Problémy recyklace autovraků pramení v legislativní smršti

Chceme tak získat lepší vyjednávací pozici, a jako profesní sdružení se více zapojit do legislativního procesu. Na jednání valné hromady si sdružení odsouhlasilo hlavní strategické cíle:

jednotný výklad zákonných podmínek pro udílení povolení krajskými úřady

prosazovat účinné nástroje pro postihování nelegálních zpracovatelů autovraků, které nemají potřebné souhlasy k této činnosti

zavedení recyklačního poplatku za ekologickou likvidaci autovraků

prosazovat zavedení výrazných sankcí pro majitele automobilů za likvidaci těchto vozů jinde než ve schválených zpracovatelských zařízeních

vstoupit v jednání se zástupci akreditovaných výrobců a dovozců automobilů, kteří jsou za likvidaci vozidel své značky odpovědni.

Je dosti obtížné vybudovat si důvěru pro možnost vstupovat do přípravy a eventuálně novely zákonů a vyhlášek a bude to ještě nějakou dobu trvat. Podotýkám, že v první řadě jde o budování důvěry v našem sdružení.

INFORMAČNÍ SYSTÉM

Naším záměrem je podílet se na přípravě informačního systému pro autovraky. Spolupracuji s tvůrcem informačního systému již delší dobu, a to ještě před vznikem sdružení. Proběhla však již schůzka s radou sdružení.

V současné době probíhá testování informačního systému hlavně u zpracovatelů ve Zlínském kraji a na autovrakovišti v Ženklavě, jako jediném z Moravskoslezského kraje. Informační systém je zpracován velice odborně a přehledně s určitou mírou jednoduchosti. Testování by mělo odhalit a upřesnit některé nejasnosti v evidenci a prověřit výkaznictví pro Evropskou komisi v procentuálních kvótách recyklací tak, aby byl informační systém k 1. 1. 2007 již plně funkční. Některé informace o informačním systému lze nalézt na internetových stránkách: www.isva.cz.

CHCEME REVIZI SOUHLASŮ

Největší problém v recyklaci autovraků pramení v legislativní smršti novel zákona o odpadech č. 185/2001 Sb. a jeho vyhlášek, konkrétně vyhlášky č. 383/2001 Sb. Další velký problém vidíme v nerozumném povolování autovrakovišť krajskými úřady bez splnění základních podmínek pro provoz takového zařízení. Z těchto důvodů budeme jako sdružení prosazovat revizi všech vydaných souhlasů k provozu autovrakovišť.

Recyklátoři mají potíže s ekonomikou při provádění ekologické likvidace se splněním požadovaných kvót na recyklaci. Směrnice EU 53/2000 uvádí, že na ekologické likvidaci se mají podílet výrobci a dovozci automobilů. Tuto část směrnice dovozci a výrobci v naší republice nejsou ochotni akceptovat. Podle nich je naše činnost samofinancovatelná, popřípadě výdělečná. Neznám však žádné autovrakoviště, které by zřídil a provozoval některý z výrobců nebo dovozců vozidel v naší republice, a tím vytvořil zisk.

Tento problém by se přitom dal vyřešit podobně jako u elektrošrotu zavedením poplatku na recyklaci, který byl upraven zákonem, a dále se o jeho existenci nediskutuje. Automaticky je inkasován při zakoupení nového elektrozařízení. Můžeme si také vzít vzor ze Slovenska. Tam je při zakoupení vozidla recyklační poplatek zahrnut v ceně vozidla.

Velké diskuse vznikají o tzv. úplnosti a neúplnosti vozidla. Tato terminologie je převzata ze směrnice EU. Podle mých informací se připravuje v rámci některé z novel vyhlášky o nakládání s autovraky upřesnění termínů. Zde by mělo být jasně řečeno, které skupiny dílů a součástí musí autovrak mít, aby byl tzv. úplný. V současné době jsme ve sdružení otázku úplnosti autovraků neuzavřeli a členové k tomuto problému přistupují individuálně.

Milan Petr
Sdružení zpracovatelů autovraků