Na druhý pohled

Na Špicberkách si budeme zálohovat kousek civilizace pro případ celoplanetárních katastrof.

Noemova archa. Norská vláda ve spolupráci s mezinárodní organizací Global Crop Diversity Trust začala na Špicberkách stavět mezinárodní banku osiva.

Bude v provozu od příštího roku, měla by obsahovat asi tři miliony nejrůznějších druhů z celého světa a na rozdíl od mnoha podobných národních a komerčních projektů je projektována tak, aby opravdu něco vydržela. Aby byla například využitelná i po všemožných podobách částečného konce světa, jak si je v dnešní době dovedeme představit.

Na Špicberkách je umístěna proto, aby fungovala i bez elektřiny, bude-li třeba. Věčně zmrzlá půda totiž udrží přijatelně nízkou teplotu sama.

Řečeno počítačovou terminologií, jde o snahu zálohovat kousek naší civilizace na bezpečné médium. Odpovídá to duchu současné doby - jak počítačové metafoře, tak všudypřítomnosti katastrofických vizí. Banky osiv jsou samosebou důležité z vědeckých i praktických důvodů i bez konce světa a ta norská je bude velmi vhodně zastřešovat.

Mediálně je na ní však zajímavá právě ta představa postkatastrofického světa. Norský ministr zemědělství pan Terje Riis-Johansen použil ještě důraznější metaforu: archa Noemova.

"A ze všeho, co je živé, ze všeho tvorstva, uvedeš vždy po páru do archy, aby s tebou zůstali naživu." Nebylo to bez problémů tenkrát, a nebude ani v dnešní době.

Zhroutí-li se celý ekosystém, jak v něm pak obstojí ta či ona plodina restaurovaná ze špicberských semínek? Kdo vůbec bude vědět, kde hledat, a jak se lidé z předpokládaných trosek světa dostanou zrovna na Špicberky? Představa obnovení kusu našeho světa ze zálohy je pochopitelná, uklidňující, ale nejspíš naprosto mylná. Buď nás v budoucnosti nic zlého nečeká, anebo to bude zlé až příliš, Špicberky nešpicberky.

Přesto je nutné říci, že jde o dobrou věc. Nejrůznější rostlinné druhy se koneckonců ztrácejí z tváře našeho světa i bez nejrůznějších katastrof, a pro jednotlivé dílčí případy může mít záloha daleko větší smysl. Kromě toho je povzbuzující vidět světové politiky, jak se zabývají něčím, co tak nesmírně přesahuje délku jejich funkčních období.

Jedinou další věcí, kterou politici plánují na tisíce let dopředu, je radioaktivní odpad. Semínka uložená ve zmrzlé skále jsou jeho příjemnou protiváhou, symbolicky i reálně.

AUTOR: Petr Koubský