Pátek, 29. března 2024

Předčasně vypito

Předčasně vypito
Všichni říkají, že se příroda letos zbláznila, v Doksanech to vědí přesně. Zahrada meteorologické observatoře v Doksanech na Litoměřicku je doslova prošpikována unikátními přístroji, ale to, co zdejšímu pracovišti dodává punc evropského formátu, jsou stromky a keře, nad kterými běžný zahrádkář nejspíš ohrne nos. Bříza, lípa, líska, rybíz a smrčky, zkrátka samé nejobyčejnější dřeviny našeho kontinentu. V očích meteorologů jsou však živým indikátorem klimatických změn.
"Líska letos nasadila šištice už v lednu, zatímco loni jsme si na ně museli počkat až do dubna. Předběhla ji jen líska na britských ostrovech. Dokonce i německá vykvetla později," říká vedoucí doksanské observatoře Martin Možný. Lískové keře v observatořích na různých místech Evropy pocházejí ze stejné mateřské rostliny z Hamburku, takže srovnávací experiment je objektivní. Předstih kvetoucího roští před kalendářem lze sledovat v přímém přenosu, rostliny jsou nepřetržitě snímány digitálními kamerami.

STINNOU STRÁNKOU předčasného probuzení jara je nedostatek vláhy v půdě. Rostliny, které se probudily dřív, dostupnou vláhu vypily a odpařily už během ledna a února. Teď je jí v půdě o to méně.
"Začátkem dubna jsme v půdě naměřili pouze 15 procent vlhkosti, kterou mohou rostliny využít," upozorňuje Možný. "Jindy touto dobou to bývá 75 procent. Bez trvalejších srážek lze čekat problémy. Jedna velká bouřka vegetaci na polích nespasí."
V lednu naměřili v Doksanech průměrnou měsíční teplotu plus 4,5 stupně Celsia. Únorový průměr byl 2,5 stupně nad nulou. V březnu aktivní rostliny zpracovaly i veškerou vodu, která v tom měsíci napršela. Proto v půdě nezůstala žádná zásoba.
Podobně jako v Doksanech to dnes vypadá na většině území republiky. Sucho nejvyššího stupně - šestku - mají vedle Doksan i Dukovany u jaderné elektrárny a středočeský Rudolec. Dostupná půdní vlhkost tam nedosahuje ani deseti procent.
Zbytek republiky má pětku nebo čtyřku, tedy nízkou nebo slabou půdní vlhkost. Trojka, všechno v pořádku, se vyskytuje pouze v Šumperku a ve Světlé Hoře v Jeseníkách, tedy v tradičně nejvlhčích místech republiky.

SUCHO ROKU 1947, na které ještě ti nejstarší vzpomínají, bylo nejhorší za 500 let, probírá se historickými údaji Možný.
Jak to můžeme porovnat? První vedoucí doksanské observatoře Karel Pejml rekonstruoval dávná klimatická období z kronik, archivů a záznamů polabských vinařů. Dostal se až k roku 1501. Zjistil, že vrcholy suchého období se v Čechách dostavují vždy po 220 až 240 letech.
"Pejmlovy poznatky daly vznik grafu, ve kterém podle stejné metodiky pokračujeme. Vše nasvědčuje tomu, že právě teď se nacházíme na vrcholu křivky sucha, které přichází jednou za 220 až 240 let," zdůrazňuje Možný. "Efekt se však zdá být větší než přirozené kolísání klimatu."
Katastrofa roku 1947 byla výjimečná i tím, že zasáhla celé území Československa. Zemědělci sklidili pouze to, co zaseli. Při suchu v roce 2003 zůstala vlhká některá pohraniční pohoří a Českomoravská vrchovina. Produkční oblasti jižní Moravy to však schytaly nadvakrát, pro ně byl ještě sušší už rok 2000.
"Rok 2003 byl z tohoto pohledu suchem 150letým," připomíná Možný. Riziko je nebezpečně blízko.
Vegetace předbíhá svým startem až o pět týdnů ve srovnání s počátkem 20. století. Zima se zkracuje, ale ne ve všem. Vpád ranních mrazíků uprostřed jara zůstává beze změny a škodí předčasně probuzeným rostlinám. Proto se asi nedočkáme dvou sklizní během jediného roku, jak si mnozí slibují.
Extrémy byly i v minulosti. V záznamech ze 16. století narazil Možný na údaje o kobylkách, které sem přilétly s převládajícím prouděním teplého vzduchu z Afriky. Ve starých mapách objevil přírodní jezero, které bývalo v severozápadních Čechách v 16. století. Než vyschlo.

HOJNÉ SRÁŽKY samy o sobě ještě neznamenají, že jsou rostliny schopné je využít a půda udržet. Při silném větru a vysoké teplotě se voda vypaří, aniž by z ní rostliny něco měly. Poutat vodu v půdě dokáže humus, ten ale českým polím chybí, protože se organickými látkami hnojí méně, než by bylo potřeba. Když je zem příliš vyprahlá suchem, voda se nevsákne nebo puklinami proteče do podzemí.
"Zadržet vodu v krajině by pomohly zelené zasakovací pásy. Pro zemědělce jsou ale velké plochy orné půdy výhodnější kvůli snazší manipulaci s technikou," vysvětluje ředitel pobočky Českého hydrometeorologického ústavu v Brně Jaroslav Rožnovský.
"Pásy zeleně chybějí i ve městech," připomíná dál. "Z obřích vyasfaltovaných parkovišť déšť odteče do kanalizace. Rostliny v městských parcích by přijatou vodu vracely do ovzduší a zmírňovaly důsledky sucha a prachu. Místo toho přehřátá města zkrápějí kropící vozy, což je energeticky náročné a drahé."
Postupné oteplování je trend. Bude-li tepleji, zvětší se i výpar.
"Jeden stupeň Celsia navíc znamená, že se vypaří o 30 až 50 milimetrů vody více. To hraje při průměrných srážkách 600 milimetrů za rok významnou roli," vypočítává Rožnovský dopad klimatických změn.

ČESKÁ VLÁDA věnuje suchu devětkrát menší pozornost než povodním. V Plánu hlavních povodí České republiky, strategickém vodohospodářském dokumentu do roku 2012 z pera Ministerstva zemědělství, jehož projednání kabinet neustále odsouvá, se slovo povodeň v různých souvislostech uvádí celkem 220krát, zatímco sucho je zmiňováno pouze 26krát.
Pro velkou vodu krizové scénáře máme, pro sucho nikoli.
Bude-li vody moc, obestavíme pražská nábřeží mobilními zábranami, aby Strakova akademie u Vltavy zůstala ušetřena. Jak ale zadržet vodu v krajině, když naprší málo?
Plán hlavních povodí ČR obsahoval seznam dvou stovek nových přehrad a nádrží. Bylo to vítězství betonu, které nutně narazilo na veřejný odpor. Ministerstvo životního prostředí pak nechalo seznam z plánu vyřadit a čeká na výsledky dvouleté diskuse v krajích. Na pořad jednání by se měl znovu dostat v roce 2009.
"Výstavba velkých hrází je zdánlivě nejjednodušší opatření. Daleko náročnější jsou četná drobná protierozní opatření v krajině, aby v ní voda zůstala déle a neodtékala řekami. Jsou to malé nádrže a rybníčky, lesní pásy kolem měst, větrolamy, trávníky, stromy," vypočítává Rožnovský.

SUCHO ZATÍM TRÁPÍ hlavně zemědělce, jenže pár uschlých rostlin na televizní obrazovce nikoho nedojme. Koneckonců potraviny lze v krajním případě dovézt. Vodohospodáři s oblibou říkají, že velká voda rychle přijde a stejně rychle také odejde. Sucho je plíživé a odeznívá dlouho.
"Suchý rok 2003 ukázal, jak je důležité mít vodu v nádržích. V roce 1947 jsme je neměli, teprve pak se začaly stavět. Ve vodárnách voda je, žízeň tedy nikomu nehrozí. Hladina podzemní vody je v současné době na průměru. S pokračujícím suchem ale porostou náklady na čištění vody pro pitné účely," uvádí Rožnovský.
Modrá zpráva, neboli Zpráva o stavu vodního hospodářství v ČR za rok 2003, vydaná Ministerstvem zemědělství, obsahuje pozoruhodnou tabulku. Jsou v ní údaje o postupném vyprazdňování vodárenských nádrží od konce července do konce října. V nádrži Fláje v Krušných horách zbylo pouhých 41 procent pitné vody. Nádrž Šance v Moravskoslezském kraji byla na polovině zásobního prostoru.
A mohlo to být horší, kdyby nás rok před tím paradoxně nezachránila povodeň. Zadržená voda na vltavské kaskádě - také díky jarnímu tání sněhu - pak v létě a na podzim 2003 dotovala koryto Vltavy aspoň sanitárním průtokem 40 kubíků za vteřinu.
V roce 1947 protékalo Prahou pouhých 15 kubíků za sekundu. Ale co je to proti "zapáchající Vltavě, vodě hnijící, zelené jak tráva po leklých rybách z let 988, 999 a 1099, kdy se voda do Prahy dovážela z Německa," uvádí s odvoláním na staré kroniky publikace Voda v České republice (Jan Němec, Josef Hladný a kol., Consult Praha 2006).

SOUČASNÝ ÚBYTEK vláhy v půdě má na svědomí také žíznivá řepka, která vykvetla o měsíc dříve než jiná léta a zemědělci ji loni na podzim vysázeli na rekordní ploše v očekávání boomu bionafty. Pokud vydatně nezaprší, mohou splakat nad výdělkem, varuje Rožnovský.
Předpovědět, zda bude letos sucho, anebo naopak deštivo, si přesto netroufá. Ve hře je příliš mnoho činitelů. Dlouhodobé sucho na velkém území je vždycky nahodilé.
"Umíme předpovědět počasí na tři až pět dnů předem. Dlouhodobější předpovědi jsou záležitostí pravděpodobnosti," přiznává otevřeně Rožnovský.
Také Martin Možný z Doksan se k této otázce staví rezervovaně. Teplotu vzduchu a intenzitu slunečního svitu lze z různých modelů evropských předpovědních služeb spočítat, ale srážky jsou problém, kvůli členitosti terénu.
"Kdy bude pršet, to dokážu spolehlivě předpovědět nejvýš 12 hodin předem. Nikdy ale nevím, jaké množství srážek spadne. Obecně platí, že nad vyprahlou krajinou nerado prší. Záleží na výšce oblak a frontách," říká Možný. Pravděpodobnost deště až o třicet procent zvyšuje mikroklima velkých městských aglomerací, kde částice nečistot ve vzduchu fungují spolu s výstupnými proudy jako kondenzační jádra.

NEJPROPRACOVANĚJŠÍ MODELY pro předpovědi sucha mají v USA, ale doksanská observatoř na ně nedostala peníze. Český hydrometeorologický ústav je příspěvkovou organizací, která na svůj provoz musí část prostředků získat prodejem naměřených dat. Bezplatně na internetu tak smí zveřejňovat pouze některé údaje. Místo číselných časových řad tak v Doksanech nabízejí veřejnosti pouze grafy nebo týdenní přehledy, ačkoli zemědělci by potřebovali zpravodajství denní.
"V USA jsou denní údaje o vlhkosti půdy a různé související indexy na webu bezplatně. Mají tam přehledné mapy, ať je sucho nebo ne. U nás denní indexy počítáme a zveřejňujeme, až když nastane krize, ale to už je pro zemědělce pozdě," konstatuje Možný.

Sezónní klimatologická předpověď pro květen až červenec, sestavená pobočkou Českého hydrometeorologického ústavu v Hradci Králové, avizuje s odvoláním na hlavní světové předpovědní modely zvýšenou pravděpodobnost nadnormálních teplot. Skvělé žně tak mohou očekávat výrobci stolní a minerální vody. Jejich loňské tržby činily podle údajů Ministerstva zemědělství 18,6 miliardy korun, dalších takřka 25 miliard korun utržili výrobci piva.
Vynáší i obyčejná pitná voda. Největší společnost na výrobu a distribuci vody v Česku, Veolia-Voda, uvádí ve své poslední výroční zprávě z roku 2005, že její obrat ve zmíněném roce činil 11,2 miliardy korun.

Peněz ve vodě se tedy točí dost, ale pomník tu prozatím nemá. Tím se naopak může pyšnit sucho. Je jím tzv. hladový kámen v Labi u železničního mostu v Děčíně. Objevuje se nad hladinou v dobách velmi malých průtoků.
"Uvidíš-li mě, zaplač," je v něm vytesáno v němčině.

AUTOR: Alice Olbrichová
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů