Plochy ekologického zemědělství loni stouply o desetinu
Praha - Ekologické zemědělství v Česku po předloňském poklesu loni opět zaznamenalo vzestup ploch i počtu farem. Výměra šetrně obhospodařované půdy se zvětšila meziročně o desetinu na 281 500 hektarů. Okruh ekofarem se rozrostl o 134 na 963 ke konci roku. Ministerstvo zemědělství tento vývoj přičítá hlavně zvýšení dotací, které se po sedmileté období počínaje letoškem budou vyplácet z programu rozvoje venkova. Ten z rozhodující části financuje EU.
Ročně by na ekologické zemědělství mělo jít v následujících letech kolem půl miliardy korun, zatímco v posledním období to bylo kolem 300 milionů Kč.
Například na hektar orné půdy v uplynulých třech letech čerpali ekofarmáři 3520 korun. Letos obdrží 4266 korun (155 eur). U luk a pastvin se dotace zvyšuje z 1100 na 2449 korun (89 eur) na hektar a u sadů a vinic z 12 235 na 23 368 korun (849 eur) na hektar. Dotace na ekozemědělství šly v letech 2004 až 2006 z Horizontálního plánu rozvoje venkova, který rovněž sloužil k čerpání evropských peněz.
Vedle rostoucích podpor přispívá k vyššímu zájmu o ekologické hospodaření podle MZe také konkurenční prostředí v oblasti kontroly a certifikace. Do konce roku 2005 fungovala pouze organizace KEZ. Během loňska úřad pověřil touto činností další dvě společnosti, a to ABCERT a Biokont CZ. Zároveň byla zjednodušena legislativa, dodala mluvčí ministerstva Táňa Králová.
Podíl ekologicky obhospodařované zemědělské půdy v Česku stoupl loni meziročně z 5,98 na 6,61 procenta, což je v rámci EU nadprůměr. Příznivé je podle MZe to, že se rozšiřuje výměra orné půdy a trvalých kultur, jako jsou vinice a sady. Přesto více než čtyři pětiny ploch představují trvalé travní porosty, tedy louky a pastviny a domácí nabídka biopotravin zdaleka nedostačuje zájmu spotřebitelů, který stále stoupá.
Prodeje biopotravin loni podle předběžných odhadů vzrostly o 35 až 40 procent k půl miliardě korun. Vzhledem k tomu, že poptávka podle odborníků roste rychleji než nabídka, kryjí jí stoupající měrou dovozy. Předloni se podíl zahraničních produktů blížil 60 procentům a loni zřejmě ještě narostl.
Vedle struktury ploch v ekologickém zemědělství je podle expertů problémem to, že ekozemědělci jsou často schopni nabízet jen menší množství produktů, které odběratelům, třeba řetězcům nebo větším zpracovatelům, nestačí. Navíc jsou rozptýleni, což přináší problémy s logistikou. Nezřídka jim také chybí peníze na potřebné investice. Domácí nabídku pak omezuje i nedostatek zpracovatelských kapacit; těch ale postupně přibývá.
Zdroj: Deník veřejné správy