých pobřežích moře. Jejich kořenový systém chrání půdu před odplavením vlnami. Například v Thajsku odborníci vyčíslili jejich cenu na 3,5 miliónů dolarů za čtvereční kilometr.
V některých tropických zemích, například v Indonésii, obyvatelé používají korály jako stavební materiál. Jenomže útesy rovněž chrání pobřeží před erozí. Například studie na Srí Lance ukázaly, že jeden jejich čtvereční kilometr ročně zabrání odplavení 2000 krychlových metrů pobřežní zeminy. Při úbytku korálů tedy nezbývá než pláže chránit betonovými vlnolamy, které nevynikají krásou a turisty odrazují. Korálům navíc vadí znečištění vody průmyslovými exhalacemi a škodí jim i globální oteplování, protože v teplejší vodě hůře rostou.
Zpráva OSN vyčísluje, že v posledních desetiletích byla ztracena nebo znehodnocena pětina světových korálových útesů a 35 procent mangrovů.
"Každodenně příroda pracuje na vytvoření živobytí pro milióny a možná miliardy lidí," komentoval zprávu Klaus Töpfer, ředitel Programu OSN pro životní prostředí. "Doufám, že ekonomické propočty z této studie pomohou změnit přístup vlád, průmyslu, místních úřadů i běžných lidí tak, aby si více cenili těchto přírodních hodnot a chránili je."
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích