Seznamte se: domy ze dřeva

Ty dřevěné však nabízejí mnohem více výhod.
Rychlá a jednoduchá výstavba, volba ekologického materiálu, nízké náklady na provoz, především na vytápění, ale i dlouhá životnost - to jsou některé přednosti dřevostaveb. Stojí stejně jako zděné. Cena těch nejlevnějších a nejmenších začíná zhruba na dvou milionech. Vyšplhat se může i k deseti milionům.
Odpůrci dřevěných domů hovoří o spoustě negativ, zpravidla to jsou však jenom mýty.
Ke stavbě dřevěných domů se nejčastěji využívá smrkové dřevo. Doba, kdy se k sobě skládaly jednotlivé trámy, je už ale minulostí. Teď se staví z prefabrikovaných dílů mnoha velikostí a v různých fázích dokončení. Zatímco některá firma nabízí pouze připravené dřevěné panely, jiná dodává celé obvodové stěny.
Jednotlivé díly se přivezou na místo stavby v kamionu a následně se velmi rychle smontují a zkompletují. Hrubá stavba vznikne během několika dnů, a to bez ohledu na roční období. Jednotlivé díly se zpravidla sbíjejí. Mokrý proces je zcela vyloučen. Proto už neplatí doporučení, že dům musí před nastěhováním určitou dobu zrát a vysychat.
Ačkoli se různé systémy od sebe trochu liší, princip je velmi podobný. Základem prefabrikovaných panelů jsou dvě dřevěné desky, mezi nimiž je izolační materiál. Tloušťka panelů bývá různá, záleží na majiteli a jeho požadavcích na izolační vlastnosti.
V interiéru se stěna zakrývá sádrokartonovými nebo sádrovláknitými deskami (ty mají vyšší pevnost), které je možné upravovat obvyklým způsobem - tedy malovat, tapetovat i obkládat.
Zvenku se stěna ještě obloží další vrstvou izolace. Zmírní se tak nejen riziko vzniku tepelných mostů (místa s růzmou tepelnou propustností, kde dochází ke kondenzaci par na vodu), ale navíc se zvýší izolační funkce stěny. Některé firmy přidávají například fólii proti větru. Zvenku je možné dům opět obložit dřevem. "V tomto případě se ale majitel musí smířit s tím, že bude nutné dům natírat," upozorňuje Ladislav Vytejček ze společnosti Pragonor. První nátěr se doporučuje několik měsíců po postavení domu, další podle klimatických podmínek vždy po šesti až osmi letech. Kdo si chce tyto starosti ušetřit, může si nechat dům nahodit klasickou omítkou. Taková stavba však ztrácí kouzlo dřevodomku a na pohled vypadá stejně jako zděná.
Čím jsou jednotlivé prefabrikované díly větší, tím se proces výstavby zrychluje. Má to však svou nevýhodu - nezbývá příliš prostoru pro vlastní řešení.
Pokud však člověk zvolí firmu, která staví z individuálně navržených konstrukcí, tento problém odpadá. Postup je potom velmi podobný jako u zděných domů. Podle návrhu architekta a zpracovaného projektu se vyrobí jednotlivé díly požadovaných rozměrů. Ty se na místě skládají a montují podle přání budoucího majitele.

Je libo srub?
Způsob stavby, kdy se dům vyskládal z jednotlivých trámů, které zůstaly viditelné, je dnes už ojedinělý. Důvodů je několik. Nezastupitelná je kvalifikovaná lidská práce, což se projevuje na konečné ceně. Ta bývá zhruba o čtyřicet procent vyšší než u staveb montovaných.
Sruby a roubenky nemají dostatečné izolační vlastnosti. Ale tuto "závadu" už umějí stavitelé odstranit, aniž by srubové domy ztratily své kouzlo. "Dřevěná konstrukce se zevnitř obloží vrstvou izolace. Poté se opět zakryje dřevěnými profily, které vypadají stejně jako dům zvenku," vysvětluje Milan Chomistek z firmy Moravia Wood Trading, která staví jak srubové, tak montované dřevostavby.

Šetří energii
"Potřebovali jsme bydlet rychle a navíc nás lákaly nižší náklady na topení," nabízí aspoň dva důvody, proč se rozhodla pro dům s dřevěnou konstrukcí, Ilona Kaisrová. Ovlivnilo ji i to, že trávila několik let ve Spojených státech, kde se ze dřeva stavějí i velké obytné komplexy.
Nižší výdaje na vytápění mohou být jednou z největších předností dřevostaveb. Neznamená to však, že každý dřevěný dům lze označit za úsporný. Výhodných parametrů se dosahuje správně navrženou konstrukcí, vrstvou izolace, okny a podobně. Při stavbě dřevodomů jsou však tyto úpravy mnohem jednodušší než u klasických zděných. Většina majitelů dřevěných staveb si proto nechává navrhnout právě nízkoenergetické a energeticky pasívní domy. Jako nízkoenergetickou lze označit každou stavbu, kde se spotřeba tepla na vytopení jednoho metru čtverečního pohybuje pod 50 kilowatthodin za rok. U pasívních domů je to méně než patnáct kilowatthodin ročně. Pro srovnání - u starších domů se tato hodnota pohybuje mezi 150 až 300 kilowatthodinami.

Strach ze škůdců je přehnaný
Dřevodomky provází několik mýtů, které zpravidla mluví proti nim. Patří mezi ně i strach z požáru. Zbytečně. Tyhle stavby nejsou nebezpečnější než klasické zděné. Především proto, že oheň obvykle nejdříve zasáhne vnitřní vybavení domu - nábytek, záclony, koberce, tedy předměty, které jsou všude stejné. Při hoření, kdy vznikají teploty až 950 stupňů Celsia, dřevo vlastně "ohořívá", vzniká zuhelnatělá vrstva, která funguje jako jakýsi ochranný štít. Proces hoření se tak zpomaluje. Jádro dřevěné stavby si tak stále uchovává svou vysokou nosnost. Jen pro srovnání, ocelové konstrukce se deformují už při 500 stupních Celsia.
Jako další slabina domů s dřevěnou konstrukcí se uvádí malá odolnost před napadením plísněmi, hnilobou a dalšími škůdci. Ani tohle není pravda. Dřevěné domy se stejně jako zděné stavějí na základové betonové desce s izolací. Vzhledem k nízké hmotnosti dřevěných staveb lze ale volit i jiné, progresívnější a zároveň levnější řešení. Tím je například tenká základová deska nebo štěrkový polštář. Vždy je však důležité, aby se zabránilo pronikání vody z půdy. Proto se pod stavbu klade hydroizolace.
Dřevěné stavby lze před vlhkostí chránit i mnoha dalšími konstrukčními detaily. "Je to například použití parozábrany v obvodových stěnách, střešních a stropních konstrukcích tak, aby nedocházelo k jejímu porušení třeba během instalací inženýrských sítí," říká Petr Fuksík z firmy Atrium a pokračuje: "Dále bych doporučil kvalitní zateplení pláště domu, aby nevznikaly tepelné mosty." Pokud je dřevěná konstrukce dostatečně chráněna, není třeba impregnace chemickými přípravky. Přesto mnoho firem tuto variantu raději volí.
Dřevěný dům, podobně jako každý jiný, vyžaduje od majitele pravidelnou kontrolu a údržbu. Jestliže bude střechou deset let zatékat, voda se dostane do zdí a poškodí je. Ale totéž se stane i u cihel. Krátkodobé působení vody však dřevu nevadí.

Dům pro několik generací
Další nedůvěru může u neinformovaných zájemců vyvolávat životnost dřevodomků. Obavy jsou ale zbytečné, životnost dřevodomků je dlouhá. Uvádí se sto padesát let i více. Tím se neliší od klasických staveb.
Podobně jako u zděných domů je i u dřevěných možná přístavba. Záleží na stavebním systému, který si vyberete. Dům lze "hnát" jak směrem nahoru, tak do šířky. "Jde vlastně o stavebnicový systém. Proto není problém dům rozšířit o další místnosti. V Norsku, kde je tradice dřevěných domů velmi dlouhá, to dělají běžně," nabízí jeden příklad Ladislav Vytejček.
Je logické, že k dřevěnému domu patří dřevěná okna. Nemusí to však být pravidlem. Mnozí majitelé, hlavně kvůli ceně, volí plastové rámy. Podobná variabilita je možná i při výběru střešní krytiny, podlah, způsobu vytápění. Ani v tom se dřevěné domy od zděných nijak neliší. n

Výhody dřevostaveb
* Rychlá stavba, která může probíhat bez ohledu na roční období.
* Jednoduše lze dosáhnout výborných tepelně-izolačních vlastností, domy se často řadí mezi nízkoenergetické a energeticky pasívní.
* Dřevěné stěny nezadržují teplo - prostor se tak rychleji vytopí, ale také rychleji vychladne.
* Dřevo je přírodní, staletími prověřený materiál, pochází z domácích zdrojů.
* Použití dřevěných obkladů v interiéru kladně ovlivňuje mikroklima. Reguluje vlhkost vzduchu, tím omezuje riziko vzniku plísní a pozitivně působí na alergiky.
* Domy mají životnost až několik století.

Rodinný dům Star je možné stavět ve dvou etapách. Nejprve obýváte přízemí, kde jsou kromě kuchyně a obývacího pokoje ještě dvě ložnice. Teprve postupně lze zařídit podkroví s dalšími třemi místnostmi a koupelnou.

AUTOR: Magdaléna Krajmerová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz