Středozemní moře zvrací odpad na pláže
Když někde havaruje ropný tanker, média bijí na poplach a úřady spouštějí
rozsáhlé akce na záchranu životního prostředí. Pokud jde ale o sto tisíc tun
surové ropy, která se do Středozemního moře každoročně dostane při ilegálním
čištění nákladních plavidel, většinou vyvolá rozruch jen tehdy, když jsou
znečištěny nádherné pláže na Azurovém pobřeží.
Ještě záludnější je každodenní znečišťování milióny plastikových sáčků, zbytky
po výměně oleje, chemikáliemi ze zemědělství a cigaretovými nedopalky, protože
se děje nepozorovaně. Na tyto odpadky totiž není takový srdceryvný pohled jako
na ptáky se slepenými křídly v ropné skvrně po havárii tankeru.
„Středozemní moře je sice naším odpadkovým košem, ale nemůže pojmout vše,“ říká
francouzská ochránkyně přírody Isabelle Poitouová. Se svojí ekologickou
organizací Merterre bojuje proti pustošení prázdninového ráje na Azurovém
pobřeží. „Moře vyzvrací na pláže všechno, co nedokáže strávit,“ vysvětluje
Poitouová. A protože čtyři pětiny znečištění se do moře dostanou z pevniny, vidí
ekoložka jediné možné řešení: „Veškerý odpad je nutné recyklovat na pevnině.“
Když někde havaruje ropný tanker, média bijí na poplach a úřady spouštějí rozsáhlé akce na záchranu životního prostředí. Pokud jde ale o sto tisíc tun surové ropy, která se do Středozemního moře každoročně dostane při ilegálním čištění nákladních plavidel, většinou vyvolá rozruch jen tehdy, když jsou znečištěny nádherné pláže na Azurovém pobřeží.
Ještě záludnější je každodenní znečišťování milióny plastikových sáčků, zbytky po výměně oleje, chemikáliemi ze zemědělství a cigaretovými nedopalky, protože se děje nepozorovaně. Na tyto odpadky totiž není takový srdceryvný pohled jako na ptáky se slepenými křídly v ropné skvrně po havárii tankeru.
„Středozemní moře je sice naším odpadkovým košem, ale nemůže pojmout vše,“ říká francouzská ochránkyně přírody Isabelle Poitouová. Se svojí ekologickou organizací Merterre bojuje proti pustošení prázdninového ráje na Azurovém pobřeží. „Moře vyzvrací na pláže všechno, co nedokáže strávit,“ vysvětluje Poitouová. A protože čtyři pětiny znečištění se do moře dostanou z pevniny, vidí ekoložka jediné možné řešení: „Veškerý odpad je nutné recyklovat na pevnině.“
Mušle jako indikátor
Jen španělsko-francouzská severozápadní oblast Středozemního moře musí podle údajů výzkumného ústavu Ifremer „spolknout“ ročně 175 miliónů kusů nejrůznějších produktů obalového průmyslu. Den za dnem vyvrhuje moře na jeden kilometr pobřeží dva krychlové metry nestravitelných zbytků.
„Tam, kde se koupou lidé, je voda přísně kontrolována, přístaviště plachetnic jsou čistší než v minulosti a staví se stále více čističek,“ říká Poitouová. „Ale teprve přibližně v posledních deseti letech si uvědomujeme, jak nebezpečné jsou například plastikové sáčky,“ připomíná. A i kdyby se znečišťování tímto malým neřádem okamžitě zastavilo, bude to stejně trvat stovky let, než se mořské dno opět vyčistí.
Již šest let se vědci z ústavu Ifremer snaží řešit problém tím, že spouštějí do moře klece s mušlemi, aby tak mohli zjišťovat rozsah a druh znečištění vody. O mušlích je známo, že jejich maso vodu „přefiltruje“. Každé dva nebo tři měsíce tyto bioindikátory z vody vyzvednou a podrobují zkoumání v laboratoři. Mořští biologové si tuto metodu chválí, neboť je podle nich velmi důkladná. Plánují, že klece s mušlemi nasadí i ve východním Středomoří.
Hřešící tankery
Ve Středomoří dochází sice k haváriím tankerů zřídkakdy, ale ropa, která se do moře dostane během plavby tankeru při ilegálním čištění nádrží, napáchá v ročním úhrnu více ekologických škod.
„Obáváme se, že Středozemní moře čeká ještě temnější budoucnost,“ tvrdí zástupci francouzské Ligy na ochranu ptáků LPO. Stále častěji Liga podává žaloby na rejdaře, jejichž tankery si v moři „ulevují“. Za to musí platit dost citelné pokuty. Je to jeden ze způsobů, jak chránit Středozemní moře před dalším znečištěním.
Ještě záludnější je každodenní znečišťování milióny plastikových sáčků, zbytky po výměně oleje, chemikáliemi ze zemědělství a cigaretovými nedopalky, protože se děje nepozorovaně. Na tyto odpadky totiž není takový srdceryvný pohled jako na ptáky se slepenými křídly v ropné skvrně po havárii tankeru.
„Středozemní moře je sice naším odpadkovým košem, ale nemůže pojmout vše,“ říká francouzská ochránkyně přírody Isabelle Poitouová. Se svojí ekologickou organizací Merterre bojuje proti pustošení prázdninového ráje na Azurovém pobřeží. „Moře vyzvrací na pláže všechno, co nedokáže strávit,“ vysvětluje Poitouová. A protože čtyři pětiny znečištění se do moře dostanou z pevniny, vidí ekoložka jediné možné řešení: „Veškerý odpad je nutné recyklovat na pevnině.“
Mušle jako indikátor
Jen španělsko-francouzská severozápadní oblast Středozemního moře musí podle údajů výzkumného ústavu Ifremer „spolknout“ ročně 175 miliónů kusů nejrůznějších produktů obalového průmyslu. Den za dnem vyvrhuje moře na jeden kilometr pobřeží dva krychlové metry nestravitelných zbytků.
„Tam, kde se koupou lidé, je voda přísně kontrolována, přístaviště plachetnic jsou čistší než v minulosti a staví se stále více čističek,“ říká Poitouová. „Ale teprve přibližně v posledních deseti letech si uvědomujeme, jak nebezpečné jsou například plastikové sáčky,“ připomíná. A i kdyby se znečišťování tímto malým neřádem okamžitě zastavilo, bude to stejně trvat stovky let, než se mořské dno opět vyčistí.
Již šest let se vědci z ústavu Ifremer snaží řešit problém tím, že spouštějí do moře klece s mušlemi, aby tak mohli zjišťovat rozsah a druh znečištění vody. O mušlích je známo, že jejich maso vodu „přefiltruje“. Každé dva nebo tři měsíce tyto bioindikátory z vody vyzvednou a podrobují zkoumání v laboratoři. Mořští biologové si tuto metodu chválí, neboť je podle nich velmi důkladná. Plánují, že klece s mušlemi nasadí i ve východním Středomoří.
Hřešící tankery
Ve Středomoří dochází sice k haváriím tankerů zřídkakdy, ale ropa, která se do moře dostane během plavby tankeru při ilegálním čištění nádrží, napáchá v ročním úhrnu více ekologických škod.
„Obáváme se, že Středozemní moře čeká ještě temnější budoucnost,“ tvrdí zástupci francouzské Ligy na ochranu ptáků LPO. Stále častěji Liga podává žaloby na rejdaře, jejichž tankery si v moři „ulevují“. Za to musí platit dost citelné pokuty. Je to jeden ze způsobů, jak chránit Středozemní moře před dalším znečištěním.
Zdroj:Právo
Sdílet článek na sociálních sítích