Jednou ze základních podmínek trvale udržitelného rozvoje zemědělství i společnosti se stává racionální využití obnovitelných zdrojů energie.
Výroba briket ze zemědělského odpadu
V průběhu 90. let se všechny podniky, které usilují o dlouhodobější existenci, musely aktivně zabývat otázkou ochrany životního prostředí a zvolit si odpovídající strategii jejího řešení i v oblasti marketingu. Je chybou, pokud se podnik na otázky životního prostředí dívá pouze jako na nákladovou položku.
| Ekologie je pro podnikání jak rizikem, tak příležitostí. Ty lze vysledovat v oblastech tržního potenciálu, potenciálu snížení nákladů a potenciál růstu užitku pro zákazníka. Ucelenou marketingovou orientaci, kompaktní přístup celého podniku směrem k ekologickým otázkám spadá do části marketingu, který odborná literatura nazývá jako green marketing, zelený marketing nebo eko-marketing. Ucelenost je dána tím, že vztah k životnímu prostředí se projevuje jak v podnikových cílech, strategiích, tak i v konkrétních marketingových mixech. Jednou ze základních podmínek trvale udržitelného rozvoje zemědělství i společnosti se stává racionální využití obnovitelných zdrojů energie. Významnou oblastí je využití zbytkové biomasy. V zemědělství se jedná především o vedlejší produkci rostlinné výroby, exkrementy hospodářských zvířat a ostatní biologicky rozložitelné odpady. ZPRACOVÁNÍ ODPADU LISOVÁNÍM DO BRIKET Technologie briketování využívá mechanických a chemických vlastností materiálů, které se použitím vysokotlakého lisování zhutňují do kompaktních tvarů bez přídavku pojiva s využitím pryskyřic obsažených v materiálu. Působením vysokého tlaku a tepla se uvolní z buněčných struktur dřeva lignin a spojí tak jednotlivé částice do kompaktní brikety. Jiné materiály, např. litinové špony nebo papír působením tlaku nad mezí pevnosti mění svůj tvar a mechanickým zaklíněním jednotlivých částic vytvářejí kompaktní hmotu. Brikety mají definovaný tvar podle použitého způsobu lisování a tvaru raznice. Pro briketování je vhodná velmi široká paleta materiálů. Omezující podmínkou vlastností materiálu pro zpracování je především vlhkost materiálu, která nesmí přesáhnout 15 hmotnostních procent vody a dále zrnitost materiálu, která nesmí přesáhnout rozměr 15 mm v jednom směru. Realizované zkoušky dokazují, že pro výrobu paliva jsou vhodné jinak nevyužitelné odpady z biomasy, jako jsou truhlářské a pilařské odpady nebo odpady z obilné i řepkové slámy, lnu, bavlny, kukuřice, i sloní trávy a papíru. Tyto brikety se nejen svou energetickou hodnotou vyrovnají např. hnědému uhlí, ale kromě toho jsou o mnoho výhodnější z ekologického hlediska. Neprodukují totiž ani zdaleka tolik nežádoucích exhalátů a popela (1 %) jako jiná fosilní paliva. Výhřevnost dřevěných briket je v rozmezí 17-18 MJ/kg, papírových 15 MJ/kg, slámových 16 MJ/kg. V naší společnosti používáme briketovací lis již jeden rok a máme s ním dobré zkušenosti. Briketování vyřešilo problém likvidace odpadu, který neměl jiné využití. Spalování pilin nebo truhlářského odpadu ve formě briket ušetřilo čas pro obsluhu kotelny, umožnilo vytvoření dostatečné zásoby briket přes léto pro zimní období. Náhrada stávajícího plynového nebo koksového kotle za kotel na dřevěné brikety znamenala úsporu provozních nákladů - investice na nový kotel včetně lisu se splatila za dva roky. Briketování také umožnilo lepší využití prostoru v malých dílnách snížením objemu odpadu 8-10x. Dřevěné brikety jsou dobře prodejný výrobek. Rozšíření uživatelů kotlů na dřevo Verner, Atmos atd. tvoří dobrou odbytovou základnu. Briketování umožnilo manipulaci s odpadem před jeho transportem. Jedná se o použití lisů při zpracování extrémně prašného odpadu, např. po broušení MDF desek. ENERGETICKÉ VLASTNOSTI BRIKET Doba hoření briket je cca 40 minut, po dobu spalování se uvolní jen tolik CO2, kolik po dobu vegetačního období vstřebala biomasa obsažená v nich. Při hoření se brikety chovají jako hnědouhelné snad jen s tím rozdílem, že se rychleji rozhořívají a doba hoření je více ovlivnitelná množstvím přiváděného vzduchu. Z těchto důvodů jsou pro majitele pyrolýzních kotlů velmi oblíbeným palivem. Popel, kterého je velmi málo, se dá použít jako hnojivo. Vzhledem k vysoké výhřevnosti je potřeba topit v běžném kotli opatrně, aby nedošlo k jeho destrukci velkým žárem. Brikety hoří stejně v malých kamnech na chatě či sporáku v kuchyni nebo v kotli ústředního nebo etážového topení. Další nezanedbatelnou výhodou briket je čistá manipulace při jejich skladování i spalování. Jejich válcový tvar umožňuje spalování ve všech druzích kotlů díky dobré sypkosti při manipulaci s nimi. Dosahovaná měrná hmotnost 0,9-1,2 g/cm3 je velmi dobře srovnatelná i lepší, než je dosahovaná měrná hmotnost na jiných typech briketovacích lisů. LISY NA BRIKETY Briketovací zařízení zhodnocují spalitelný odpad, pro nějž není jiné využití, nebo není vhodný pro vlastní spalování a jeho likvidace skládkováním je drahá. Většina firem vyrábí palivo pro vlastní potřebu (vytápění výrobny, řešení disproporce mezi potřebou paliva v zimě a nadbytkem v létě apod.). Nejvýkonnější briketovací lisy a linky jsou používány ve vhodných lokalitách k podnikatelské výrobě briket. Briketovací lisy se používají stále častěji i pro zmenšování objemu odpadu nebo pro jeho snadnější manipulaci a převoz bez použití nákladných obalů. Šetří se tak náklady na balení odpadu, pracovní sílu manipulující s odpadem a skládkování objemného odpadu. Snižuje se prašnost při manipulaci s prachovými materiály. U některých odpadových materiálů je umožněno zpětné zpracování. Lisovací tlaky si briketovací lisy volí v závislosti na vstupu lisovaného materiálu. Velikost lisovacího tlaku závisí na materiálu, který lisujeme, a na jeho vlhkosti, která je po dobu měření neměnná. Pro určité materiály, které se nezhutnily při dosažitelném lisovacím tlaku, musíme použít vyšších lisovacích tlaků. Pokud je briketa více zhutněna, tak síla, která je potřebná na porušení, bude vyšší. Čím více rozdružené masy se dostane do lisovací komory, tím bude briketa delší, a odporem, který vznikne v zúžené části matrice lisování, vznikne vyšší lisovací tlak. Biomasa představuje relativně levný a především ekologicky výhodný obnovitelný zdroj energie. Rozvoj jejího využití v současnosti a zejména v blízké budoucnosti úzce souvisí s vyčerpáním zásob fosilních paliv. V České republice je poměrně velký potenciál využití biomasy pro získání energie. V současné době je ročně spalováno více než 1600 tun sušiny (tj. hmotnost bez obsahu vody). Toto množství energie by stačilo pro vytápění více než 300 tisíc průměrných domácností. Bohužel je však převážná část biomasy spalována ve výrobní sféře, která ji využívá jako výhodné palivo a současně tak snižuje objem vlastních odpadů, které by jinak musely být uloženy na skládky, představující většinou zátěž pro životní prostředí. Výraznějšímu rozšíření využití biomasy pro domácnosti brání nedostatek informací, malá dostupnost investic, deformace cen paliv a energií a také nedostatek podpůrných legislativních a ekonomických stimulů. Spalovací zařízení na biomasu pro vytápění domků a budov reprezentují malá topeniště s tepelným výkonem od pěti do několika set kW. Původní lokální kamna a litinové kotle na spalování tuhých paliv (kusového dřeva) dnes na trhu nahrazují moderní krbové vložky a speciální tzv. "dřevozplyňující" kotle na kusové dřevo, dřevěné brikety a nejnověji také na dřevní štěpku nebo pelety, přinášející díky možnosti automatického přikládání paliva uživatelům komfort srovnatelný s kotli na zemní plyn. Počet moderních tepelných zařízení na biomasu je dnes na našem trhu odhadován na několik desítek tisíc a každý rok se o další tisíce až desetitisíce jednotek dále zvětšuje. Zde vidíme velký tržní potenciál pro zemědělský podnik. Výroba briket ze zemědělského odpadu vznikající jako vedlejší produkt rostlinné výroby, který řadíme do obnovitelných zdrojů energie, bude jistě do budoucna velmi efektivní. Ing. Otakar Krásný jednatel společnosti, Labris, s. r. o. , Dobré |
Zdroj:Odpady
Sdílet článek na sociálních sítích
