Dráhy Orlických hor: cesta k lidem i přírodě...
Starosti mnohých politiků jsou na hony vzdáleny potřebám prostých lidí. Plně to
platí i o Podorlicku. To mnozí politici chtějí oživovat výstavbou dálnice R35 v
tzv. severní trase i za cenu vážného poškození zdraví asi 35 000 občanů, zejména
Ústí n. O., Dlouhé a České Třebové, na rozdíl od její šetrně vedené jižní trasy.
Jak oživí silnice region, čert ví. Zřejmě tak, že z něj vysaje, resp. k sobě z
něj stáhne četné hospodářské aktivity. O reálné oživení Podorlicka - výstavbu či
dostavbu podorlických drah - nejeví zájem. Přitom nejde o nic nového, ale o
projekt starý více než 100 let.
Starosti mnohých politiků jsou na hony vzdáleny potřebám prostých lidí. Plně to platí i o Podorlicku. To mnozí politici chtějí oživovat výstavbou dálnice R35 v tzv. severní trase i za cenu vážného poškození zdraví asi 35 000 občanů, zejména Ústí n. O., Dlouhé a České Třebové, na rozdíl od její šetrně vedené jižní trasy. Jak oživí silnice region, čert ví. Zřejmě tak, že z něj vysaje, resp. k sobě z něj stáhne četné hospodářské aktivity. O reálné oživení Podorlicka - výstavbu či dostavbu podorlických drah - nejeví zájem. Přitom nejde o nic nového, ale o projekt starý více než 100 let.
Orlické hory, s mimořádně krásnou přírodou, množstvím malebných vesniček a přírodních a historických zajímavostí, mají velký potenciál v rozvoji cestovního ruchu. Jeho využití však předpokládá dobrou infrastrukturu, služby a dopravní dostupnost. Nejen rozvoj turistiky, ale i rozvoj této oblasti jako celku by se však měl dít udržitelným způsobem a neměl by být na úkor jejich přírodních hodnot. A právě v tom by mohly podorlické lokálky významně pomoci. Návštěvnost hor roste a příval dalších a dalších aut začíná působit vážné potíže. Přeplněné silnice a přeplněná parkoviště turistických středisek, smog znečišťující horský vzduch, který je hlavním bohatstvím těchto míst. Kapacita silniční dopravy je už téměř vyčerpána, ale množství návštěvníků hor dále stoupá. Na druhou stranu počet trvale žijících obyvatel v horách stále klesá kvůli nedostatku pracovních příležitostí v místě a jejich špatné dostupnosti. Co s tím? Jak dopravit návštěvníky do hora naopak místní obyvatele do podhůří? Pohodlně, ale bez záboru dalších pozemků a bez trvalého dopadu na životní prostředí. Myšlenky se logicky upírají směrem k moderní lehké železniční dopravě. Po Libereckém kraji a jeho projektu Regiotram Nisa či Jihočeském kraji s projektem Šumavských elektrických drah nyní přichází obdobná myšlenka i z Orlických hor. Dobrovolný svazek obcí, Region Orlické hory, který sdružuje většinu obcí na tomto území, podporuje iniciativu, která se rozhodla vynést na světlo a znovu oprášit více než 100 let starou myšlenku, která navrhuje propojit přes Orlické hory tratě, které dnes končí v podhůří, tj. v Solnici, Dobrušce, ale i výše položené Rokytnici v Orlických horách. Projekt Drah Orlických hor(DOh) uvažuje s vybudováním okružní trasy, která by vycházela a končila v Týništi nad Orlicí, stávajícím významném dopravním uzlu. Z Týniště n. O. by trasa dopravního systému DOh směřovala jako součást celostátní dráhy do Opočna pod Orlickými horami a dále regionální drahou do Dobrušky. Z Dobrušky by pak trasa DOh pokračovala po nově postavené trati přes obce Domašín, Bačetín a Sněžné do horských středisek Olešnice v Orlických horách a Deštné v Orlických horách. Z Deštného v Orlických horách by se trasa vracela přes Dobré, Skuhrov a Kvasiny zpět do podhůří. V Solnici by se trať napojila na regionální dráhu jdoucí přes Rychnov nad Kněžnou, správní středisko regionu, do Častolovic a dále po celostátní dráze zpět do Týniště n. O. Tato základní okružní trasa DOh by měřila celkem 88 km, z čehož nově postavená horská část by představovala 45 km. Trať z důvodů úspory investičních nákladů nepočítá pro začátek s elektrizací. Moderní motorové jednotky, splňující nejpřísnější ekologické limity, by celý okruh měly zvládnout za 1 hod. 40 min. Investiční náklady výstavby nového úseku, spojujícího Dobrušku se Solnicí, se předběžně odhadují asi na 3,5 mld. Kč. Aby byl systém kompletní a zajišťoval úplnou dopravní obslužnost Orl. hor, počítá projekt DOh ještě s odbočnou trasou, která by se oddělovala v Deštném v Orl. h., procházela přes další významná horská střediska Zdobnici a Říčky v Orl. h., a napojila se v Rokytnici v Orl. h. na stávající regionální dráhu do Doudleb nad Orlicí a dále opět do Týniště n. O. Tato trasa by z Deštného v Orl. h. do Týniště n. O. měřila 67 km, přičemž novostavba představuje 24 km a odhadované náklady 1,7 mld. Kč. Tento úsek by měla motorová souprava absolvovat za 1 hod. 15 min. Myšlenka Drah Orlických hor byla již prezentována na výstavě v turistickém centru Orlických hor v Deštném v Orl. h. a setkala se s mimořádným ohlasem. I když výstavba nové trati by znamenala sice citlivý, ale přesto zásah do krásné krajiny, a v některých místech dokonce prochází i územím CHKO (ovšem s nižší mírou ochrany), přesto je tento projekt vedením CHKO Orlické hory podporován. Je chápán jako mnohem udržitelnější alternativa nutné dopravní obslužnosti hor než současná nekontrolovatelně bující individuální automobilová doprava. Dobrovolný svazek obcí Region Orlické hory nyní usiluje o to, aby tato myšlenka dostala mnohem konkrétnější formu, a aby ji podpořili i představitelé krajské samosprávy. Pokud se to podaří, pak možná v brzké době skutečně vystoupíme ve stanici Deštné v Orl. h., Zdobnice nebo Říčky v Orl. h. a s lyžemi nebo snowboardem odkráčíme přímo na sjezdovku, anebo na běžkách, či v létě na horském kole vyrazíme na Jiráskovu cestu či k hraničním opevněním na vrcholcích hor. Zatím se můžeme alespoň podívat na počítačové vizualizace, které ukazují, jak by to asi vypadalo kdyby...
Jan ZEMAN
Orlické hory, s mimořádně krásnou přírodou, množstvím malebných vesniček a přírodních a historických zajímavostí, mají velký potenciál v rozvoji cestovního ruchu. Jeho využití však předpokládá dobrou infrastrukturu, služby a dopravní dostupnost. Nejen rozvoj turistiky, ale i rozvoj této oblasti jako celku by se však měl dít udržitelným způsobem a neměl by být na úkor jejich přírodních hodnot. A právě v tom by mohly podorlické lokálky významně pomoci. Návštěvnost hor roste a příval dalších a dalších aut začíná působit vážné potíže. Přeplněné silnice a přeplněná parkoviště turistických středisek, smog znečišťující horský vzduch, který je hlavním bohatstvím těchto míst. Kapacita silniční dopravy je už téměř vyčerpána, ale množství návštěvníků hor dále stoupá. Na druhou stranu počet trvale žijících obyvatel v horách stále klesá kvůli nedostatku pracovních příležitostí v místě a jejich špatné dostupnosti. Co s tím? Jak dopravit návštěvníky do hora naopak místní obyvatele do podhůří? Pohodlně, ale bez záboru dalších pozemků a bez trvalého dopadu na životní prostředí. Myšlenky se logicky upírají směrem k moderní lehké železniční dopravě. Po Libereckém kraji a jeho projektu Regiotram Nisa či Jihočeském kraji s projektem Šumavských elektrických drah nyní přichází obdobná myšlenka i z Orlických hor. Dobrovolný svazek obcí, Region Orlické hory, který sdružuje většinu obcí na tomto území, podporuje iniciativu, která se rozhodla vynést na světlo a znovu oprášit více než 100 let starou myšlenku, která navrhuje propojit přes Orlické hory tratě, které dnes končí v podhůří, tj. v Solnici, Dobrušce, ale i výše položené Rokytnici v Orlických horách. Projekt Drah Orlických hor(DOh) uvažuje s vybudováním okružní trasy, která by vycházela a končila v Týništi nad Orlicí, stávajícím významném dopravním uzlu. Z Týniště n. O. by trasa dopravního systému DOh směřovala jako součást celostátní dráhy do Opočna pod Orlickými horami a dále regionální drahou do Dobrušky. Z Dobrušky by pak trasa DOh pokračovala po nově postavené trati přes obce Domašín, Bačetín a Sněžné do horských středisek Olešnice v Orlických horách a Deštné v Orlických horách. Z Deštného v Orlických horách by se trasa vracela přes Dobré, Skuhrov a Kvasiny zpět do podhůří. V Solnici by se trať napojila na regionální dráhu jdoucí přes Rychnov nad Kněžnou, správní středisko regionu, do Častolovic a dále po celostátní dráze zpět do Týniště n. O. Tato základní okružní trasa DOh by měřila celkem 88 km, z čehož nově postavená horská část by představovala 45 km. Trať z důvodů úspory investičních nákladů nepočítá pro začátek s elektrizací. Moderní motorové jednotky, splňující nejpřísnější ekologické limity, by celý okruh měly zvládnout za 1 hod. 40 min. Investiční náklady výstavby nového úseku, spojujícího Dobrušku se Solnicí, se předběžně odhadují asi na 3,5 mld. Kč. Aby byl systém kompletní a zajišťoval úplnou dopravní obslužnost Orl. hor, počítá projekt DOh ještě s odbočnou trasou, která by se oddělovala v Deštném v Orl. h., procházela přes další významná horská střediska Zdobnici a Říčky v Orl. h., a napojila se v Rokytnici v Orl. h. na stávající regionální dráhu do Doudleb nad Orlicí a dále opět do Týniště n. O. Tato trasa by z Deštného v Orl. h. do Týniště n. O. měřila 67 km, přičemž novostavba představuje 24 km a odhadované náklady 1,7 mld. Kč. Tento úsek by měla motorová souprava absolvovat za 1 hod. 15 min. Myšlenka Drah Orlických hor byla již prezentována na výstavě v turistickém centru Orlických hor v Deštném v Orl. h. a setkala se s mimořádným ohlasem. I když výstavba nové trati by znamenala sice citlivý, ale přesto zásah do krásné krajiny, a v některých místech dokonce prochází i územím CHKO (ovšem s nižší mírou ochrany), přesto je tento projekt vedením CHKO Orlické hory podporován. Je chápán jako mnohem udržitelnější alternativa nutné dopravní obslužnosti hor než současná nekontrolovatelně bující individuální automobilová doprava. Dobrovolný svazek obcí Region Orlické hory nyní usiluje o to, aby tato myšlenka dostala mnohem konkrétnější formu, a aby ji podpořili i představitelé krajské samosprávy. Pokud se to podaří, pak možná v brzké době skutečně vystoupíme ve stanici Deštné v Orl. h., Zdobnice nebo Říčky v Orl. h. a s lyžemi nebo snowboardem odkráčíme přímo na sjezdovku, anebo na běžkách, či v létě na horském kole vyrazíme na Jiráskovu cestu či k hraničním opevněním na vrcholcích hor. Zatím se můžeme alespoň podívat na počítačové vizualizace, které ukazují, jak by to asi vypadalo kdyby...
Jan ZEMAN
Zdroj:Haló noviny
Sdílet článek na sociálních sítích
