Svět se dál obává růstu cen ropy
Íránská karta stále velmi ovlivňuje ceny ropy. Informace o možném pokroku v
jednání EU o jaderném programu s Íránem přispěly k poklesu ceny černého zlata
pod rekordních více než 75 dolarů za barel z minulého pátku. Budou tyto
rozhovory úspěšné a povedou k výraznějšímu snížení ceny ropy?
Íránská karta stále velmi ovlivňuje ceny ropy. Informace o možném pokroku v jednání EU o jaderném programu s Íránem přispěly k poklesu ceny černého zlata pod rekordních více než 75 dolarů za barel z minulého pátku. Budou tyto rozhovory úspěšné a povedou k výraznějšímu snížení ceny ropy?
Šance na podobný vývoj snižuje probíhající motoristická sezóna, která zvedla poptávku po benzinu v USA. I v dalších zemích, včetně ČR, se nyní očekává spíše jeho zdražování. Nepochybně také proto, že Američané dosud neodstranili škody, které jim způsobil v případě těžby a zpracování ropy hurikán Katrina. Sezóna hurikánů přitom ve Spojených státech pohříchu ještě pořádně ani nezačala. Na těchto obavách nic nemění fakt, že největší producent černého zlata, Organizace zemí těžící ropu, dál udržuje těžbu této suroviny na vysoké úrovni.
Z tohoto pohledu se zdá, že jde nejen o technické, ale hlavně psychologické faktory. Svět ostatně platí podle expertů kvůli napětí kolem Íránu a obavám z většího přerušení dodávek za barel ropy o 5 až 10, možná dokonce i o více dolarů vyšší cenu. Není divu, že mnoho analytiků i dalších expertů očekává, že ceny ropy zůstanou tento rok a patrně i v dalších letech vysoké. Názor známého investičního guru Marka Mobia, který spravuje v podílových fondech miliardy dolarů, tak zatím vyznívá jako svého druhu sci-fi. Během nedávné návštěvy v Praze totiž upozornil, že největší světový producent ropy Saúdská Arábie pokládá její cenu za příliš vysokou. Země proto usiluje o to, aby se barel ropy stabilně prodával za 40-50 dolarů.
Všechno zlé je totiž k něčemu dobré a pokud zůstanou ceny ropy dlouhodobě na stávající úrovni nebo ještě porostou, bude stále výhodnější důkladněji zkoumat alternativní zdroje energie. Sílící výzkum i rostoucí zájem o akcie firem, zaměřených na využití sluneční či jiných méně tradičních zdrojů energie naznačují, že má pravdu. Mobius zároveň poukázal na to, že jeden z hlavních motorů růstu ceny ropy - tedy Čína - využívá z 80-90 % uhelné elektrárny. Pokud by zůstaly ceny černého zlata na současných úrovních, může se tedy země daleko více než dosud zaměřit na zemní plyn a uhlí. Čína navíc pracuje na ekologičtějších a přitom účinnějších technologiích, které jí umožní lépe využívat právě uhlí.
Aktuální vývoj příliš nenaznačuje, že by měl Mobius pravdu. Prudký růst cen ropy, k němuž přispěl hlavně růst světové ekonomiky, z přibližně 20 dolarů za barel před čtyřmi lety na aktuálních více než 70 dolarů ovšem na druhé straně také málokdo čekal.
Obavy, že vyšší růst mezd v USA a rekordní ceny ropy mohou přispět ke zvýšení míry inflace, zvedly ceny zlata v Asii, ale také v řadě dalších zemí. Cena troyské unce tohoto drahého kovu, považovaného za pojistku proti rostoucí inflaci, by se mohla podle agentury Bloomberg hlavně z tohoto důvodu rychle zvýšit až na 650 dolarů. Není přitom zřejmě náhodou, že zlato dosáhlo měsíčního cenového vrcholu ve stejný den, kdy cena barelu ropy momentálně kulminovala nad 75 dolary.
AUTOR: FRANTIŠEK MAŠEK
Šance na podobný vývoj snižuje probíhající motoristická sezóna, která zvedla poptávku po benzinu v USA. I v dalších zemích, včetně ČR, se nyní očekává spíše jeho zdražování. Nepochybně také proto, že Američané dosud neodstranili škody, které jim způsobil v případě těžby a zpracování ropy hurikán Katrina. Sezóna hurikánů přitom ve Spojených státech pohříchu ještě pořádně ani nezačala. Na těchto obavách nic nemění fakt, že největší producent černého zlata, Organizace zemí těžící ropu, dál udržuje těžbu této suroviny na vysoké úrovni.
Z tohoto pohledu se zdá, že jde nejen o technické, ale hlavně psychologické faktory. Svět ostatně platí podle expertů kvůli napětí kolem Íránu a obavám z většího přerušení dodávek za barel ropy o 5 až 10, možná dokonce i o více dolarů vyšší cenu. Není divu, že mnoho analytiků i dalších expertů očekává, že ceny ropy zůstanou tento rok a patrně i v dalších letech vysoké. Názor známého investičního guru Marka Mobia, který spravuje v podílových fondech miliardy dolarů, tak zatím vyznívá jako svého druhu sci-fi. Během nedávné návštěvy v Praze totiž upozornil, že největší světový producent ropy Saúdská Arábie pokládá její cenu za příliš vysokou. Země proto usiluje o to, aby se barel ropy stabilně prodával za 40-50 dolarů.
Všechno zlé je totiž k něčemu dobré a pokud zůstanou ceny ropy dlouhodobě na stávající úrovni nebo ještě porostou, bude stále výhodnější důkladněji zkoumat alternativní zdroje energie. Sílící výzkum i rostoucí zájem o akcie firem, zaměřených na využití sluneční či jiných méně tradičních zdrojů energie naznačují, že má pravdu. Mobius zároveň poukázal na to, že jeden z hlavních motorů růstu ceny ropy - tedy Čína - využívá z 80-90 % uhelné elektrárny. Pokud by zůstaly ceny černého zlata na současných úrovních, může se tedy země daleko více než dosud zaměřit na zemní plyn a uhlí. Čína navíc pracuje na ekologičtějších a přitom účinnějších technologiích, které jí umožní lépe využívat právě uhlí.
Aktuální vývoj příliš nenaznačuje, že by měl Mobius pravdu. Prudký růst cen ropy, k němuž přispěl hlavně růst světové ekonomiky, z přibližně 20 dolarů za barel před čtyřmi lety na aktuálních více než 70 dolarů ovšem na druhé straně také málokdo čekal.
Obavy, že vyšší růst mezd v USA a rekordní ceny ropy mohou přispět ke zvýšení míry inflace, zvedly ceny zlata v Asii, ale také v řadě dalších zemí. Cena troyské unce tohoto drahého kovu, považovaného za pojistku proti rostoucí inflaci, by se mohla podle agentury Bloomberg hlavně z tohoto důvodu rychle zvýšit až na 650 dolarů. Není přitom zřejmě náhodou, že zlato dosáhlo měsíčního cenového vrcholu ve stejný den, kdy cena barelu ropy momentálně kulminovala nad 75 dolary.
AUTOR: FRANTIŠEK MAŠEK
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích
