Vypalování porostů a zakládání ohňů v přírodě

KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ: Oteplení a suché počasí v současné době zvyšuje nebezpečí vzniku požáru při zakládání ohňů v přírodě a s probíhajícím jarním úklidem se množí počty požárů způsobených nedbalostí osob při vypalování trávy. Je proto nutné si připomenout základní pravidla vypalování trávy a podmínky chování v přírodě, abychom se vyvarovali rizik založení požárů v přírodě.

Vypalování trávy
V tomto jarním počasí vzniká zvýšené nebezpečí požárů. Teplé počasí láká řadu zahrádkářů a chatařů k jarnímu úklidu. Při spalování listí, větví ze stromků nebo suché trávy může dojít i k požáru. Ten se může vlivem silného větru rychle rozšířit a napáchat značné škody, v horším případě i ohrozit životy a zdraví lidí. Většina těchto požárů je způsobena nedbalostním jednáním při manipulaci s otevřeným ohněm. I když pálení suché trávy a listí není zákonem výslovně zakázáno, měla by se dodržovat základní pravidla. Pálení většího množství trávy předem ohlásit na operační středisko Hasičského záchranného sboru a tím předejít zbytečným výjezdům hasičů.

Plošné vypalování porostu je zakázáno celoročně. Na základě zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, může Hasičský záchranný sbor uložit pokutu za přestupek na úseku požární ochrany tomu, kdo vypaluje porosty, a to do výše 25 tisíc korun pro fyzické osoby, právnickým a podnikajícím fyzickým osobám pokutu až do výše 500 tisíc korun.

Při spalování hořlavých látek na volném prostranství jsou tyto osoby povinny, se zřetelem na rozsah této činnosti, stanovit opatření proti vzniku a šíření požáru. Spalování hořlavých látek na volném prostranství včetně navrhovaných opatření jsou povinny předem oznámit operačnímu středisku příslušného územního odboru Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje, který může stanovit další podmínky pro tuto činnost, popřípadě může takovou činnost zakázat.

Zakládání ohňů v přírodě
Zvýšené nebezpečí požárů vzniká v přírodním prostředí v období bez déletrvajících dešťových srážek, s mimořádně teplým a suchým počasím. Pro období těchto klimatických podmínek by se měly dodržovat pravidla, která zabrání vzniku požárů. Jedná se o zákaz kouření, rozdělávání nebo udržování otevřeného ohně na lesních pozemcích a do vzdálenosti 50 metrů od okraje lesního pozemku, to samé platí i pro přírodní prostředí. Lidé by neměli porušovat zákaz táboření na lesních pozemcích a ve volné přírodě mimo vyhrazená místa. Spolehlivým iniciátorem požáru je i odhozený nedopalek cigarety, proto je přísný zákaz odhazování hořících nebo doutnajících předmětů na lesních pozemcích a ve volné přírodě.

V rámci Královéhradeckého kraje je problematika zakládání ohňů v přírodě, na skládkách a vypalování trávy řešena Nařízením Královéhradeckého kraje č. 3/2002 ze dne 9. října 2002, kterým se stanoví Podmínky k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru. V tomto předpise najde běžný občan i firma požadavky a podmínky, které je nutné splnit a zabezpečit například v období sucha, v období sklizně, skladování pícnin, obilovin a slámy, při vypalování křovin, trav, plevele, suchého rákosu, pálení slámy na polích, rozdělávání ohňů v přírodě a pálení klestí a dřevních zbytků na lesních pozemcích.

Lidé by se měli chovat opatrně všude tam, kde by mohlo jejich nezodpovědné počínání skončit požárem. Za mimořádně suchého počasí však postačí k zapálení vyschlého porostu i výfuk osobního automobilu, který vyschlou trávou projížděl. Výjimkou nejsou ani požáry podél železniční trati, kdy od projíždějícího vlaku odskočí jiskra a způsobí požár travnatého porostu.

Zdroj: HZS Královehradeckého kraje Autor: Žahourková Martina
www.katastrofy.com