Start české polární stanice brzdí počasí
První česká polární základna na ostrově Jamese Rosse poblíž břehů Antarktidy
sice už několik dní funguje, ale na oficiální otevření stále čeká. Stanice,
která nese jméno Johanna Gregora Mendela, měla být uvedena do provozu po
šestileté výstavbě už včera, nakonec to ale bude nejdříve během příštího týdne.
Ke komplikacím s počasím se přidala i porucha argentinského vojenského letounu,
jenž má přepravit hosty ceremoniálu z Buenos Aires do Antarktidy.
Po otevření základny se Česká republika zařadí mezi necelou dvacítku států,
které se aktivně podílejí na výzkumu ledového kontinentu.
Za antarktickým projektem stojí Masarykova univerzita v Brně. Na půdě její
přírodovědecké fakulty se už v osmdesátých letech zformoval tým vědců, kteří se
na výzkum Antarktidy specializují. V roce 1999 pak vznikl projekt na zřízení
vlastní polární základny. Stavební práce skončily v březnu minulého roku.
Stanice J. G. Mendela stojí na území, kde v důsledku změny klimatu ustoupil
ledovec. Na holé zemi se uchycují první rostliny. "Právě komplexní zkoumání
odledněné krajiny je posláním českých geologů, geografů a botaniků, kteří zde
budou pobývat," říká mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová.
Kromě "Brňanů" se aktuální expedice účastní také vědci z Akademie věd, Jihočeské
univerzity a České geologické společnosti.
Výstavba polární stanice stála 60 milionů korun a na dalších 10 milionů se
odhaduje její roční provoz. Energii zajišťují ze 65 procent solární panely a
malé větrné elektrárny.
Vědecké týmy zde budou působit v období polárního léta, kdy denní teplota běžně
dosahuje deseti stupňů. Doba životnosti první české polární základny je
odhadována na třicet let.
Členy delegace, která přiletí "pokřtít" základnu, jsou krom jiného děkan
Masarykovy univerzity, zástupci Chile a Argentiny i čeští velvyslanci v obou
zemích. Na místo se chystá i Petr Matějů z ministerstva školství. Otevírací
ceremoniál má prezentovat Českou republiku jako nového aktéra antarktického
výzkumu.
Návštěva Ankarktidy není pro českého občana snadnou záležitostí. Podle Zákona o
Antarktidě z roku 2004 musí každý zájemce žádat na ministerstvu životního
prostředí o jakousi "výjezdní doložku."
První česká polární základna na ostrově Jamese Rosse poblíž břehů Antarktidy sice už několik dní funguje, ale na oficiální otevření stále čeká. Stanice, která nese jméno Johanna Gregora Mendela, měla být uvedena do provozu po šestileté výstavbě už včera, nakonec to ale bude nejdříve během příštího týdne. Ke komplikacím s počasím se přidala i porucha argentinského vojenského letounu, jenž má přepravit hosty ceremoniálu z Buenos Aires do Antarktidy.
Po otevření základny se Česká republika zařadí mezi necelou dvacítku států, které se aktivně podílejí na výzkumu ledového kontinentu.
Za antarktickým projektem stojí Masarykova univerzita v Brně. Na půdě její přírodovědecké fakulty se už v osmdesátých letech zformoval tým vědců, kteří se na výzkum Antarktidy specializují. V roce 1999 pak vznikl projekt na zřízení vlastní polární základny. Stavební práce skončily v březnu minulého roku.
Stanice J. G. Mendela stojí na území, kde v důsledku změny klimatu ustoupil ledovec. Na holé zemi se uchycují první rostliny. "Právě komplexní zkoumání odledněné krajiny je posláním českých geologů, geografů a botaniků, kteří zde budou pobývat," říká mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová.
Kromě "Brňanů" se aktuální expedice účastní také vědci z Akademie věd, Jihočeské univerzity a České geologické společnosti.
Výstavba polární stanice stála 60 milionů korun a na dalších 10 milionů se odhaduje její roční provoz. Energii zajišťují ze 65 procent solární panely a malé větrné elektrárny.
Vědecké týmy zde budou působit v období polárního léta, kdy denní teplota běžně dosahuje deseti stupňů. Doba životnosti první české polární základny je odhadována na třicet let.
Členy delegace, která přiletí "pokřtít" základnu, jsou krom jiného děkan Masarykovy univerzity, zástupci Chile a Argentiny i čeští velvyslanci v obou zemích. Na místo se chystá i Petr Matějů z ministerstva školství. Otevírací ceremoniál má prezentovat Českou republiku jako nového aktéra antarktického výzkumu.
Návštěva Ankarktidy není pro českého občana snadnou záležitostí. Podle Zákona o Antarktidě z roku 2004 musí každý zájemce žádat na ministerstvu životního prostředí o jakousi "výjezdní doložku."
Po otevření základny se Česká republika zařadí mezi necelou dvacítku států, které se aktivně podílejí na výzkumu ledového kontinentu.
Za antarktickým projektem stojí Masarykova univerzita v Brně. Na půdě její přírodovědecké fakulty se už v osmdesátých letech zformoval tým vědců, kteří se na výzkum Antarktidy specializují. V roce 1999 pak vznikl projekt na zřízení vlastní polární základny. Stavební práce skončily v březnu minulého roku.
Stanice J. G. Mendela stojí na území, kde v důsledku změny klimatu ustoupil ledovec. Na holé zemi se uchycují první rostliny. "Právě komplexní zkoumání odledněné krajiny je posláním českých geologů, geografů a botaniků, kteří zde budou pobývat," říká mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová.
Kromě "Brňanů" se aktuální expedice účastní také vědci z Akademie věd, Jihočeské univerzity a České geologické společnosti.
Výstavba polární stanice stála 60 milionů korun a na dalších 10 milionů se odhaduje její roční provoz. Energii zajišťují ze 65 procent solární panely a malé větrné elektrárny.
Vědecké týmy zde budou působit v období polárního léta, kdy denní teplota běžně dosahuje deseti stupňů. Doba životnosti první české polární základny je odhadována na třicet let.
Členy delegace, která přiletí "pokřtít" základnu, jsou krom jiného děkan Masarykovy univerzity, zástupci Chile a Argentiny i čeští velvyslanci v obou zemích. Na místo se chystá i Petr Matějů z ministerstva školství. Otevírací ceremoniál má prezentovat Českou republiku jako nového aktéra antarktického výzkumu.
Návštěva Ankarktidy není pro českého občana snadnou záležitostí. Podle Zákona o Antarktidě z roku 2004 musí každý zájemce žádat na ministerstvu životního prostředí o jakousi "výjezdní doložku."
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích