zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Vlivy logistických center pro nakládání s odpady na životní prostředí

24.11.2006
Odpady
EIA
Vlivy logistických center pro nakládání s odpady na životní prostředí
V současnosti jsou velmi často v oblasti odpadového hospodářství posuzovány dekontaminační plochy, logistická centra..

Mezi stavbami z oblasti odpadového hospodářství hrály v nedávné době dominantní roli skládky a spalovny odpadů. Byly však posuzovány i jiné akce, např. třídicí linky odpadů.

/* */

V současnosti jsou velmi často v oblasti odpadového hospodářství posuzovány dekontaminační plochy, logistická centra pro nakládání s odpady, sklady nebezpečných odpadů (velmi často nízkokapacitní) a autovrakoviště. Uvedené záměry z oblasti odpadového hospodářství musí být posuzovány vždy nebo podléhají zjišťovacímu řízení (ve smyslu zákona č. 163/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb.).

Mezi záměry, které v oblasti odpadového hospodářství vždy podléhají posouzení (kategorie I), uvádí zákon č. 163/2006 Sb. zařízení k odstraňování nebezpečných odpadů a zařízení k odstraňování ostatních odpadů s kapacitou nad 30 000 t/rok (záměry jsou v kompetenci Ministerstva životního prostředí - MŽP).

Jako záměry vyžadující zjišťovací řízení (kategorie II) uvádí zákon zneškodňování odpadů ukládáním do přírodních nebo umělých horninových struktur a prostor nebo zařízení ke skladování, úpravě nebo využívání nebezpečných odpadů; zařízení k fyzikálně - chemické úpravě, energetickému využívání nebo odstraňování ostatních odpadů. Oba tyto záměry jsou v kompetenci krajských úřadů - KÚ.

Logistická centra pro nakládání s odpady většinou spadají do kategorie II (zařízení ke skladování, úpravě nebo využívání nebezpečných odpadů; zařízení k fyzikálně-chemické úpravě, energetickému využívání nebo odstraňování ostatních odpadů). Výstavba takového centra musí tedy být podrobena zjišťovacímu řízení.

LOGISTICKÁ CENTRA

Platná legislativa v oblasti odpadů klade důraz na předcházení vzniku odpadů, což není u mnoha výrobních postupů možné. Další možností je využití odpadu jako materiálu pro další výrobu či paliva pro energetické využití. Tento způsob v sobě nese problém spočívající v nutnosti jeho další úpravy, protože málokterý odpad se dá použít přímo.

Tento způsob nakládání s odpady dává společnostem podnikajícím v oboru možnosti využít nových technologií a zařízení.

Jejich výstavba a provozování jsou finančně náročné, a proto si to mohou dovolit pouze kapitálově silné společnosti. Snahou je soustředit nové technologie a zařízení na jedno místo, příp. navázat na stávající provoz pro nakládání s odpady. Pro tento způsob podnikání se vžil název logistické centrum pro nakládání s odpady nebo zkráceně logistické centrum odpadů.

VLIVY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Při posuzování vlivů logistických center pro nakládání s odpady na životní prostředí je ve většině případů sledováno mnoho faktorů:

Vlivy na ovzduší a klima

Ze závěrů rozptylových studií v drtivé většině případů vyplývá, že pokud logistické centrum odpadů nezahrnuje spalovnu odpadů, bude minimálním znečišťovatelem a jeho příspěvek ve vztahu ke stávající imisní situaci bude ve všech rozhodujících ukazatelích nepodstatný. Plošné zdroje znečišťování ovzduší zde nebývají a liniové zdroje znečišťování ovzduší jsou při běžném provozu nevýznamné (dopravní obsluha areálu).

V některých případech však bude nutno v období provozu uskutečnit opatření ke snížení prašnosti při nakládání s odpady (náležité kropení, minimalizace prašnosti při manipulaci s odpady atd.).

Hluk

Pro hodnocený záměr je vhodné zpracovat hlukovou studii, která zohlední hluk z provozu v objektech, kde budou pracovat lisy či jiná zařízení generující hluk a vibrace, a z činnosti na manipulačních plochách. Hluková studie musí rovněž zahrnout hluk plynoucí z dopravní obsluhy posuzovaného logistického centra. Zpracování hlukové studie je nevyhnutelné při umístění areálu v blízkosti obytné zástavby.

Po uvedení logistického centra do provozu je vhodné provést kontrolní měření hluku. Pokud budujeme logistické centrum na již využívané lokalitě, je vhodné provést kontrolní měření hluku před rekonstrukcí objektů.

Vlivy na povrchové a podzemní vody

Splaškové a dešťové vody jsou odváděny do čistírny odpadních vod nebo do veřejné kanalizace.

Při výstavbě logistického centra na již vy-užívané lokalitě (např. pro průmyslové účely) bude nutno zajistit, aby autorizovaná osoba posoudila těsnost stávajících jímek. Tyto doklady je nutno předložit příslušnému vodoprávnímu úřadu.

U objektů, kde bude nakládáno s nebezpečnými odpady, je třeba ověřit způsob zabezpečení před možným únikem, např. ropných látek, olejů, chemikálií a dalších látek do kanalizace. Odpadní vody vypouštěné z areálu do veřejné kanalizace musí splňovat podmínky pro vypouštění odpadních vod dané kanalizačním řádem města či obce.

V průběhu provozu je nutno periodicky kontrolovat stav odlučovačů ropných látek, příp. dalších odlučovacích či neutralizačních zařízení v objektech logistického centra.

Vlivy na půdu, území a geologické podmínky

V drtivé většině případů nedochází stavbou logistických center odpadů k novému záboru půdního fondu, neboť tato zařízení jsou budována na již dříve využívaných plochách.

V halách, kde se bude nakládat s nebezpečnými odpady, bude nutné zajistit kontrolu kvality podlah (kontaminace podzemních vod a horninového prostředí). Podlahy hal musejí být v nepropustné úpravě v souladu s platnou legislativou.

Zabezpečení nových hal či ploch je obvykle takové, že škodliviny nepřecházejí do půdy, ani nejsou ovlivněny plochy mimo staveniště.

V případě rekonstrukčních prací v již dříve využívaných areálech je vždy nutno zajistit průběžné sledování, případně analýzu výkopového materiálu a jeho uložení na skládky příslušných skupin či odstranění na zařízeních k tomu určených. Při zjištění kontaminovaného materiálu na posuzované lokalitě, resp. v rámci posuzovaných objektů bude nutno místo výskytu kontaminované zeminy sanovat.

Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy

Vzhledem k tomu, že se většinou jedná o již využívané průmyslové plochy a areály, záměr stavby většinou nemá negativní vliv na faunu a flóru. Nicméně téměř ve všech případech lze doporučit, aby byla posílena zeleň výsadbou vhodných druhů dřevin, zejména v okrajových částech pozemků (vytvoření zelené ba-riéry).

Průmyslová činnost a imisní zátěž v minulosti mnohdy vedla k poškozování přirozených ekosystémů. V současné době se na takových lokalitách většinou vyvíjejí společenstva rostlin ruderálních a extrémních stanovišť, která jsou osídlována živočichy s druhovou rozmanitostí.

Vlivy na antropogenní systémy, jejich složky a funkce

Antropogenní systémy, jejich složky a funkce (vliv na budovy, architektonické a archeologické památky a jiné lidské výtvory, vliv na kulturní hodnoty nehmotné povahy - např. místní tradice, poškození a ztráty geologických a paleontologických památek) nebývají výstavbou logistických center pro nakládání s odpady ovlivněny, což souvisí s jejich lokalizací.

Vlivy na strukturu a funkční využití území, vlivy na krajinný ráz:

Z hlediska využití struktury území a funkčního využití území musí být výstavba logistického centra odpadů v souladu s územním plánem, a to i vzhledem ke stávajícím technologickým vazbám.

Při posuzování velkoplošných vlivů na okolní krajinu z biologického hlediska není jednoznačně možné stanovit bezprostřední vliv dílčích průmyslových aktivit. Ostatní změny ekosystémů jsou většinou zapříčiněny dlouhodobými kumulativními vlivy průmyslové činnosti v dané oblasti (jedná se o stavební činnost, imisní zátěž, skladování odpadů, změny reliéfu vlivem poddolování, překryvy haldovinou atd.). Ve většině případů provoz logistického centra pro nakládání s odpady ovlivňuje z velkoplošného hlediska okolí méně, než je tomu v případě průmyslové výroby.

Krajinný ráz se odvíjí v prvé řadě od trvalých ekologických podmínek a ekosystémových režimů krajiny, tedy základních přírodních vlastností dané krajiny (přírodních podmínek území). Logistické centrum vybudované na již využívané průmyslové ploše krajinný ráz neovlivní (výška ani ostatní vnější rozměry hal nebývají v drtivé většině případů měněny).

Většina logistických center pro nakládání s odpady je navržena a budována tak, že jejich provoz nevyvolává negativní dopady na životní prostředí. V mnoha případech se dokonce ukazuje, že provoz logistického centra pro nakládání s odpady na již dříve využívané lokalitě je méně problematický, než tomu bylo v případě původní průmyslové výroby.

doc. Ing. Vladimír Lapčík, CSc.
Institut environmentálního inženýrství HGF,
Vysoká škola báňská - Technická univerzita, Ostrava
Zdroj: Logistika

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
LTD Polana
21
8. 2017
21-25.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
MŽP ČR
22
8. 2017
22.8.2017 - Seminář, školení
Praha
SW CASEC
22
8. 2017
22.8.2017 - Seminář, školení
Mladá Boleslav
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí