Pátek, 29. března 2024

Špinavý vzduch krátí život

Špinavý vzduch krátí život
Zhoršuje se kvalita českého ovzduší. Špatná začíná být Praha, koncentrace benzopyrenu je horší než v Teplicích a takřka čtyřikrát vyšší než v Londýně.

Může se lidský život a zdraví koupit za peníze? Lékař toxikolog Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd říká, že ano, rozhodně však nemá na mysli úplatky v nemocnicích nebo nedostupné medikamenty. Šrám za univerzální všelék na prodloužení lidského věku a snížení nemocnosti považuje čistý vzduch. Jenže abyste ho získali, potřebujete hodně peněz.

V předchozím desetiletí věnovalo Česko do ozdravění našeho vzduchu 56 miliard korun. Odsíření a odprášení uhelných elektráren ČEZ stálo 50 miliard korun, dalšími šesti miliardami korun pak stát podpořil přechod domácností z topení uhlím na zemní plyn a elektřinu. Ve stejném období se u nás prodloužila průměrná délka lidského života.

"Délka lidského života se mezi léty 1990 až 2000 prodloužila o čtyři roky a výrazně poklesl počet úmrtí na nemoci cév, srdce a plic. Pozorovali jsme tehdy stejný efekt jako naši kolegové v irském Dublinu, když tam zakázali prodej, distribuci a topení uhlím. Podstatně lepší vzduch tam byl následován 13procentním poklesem úmrtnosti, a stejné to bylo i u nás," vzpomíná Radim Šrám, který vliv znečištěného ovzduší na lidské zdraví u nás mapuje od počátku 80. let.

BLAHODÁRNÝ ÚČINEK čistšího vzduchu na člověka dokumentuje Šrám dvěma grafy. Na jednom je křivka, zachycující prudký pokles koncentrace prachu v ovzduší, na druhém rostoucí délka lidského věku českých občanů. Všechno vypadalo růžově až do roku 2001, pak nastal ve vývoji obou křivek pozoruhodný zvrat. Kvalita ovzduší se po létech zlepšování opět začala zhoršovat a lidský věk už se neprodlužuje. Jeho délka začala stagnovat.

"Investice do čistoty ovzduší prodlužují lidský život a snižují nemocnost. A naopak, když proud peněz do životního prostředí vyschne a zájem o kvalitu vzduchu opadne, předchozí zdravotní problémy se vrátí," komentuje nepovzbudivé změny toxikolog.

Šrám nepopírá, že za příznivými zdravotními výsledky 90. let je třeba vidět i tehdejší změnu životního stylu, když lidé začali konzumovat více ovoce a zeleniny a přiklonili se k méně tučnému masu a rostlinným tukům. Délku lidského života navíc příznivě ovlivnily i zahraniční léky a technologie, které byly před rokem 1990 pro české zdravotnictví nedostupné. Šrám je na základě dlouhodobých výzkumů přesvědčen, že společenská péče o životní prostředí a životní styl jednotlivců jsou spojité nádoby.

"V NEZDRAVÉM ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ lidé ztrácejí osobní motivaci něco pro své zdraví udělat. Myslí si, že je to zbytečné. Proto se dnes začínají vracet ke stravovacím nešvarům a při rostoucích cenách plynu a elektřiny k topení uhlím, což kvalitě ovzduší přirozeně nepřidá," konstatuje.

Šrám stál na počátku 90. let za unikátním projektem Ministerstva životního prostředí nazvaného Teplice. Spolu s rozsáhlým týmem hygieniků zkoumal zdraví občanů v pánevních oblastech na severu Čech. Tehdy se ukázalo, že nezdravé prostředí má za následek přezíravý postoj k vlastnímu zdraví. Průvodním jevem byla špatná životospráva, kouření a alkohol. Zdravotníci analyzovali krev rozsáhlých skupin obyvatel podle věku, včetně těhotných žen a branců. Zkoumali také orgány zemřelých.

Vůbec nejhůř na tom byli muži na Teplicku. Ti se v roce 1990 v průměru dožívali pouhých 65 let, nejméně z celé republiky. Ale v roce 2000 už to byla rovná sedmdesátka. Muži v ČR se v té době dožívali 72 let, když v roce 1990 to bylo jen 67 let.

ROZSÁHLÉ INVESTICE do vyčištění elektráren i dotace domácnostem na přechod k ušlechtilým palivům zbavily ovzduší hrubého prachu. Po roce 2000 se však vzduch začal znovu špinit, ale tentokrát začaly vzrůstat koncentrace nejjemnějšího prachu z dopravy. Podle Evropského centra pro životní prostředí a zdraví v Bonnu, což je jedno z pracovišť Světové zdravotnické organizace, jsou nejmenší prachové částice pro lidské zdraví ještě škodlivější než hrubý prach, protože se na ně vážou toxické kovy a polyaromatické uhlovodíky jako je benzopyren. Ty blokují přístup kyslíku do buněk a poškozují stěny tepen. Mají karcinogenní účinky a způsobují poruchy plodnosti u mužů. Vznikají při spalování pohonných hmot, hnědého uhlí a dřeva.

"Koncentrace benzopyrenu je v Praze ještě vyšší než v Teplicích a takřka čtyřikrát vyšší než v New Yorku nebo Londýně. Naopak horší ovzduší má z tohoto pohledu polský Krakov nebo čínský Tongliang," odvolává se na výsledky monitoringu ovzduší v Česku i v zahraničí Radim Šrám.

Kvalitu ovzduší v hlavním městě hlídají od roku 2001 pražští strážníci na speciálním zařízení, které nosí během služby v brašnách. Naměřené hodnoty pak Šrám spolu s týmem dalších lékařů porovnává s jejich krevními testy. V zájmu objektivních výsledků byly pro měření vybráni pouze nekuřáci.

MĚŘENÍ PROBÍHÁ u Strahovského tunelu na Smíchově, kde je vysoká hustota dopravy. Dalším kontrolním stanovištěm je relativně klidný okraj Prahy v Libuši. Jenže pokud jde o jemný prach, je to prašť jako uhoď. V obou lokalitách je jeho koncentrace stejná, protože tato škodlivina se rovnoměrně rozptyluje po celém městě. Šrám říká, že v roce 2005 překračovaly koncentrace pro benzopyren v Praze jak limity evropské směrnice pro ovzduší, tak české nařízení vlády.

"Nejhorší je to v zimě, kdy startování motoru trvá déle. Už při teplotě pět až sedm stupňů vzroste koncentrace polyaromatických uhlovodíků pět až desetkrát v závislosti na stavu motoru a kvalitě paliva," upozorňuje Šrám.

Průměrné stáří automobilů v Česku je podle Českého automobilového sdružení 14 let. Počet vozů loni vzrostl takřka o čtvrt milionu - polovina z toho byly ojetiny - na celkových 5,4 milionu. V Praze připadá jedno auto na 1,97 lidí. Ruku v ruce s tím po roce 2000 dramaticky narůstá spotřeba benzinu a nafty. Částečně ulevit od problému by mohlo mýtné na dálnicích a zpoplatnění vjezdu do centra hlavního města, jak už to udělali v některých západoevropských městech, konkrétně ve zmíněném Londýně. Zcela určitě by pomohly přísnější technické kontroly vozidel.

NEJCITLIVĚJŠÍ SKUPINOU na kvalitu ovzduší překvapivě nejsou malé děti a senioři, jak se dříve soudilo, ale lidé těsně pod 60 let. Právě ti jsou podle Šráma nejvíc ohroženi na životech, když se prudce zhorší kvalita vzduchu. K vyšší citlivosti přispívá nepravidelná strava, kouření, alkohol a stresy v zaměstnání. Odborové sdružení ČMKOS upozorňuje i na to, že Češi mají v Evropské unii nejdelší počet odpracovaných hodin v měsíci a proti západní Evropě i kratší dovolenou.

Polyaromatickým uhlovodíkům ve vzduchu lékaři přičítají karcinogenní účinky a Zdravotnická ročenka uvádí, že od roku 2000 v Česku stoupá úmrtnost na novotvary. Šrám k tomu přidává ještě další děsivé zjištění: "Četnost poškození lidského genomu vlivem špinavého ovzduší se po roce 2000 opět zvyšuje a už se dostala na úroveň před rokem 1990."

Polyaromatické uhlovodíky poškozují chromozomy v buňkách. Ovlivňují kvalitu mužských spermií, jejich počet i pohyblivost. Při dlouhodobém pobytu na znečištěném vzduchu to může vést k poruchám plodnosti mužů, takže jejich partnerky potrácejí anebo přivedou na svět dítě s nízkou porodní váhou.

Pozoruhodné je, že poškození spermií se při změně povětří dokáže "opravit". Šrám říká, že k tomu stačí osm dní. Pokud se tedy muž chystá zplodit zdravého potomka, měl by opustit velkoměsto a vypravit se na dovolenou někam do hor. Pokud se tam v chalupách netopí nekvalitním uhlím.

S JEMNÝM PRACHEM v životním prostředí hodlá zúčtovat Evropská komise. V rámci programu Čistý vzduch pro Evropu připravuje směrnici, která přehodnocuje současné normy. Limitem mají být částice o velikosti 2,5 mikronu, zatímco až dosud byla jejich sledovaná velikost čtyřikrát větší, tedy 10 mikronů. Přesto odborníci z připravované normy nejsou nadšeni. Nejvíc bijí na poplach Finové.

"Velikost měřených částic je správná, rozpaky však budí navrhovaný měkký limit pro jejich koncentraci ve vzduchu. V krychlovém metru vzduchu by jich smělo být 25 mikrogramů, což je dvojnásobek hodnoty, kdy už lidé začínají trpět respiračními nemocemi," ilustruje problém lékař Miroslav Šuta z Greenpeace. Česko podle něj dokonce navrhuje, aby byl limit pouze doporučený, nikoli závazný. Praha přitom navrhovaný limit běžně překračuje, když její ovzduší obsahuje 27 mikrogramů nejmenších prachových částic v kubíku vzduchu.

AUTOR: Alice Olbrichová

56 mld. Kč
investoval stát v letech 1990-2000 do čistoty ovzduší.
Nejmenší prachové částice škodí víc než hrubý prach.
Vážou toxické kovy a polyaromatické uhlovodíky jako je benzopyren. Blokují okysličení buněk a poškozují tepny. Vyvolávaní rakovinu a neplodnost. Vznikají spalováním pohonných hmot, uhlí a dřeva.
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů