Veřejný ochránce práv opakovaně kritizuje postup stavebních úřadů v souvislosti s nahlížením do spisů, poskytováním kopií..
Poskytování informací stavebním úřadem
ze spisové dokumentace a postup při poskytování informací dle zákona o svobodném přístupu k informacím.
Veřejný ochránce práv (dále také "ochránce")1) je toho názoru, že správní orgány mají při vyřizování žádostí veřejnosti o poskytnutí informací volit nejprve cestu hledání argumentů, proč informace poskytnout, nikoliv postup opačný, kdy jsou ze strany úřadů nejprve hledány důvody, proč informaci osobám odepřít.
ÚSTAVNÍ ZÁKLAD PRÁVA NA INFORMACE
Co se týče právní úpravy, právo na informace je zakotveno v Listině základních práv a svobod,2) a sice v článku 17 (potažmo článku 35, jde-li o informace o životním prostředí). Konkrétní podmínky pro poskytování informací orgány státní správy a samosprávy ponechává listina zákonu. Tím je zákon o svobodném přístupu k informacím,3) který upravuje jak rozsah poskytovaných informací, tak proces, kterým se tak děje.
Zákon o svobodném přístupu k informacím je základním právním předpisem, který dopadá, zjednodušeně řečeno, na celou veřejnou správu. Nevztahuje se na poskytování informací, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví, a dalších informací, pokud zvláštní zákon upravuje jejich poskytování (zejména vyřízení žádosti, lhůty, opravné prostředky aj.).
NEJVYŠŠÍ SPRÁVNÍ SOUD: POVINNOSTÍ SPRÁVNÍCH ÚŘADŮ JE POŘIZOVAT KOPIE
Otázky pořizování kopií ze správních spisů se ještě v době platnosti správního řádu č. 71/1967 Sb. dotkl Nejvyšší správní soud, a to ve svém rozsudku ze dne 31. 8. 2004, čj. 6 A 143/2001-151, ve věci revize manipulačních řádů na vodním díle Nové Mlýny na Břeclavsku.4) V daném soudním řízení žalobce kritizoval postup ministerstva zemědělství, které mu odepřelo pořízení kopie podkladu rozhodnutí.
V odůvodnění svého rozhodnutí Nejvyšší správní soud k tomuto postupu uvedl, že v dnešní době, kdy jsou kopírovací stroje běžnou součástí výbavy každého úřadu, neexistuje jediný rozumný důvod pro to, aby jich nebylo využíváno pro zhotovování opisů účastníkům řízení, kteří o to požádají. Nejvyšší správní soud tedy ještě za platnosti "starého správního řádu", jenž se o kopiích listin výslovně nezmiňoval, podpořil požadavky účastníků řízení na poskytnutí kopií ze správních spisů s odkazem na nutnost vykládat ustanovení správního řádu s ohledem na aktuální technické vybavení úřadů, jež pořizování kopií umožňuje.
NOVÝ SPRÁVNÍ ŘÁD STVRDIL POVINNOST POSKYTOVAT KOPIE
Problematika nahlížení do správních spisů a pořizování kopií úředních písemností je v současné době upravena v novém správním řádu,5) účinném od 1. 1. 2006, jenž v § 38 odst. 4 výslovně stanoví, že s právem nahlížet do spisu je spojeno právo činit si výpisy a právo na to, aby správní orgán pořídil kopie spisu nebo jeho části. Účastník řízení u stavebního úřadu má tedy právo na pořízení kopií těch listin, které jsou součástí správního spisu.
Nová právní úprava správního řízení již plně reflektuje aktuální stav technického vybavení úřadů a s tím spojené možnosti účastníků řízení nejen seznámit se s podklady rozhodnutí formou osobního studia spisu, ale též možnosti opatřit si kopie významných dokumentů, např. za účelem jejich prostudování mimo budovu úřadu či jejich posouzení nezávislou odbornou osobou.
Z tohoto pohledu je třeba novou právní úpravu správního procesu hodnotit pozitivně, neboť rozšiřuje procesní práva účastníků řízení ve vztahu k seznámení se s podklady rozhodnutí správního orgánu.
POSKYTOVÁNÍ DOKUMENTACE STAVEB
Veřejný ochránce práv se často setkává s argumentací, že listiny, o které účastníci žádají, jsou chráněny autorským zákonem, a to zejména pokud jde o projektovou dokumentaci staveb.
MINISTERSTVO ODKAZUJE AUTORY DOKUMENTACE NA SOUDY
V tomto směru lze odkázat na stanovisko odboru stavebního řádu Ministerstva pro místní rozvoj ČR (dále jen "ministerstvo") ze dne 15. února 2006, čj. 27817/05-62.6) Ministerstvo zde uvedlo, že nahlížení do spisů včetně práv s tím spojených, upravuje od 1. 1. 2006 § 38 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. S odkazem na toto ustanovení ministerstvo konstatovalo, že pokud bude stavební úřad při poskytování kopií podkladů rozhodnutí postupovat v souladu s tímto ustanovením, neporušuje autorský zákon. Současně upozornilo na to, že dílo projektanta (projektová dokumentace předkládaná stavebnímu úřadu) je nehmotným statkem a pokud bude splňovat pojmové znaky architektonického díla podle autorského zákona,7) je autorovi současně poskytnuta autorskoprávní ochrana podle tohoto zákona (např. vymezení pojmových znaků děl, která této ochrany požívají, další právní prostředky sloužící k ochraně díla). V této souvislosti však ministerstvo zdůraznilo, že tuto ochranu nemohou poskytovat stavební úřady, které mají zcela odlišnou kompetenci, ale příslušné soudy v občanskoprávním řízení, neboť autorský zákon je zákonem speciálním k občanskému zákoníku a je založen na zásadě smluvní volnosti.
V této souvislosti lze konstatovat, že správní orgány nemohou nahrazovat činnost orgánů moci soudní při poskytování autorskoprávní ochrany. Pokud by autor díla dospěl k závěru, že došlo k porušení jeho práv ve smyslu autorského zákona ze strany toho, kdo jeho dílo získal v souladu se zákonem na základě žádosti o informace, musel by se svých práv domáhat nikoliv u správního úřadu, ale u příslušného soudu.
Je-li tedy určitá písemnost součástí správního spisu, není zde žádný důvod k tomu, aby s těmito listinami nebylo nakládáno stejně jako s jinými písemnostmi, tj. v režimu § 38 odst. 4 správního řádu, který poskytování kopií výslovně upravuje.
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR v loňském roce vydalo upozornění k problematice poskytování informací a nahlížení do spisů, podle kterého je třeba od 1. 1. 2006 postupovat podle § 38 správního řádu s tím, že o případném odepření nahlížet do spisu se rozhoduje usnesením.8)
NOVÝ STAVEBNÍ ZÁKON OMEZUJE PRÁVO NA INFORMACE
Od 1. 1. 2007, kdy nabyl účinnosti nový stavební zákon,9) platí zvláštní postup při poskytování informací ve vztahu k projektové dokumentaci staveb. V tomto případě se uplatní speciální § 168 odst. 2 stavebního zákona, kde se uvádí, že kopii dokumentace stavby stavební úřad poskytne, pokud žadatel předloží souhlas toho, kdo dokumentaci pořídil, případně souhlas vlastníka stavby, které se dokumentace týká.
V odůvodněných případech lze usnesením odepřít nahlížení do vybraných částí dokumentace u staveb důležitých pro obranu státu, staveb civilní ochrany a bezpečnosti, případně z důvodů ochrany osob a jejich majetku.
Uvedené speciální ustanovení stavebního zákona má přednost před obecným ustanovením správního řádu. Pokud jde o ostatní informace, případně o získání informací jinými osobami než účastníky řízení, lze rovněž využít postup dle zákona o svobodném přístupu k informacím, jenž je obecným právním předpisem pro poskytování informací správními úřady a zákonem vybranými institucemi.
K právní úpravě poskytování kopií projektové dokumentace provedené novým stavebním zákonem nelze než poznamenat, že navzdory dříve publikovanému stanovisku ministerstva pro místní rozvoj, které argumentovalo tím, že stavební úřady nejsou orgány autorskoprávní ochrany, bylo významně omezeno právo účastníků řízení na informace formou kopií listin ve správním spise obsažených, když pořízení kopie projektové dokumentace stavby váže na nutnost získání souhlasu buď projektanta nebo vlastníka stavby, které se projektová dokumentace týká, čímž de facto právní ochranu dokumentaci stavby před jejím autorským zneužitím poskytuje.
Z tohoto pohledu lze nové právní úpravě vytknout restriktivní přístup k pořizování kopií dokumentace stavby, neboť lze předpokládat, že v případě sporných staveb a investičních záměrů nebudou stavebníci a jejich projektanti ochotni kopie dokumentace stavby účastníkům řízení poskytnout, což může vést k nedůvěře v rozhodování správních úřadů a obstrukčnímu podávání opravných prostředků.
Zde lze poukázat na námitky účastníků řízení vyskytující se v praxi, v nichž uvádějí, že došlo k manipulaci se spisovým materiálem a k výměně projektové dokumentace předkládané úřadu a účastníkům řízení. Bez možnosti okopírování relevantní části projektové dokumentace přitom nebudou účastníci řízení moci dokázat, že projekt, do kterého mohli na stavebním úřadě nahlédnout, není totožný s projektem, který byl stavebním úřadem ověřen.
Veřejný ochránce práv v rámci své činnosti opakovaně apeluje na úřady, aby byly v maximální možné míře otevřené k žádostem o poskytování informací shromážděných v rámci vedeného správního řízení. Tak může být naplněn princip otevřenosti veřejné správy občanům, k jehož respektování správní úřady vyzývá.
Otevřenost úřadů při jednání s občany a vstřícný přístup k jejich žádostem o informace vede k odstranění možných pochybností o správném a kvalifikovaném postupu v dané věci. Pokud bude tento princip v rámci vedeného správního řízení naplněn, přispěje to k větší důvěře občanů ve správnost rozhodování správních orgánů, což je jedna z klíčových zásad správního procesu a dobré správy.11)
Poznámky:
1) Zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv.
2) Ústavní zákon č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje Listina základních práv a svobod jako ústavní zákon Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky.
3) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
4) Sbírka rozhodnutí NSS č. 4/2005, rozsudek čj. 6 A 143/2001-151 ze dne 31. 8. 2004, str. 307-308. K pořizování opisů listin tehdy Nejvyšší správní soud uvedl: "Účastník správního řízení má právo pořizovat si opisy ze správního spisu, případně požadovat pořízení takových opisů, ač to není v textu § 23 správního řádu výslovně zakotveno; vyplývá to nejen implicitně z tohoto ustanovení, ale i ze zásady součinnosti a ze srovnání s úpravou obsaženou v jiných procesních řádech."
5) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád.
6) Urbanismus a územní rozvoj, příloha Stavebně správní praxe č. 1/2006.
7) Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), § 2 odst. 1 autorského zákona: "Předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam (dále jen ,dílo'). Dílem je zejména dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem, dílo hudební, dílo dramatické a dílo hudebně dramatické, dílo choreografické a dílo pantomimické, dílo fotografické a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii, dílo audiovizuální, jako je dílo kinematografické, dílo výtvarné, jako je dílo malířské, grafické a sochařské, dílo architektonické včetně díla urbanistického, dílo užitého umění a dílo kartografické."
8) Urbanismus a územní rozvoj, příloha Stavebně správní praxe č. 6/2006.
9) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
10) Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, skutková podstata "Porušování autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi", § 152 odst. 1 trestního zákona: "Kdo neoprávněně zasáhne do zákonem chráněných práv k autorskému dílu, uměleckému výkonu, zvukovému či zvukově obrazovému záznamu, rozhlasovému nebo televiznímu vysílání nebo databázi, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty."
§ 152 odst. 2 trestního zákona: "Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty bude pachatel potrestán,
a) získá-li činem uvedeným v odstavci 1 značný prospěch, nebo
b) dopustí-li se takového činu ve značném rozsahu."
11) Další informace o činnosti veřejného ochránce práv lze získat na www.ochrance.cz
AUTOR: Marek Hanák
Kancelář veřejného ochránce práv, Brno
Veřejný ochránce práv (dále také "ochránce")1) je toho názoru, že správní orgány mají při vyřizování žádostí veřejnosti o poskytnutí informací volit nejprve cestu hledání argumentů, proč informace poskytnout, nikoliv postup opačný, kdy jsou ze strany úřadů nejprve hledány důvody, proč informaci osobám odepřít.
ÚSTAVNÍ ZÁKLAD PRÁVA NA INFORMACE
Co se týče právní úpravy, právo na informace je zakotveno v Listině základních práv a svobod,2) a sice v článku 17 (potažmo článku 35, jde-li o informace o životním prostředí). Konkrétní podmínky pro poskytování informací orgány státní správy a samosprávy ponechává listina zákonu. Tím je zákon o svobodném přístupu k informacím,3) který upravuje jak rozsah poskytovaných informací, tak proces, kterým se tak děje.
Zákon o svobodném přístupu k informacím je základním právním předpisem, který dopadá, zjednodušeně řečeno, na celou veřejnou správu. Nevztahuje se na poskytování informací, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví, a dalších informací, pokud zvláštní zákon upravuje jejich poskytování (zejména vyřízení žádosti, lhůty, opravné prostředky aj.).
NEJVYŠŠÍ SPRÁVNÍ SOUD: POVINNOSTÍ SPRÁVNÍCH ÚŘADŮ JE POŘIZOVAT KOPIE
Otázky pořizování kopií ze správních spisů se ještě v době platnosti správního řádu č. 71/1967 Sb. dotkl Nejvyšší správní soud, a to ve svém rozsudku ze dne 31. 8. 2004, čj. 6 A 143/2001-151, ve věci revize manipulačních řádů na vodním díle Nové Mlýny na Břeclavsku.4) V daném soudním řízení žalobce kritizoval postup ministerstva zemědělství, které mu odepřelo pořízení kopie podkladu rozhodnutí.
V odůvodnění svého rozhodnutí Nejvyšší správní soud k tomuto postupu uvedl, že v dnešní době, kdy jsou kopírovací stroje běžnou součástí výbavy každého úřadu, neexistuje jediný rozumný důvod pro to, aby jich nebylo využíváno pro zhotovování opisů účastníkům řízení, kteří o to požádají. Nejvyšší správní soud tedy ještě za platnosti "starého správního řádu", jenž se o kopiích listin výslovně nezmiňoval, podpořil požadavky účastníků řízení na poskytnutí kopií ze správních spisů s odkazem na nutnost vykládat ustanovení správního řádu s ohledem na aktuální technické vybavení úřadů, jež pořizování kopií umožňuje.
NOVÝ SPRÁVNÍ ŘÁD STVRDIL POVINNOST POSKYTOVAT KOPIE
Problematika nahlížení do správních spisů a pořizování kopií úředních písemností je v současné době upravena v novém správním řádu,5) účinném od 1. 1. 2006, jenž v § 38 odst. 4 výslovně stanoví, že s právem nahlížet do spisu je spojeno právo činit si výpisy a právo na to, aby správní orgán pořídil kopie spisu nebo jeho části. Účastník řízení u stavebního úřadu má tedy právo na pořízení kopií těch listin, které jsou součástí správního spisu.
Nová právní úprava správního řízení již plně reflektuje aktuální stav technického vybavení úřadů a s tím spojené možnosti účastníků řízení nejen seznámit se s podklady rozhodnutí formou osobního studia spisu, ale též možnosti opatřit si kopie významných dokumentů, např. za účelem jejich prostudování mimo budovu úřadu či jejich posouzení nezávislou odbornou osobou.
Z tohoto pohledu je třeba novou právní úpravu správního procesu hodnotit pozitivně, neboť rozšiřuje procesní práva účastníků řízení ve vztahu k seznámení se s podklady rozhodnutí správního orgánu.
POSKYTOVÁNÍ DOKUMENTACE STAVEB
Veřejný ochránce práv se často setkává s argumentací, že listiny, o které účastníci žádají, jsou chráněny autorským zákonem, a to zejména pokud jde o projektovou dokumentaci staveb.
MINISTERSTVO ODKAZUJE AUTORY DOKUMENTACE NA SOUDY
V tomto směru lze odkázat na stanovisko odboru stavebního řádu Ministerstva pro místní rozvoj ČR (dále jen "ministerstvo") ze dne 15. února 2006, čj. 27817/05-62.6) Ministerstvo zde uvedlo, že nahlížení do spisů včetně práv s tím spojených, upravuje od 1. 1. 2006 § 38 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. S odkazem na toto ustanovení ministerstvo konstatovalo, že pokud bude stavební úřad při poskytování kopií podkladů rozhodnutí postupovat v souladu s tímto ustanovením, neporušuje autorský zákon. Současně upozornilo na to, že dílo projektanta (projektová dokumentace předkládaná stavebnímu úřadu) je nehmotným statkem a pokud bude splňovat pojmové znaky architektonického díla podle autorského zákona,7) je autorovi současně poskytnuta autorskoprávní ochrana podle tohoto zákona (např. vymezení pojmových znaků děl, která této ochrany požívají, další právní prostředky sloužící k ochraně díla). V této souvislosti však ministerstvo zdůraznilo, že tuto ochranu nemohou poskytovat stavební úřady, které mají zcela odlišnou kompetenci, ale příslušné soudy v občanskoprávním řízení, neboť autorský zákon je zákonem speciálním k občanskému zákoníku a je založen na zásadě smluvní volnosti.
V této souvislosti lze konstatovat, že správní orgány nemohou nahrazovat činnost orgánů moci soudní při poskytování autorskoprávní ochrany. Pokud by autor díla dospěl k závěru, že došlo k porušení jeho práv ve smyslu autorského zákona ze strany toho, kdo jeho dílo získal v souladu se zákonem na základě žádosti o informace, musel by se svých práv domáhat nikoliv u správního úřadu, ale u příslušného soudu.
Je-li tedy určitá písemnost součástí správního spisu, není zde žádný důvod k tomu, aby s těmito listinami nebylo nakládáno stejně jako s jinými písemnostmi, tj. v režimu § 38 odst. 4 správního řádu, který poskytování kopií výslovně upravuje.
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR v loňském roce vydalo upozornění k problematice poskytování informací a nahlížení do spisů, podle kterého je třeba od 1. 1. 2006 postupovat podle § 38 správního řádu s tím, že o případném odepření nahlížet do spisu se rozhoduje usnesením.8)
NOVÝ STAVEBNÍ ZÁKON OMEZUJE PRÁVO NA INFORMACE
Od 1. 1. 2007, kdy nabyl účinnosti nový stavební zákon,9) platí zvláštní postup při poskytování informací ve vztahu k projektové dokumentaci staveb. V tomto případě se uplatní speciální § 168 odst. 2 stavebního zákona, kde se uvádí, že kopii dokumentace stavby stavební úřad poskytne, pokud žadatel předloží souhlas toho, kdo dokumentaci pořídil, případně souhlas vlastníka stavby, které se dokumentace týká.
V odůvodněných případech lze usnesením odepřít nahlížení do vybraných částí dokumentace u staveb důležitých pro obranu státu, staveb civilní ochrany a bezpečnosti, případně z důvodů ochrany osob a jejich majetku.
Uvedené speciální ustanovení stavebního zákona má přednost před obecným ustanovením správního řádu. Pokud jde o ostatní informace, případně o získání informací jinými osobami než účastníky řízení, lze rovněž využít postup dle zákona o svobodném přístupu k informacím, jenž je obecným právním předpisem pro poskytování informací správními úřady a zákonem vybranými institucemi.
K právní úpravě poskytování kopií projektové dokumentace provedené novým stavebním zákonem nelze než poznamenat, že navzdory dříve publikovanému stanovisku ministerstva pro místní rozvoj, které argumentovalo tím, že stavební úřady nejsou orgány autorskoprávní ochrany, bylo významně omezeno právo účastníků řízení na informace formou kopií listin ve správním spise obsažených, když pořízení kopie projektové dokumentace stavby váže na nutnost získání souhlasu buď projektanta nebo vlastníka stavby, které se projektová dokumentace týká, čímž de facto právní ochranu dokumentaci stavby před jejím autorským zneužitím poskytuje.
Z tohoto pohledu lze nové právní úpravě vytknout restriktivní přístup k pořizování kopií dokumentace stavby, neboť lze předpokládat, že v případě sporných staveb a investičních záměrů nebudou stavebníci a jejich projektanti ochotni kopie dokumentace stavby účastníkům řízení poskytnout, což může vést k nedůvěře v rozhodování správních úřadů a obstrukčnímu podávání opravných prostředků.
Zde lze poukázat na námitky účastníků řízení vyskytující se v praxi, v nichž uvádějí, že došlo k manipulaci se spisovým materiálem a k výměně projektové dokumentace předkládané úřadu a účastníkům řízení. Bez možnosti okopírování relevantní části projektové dokumentace přitom nebudou účastníci řízení moci dokázat, že projekt, do kterého mohli na stavebním úřadě nahlédnout, není totožný s projektem, který byl stavebním úřadem ověřen.
Veřejný ochránce práv v rámci své činnosti opakovaně apeluje na úřady, aby byly v maximální možné míře otevřené k žádostem o poskytování informací shromážděných v rámci vedeného správního řízení. Tak může být naplněn princip otevřenosti veřejné správy občanům, k jehož respektování správní úřady vyzývá.
Otevřenost úřadů při jednání s občany a vstřícný přístup k jejich žádostem o informace vede k odstranění možných pochybností o správném a kvalifikovaném postupu v dané věci. Pokud bude tento princip v rámci vedeného správního řízení naplněn, přispěje to k větší důvěře občanů ve správnost rozhodování správních orgánů, což je jedna z klíčových zásad správního procesu a dobré správy.11)
Poznámky:
1) Zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv.
2) Ústavní zákon č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje Listina základních práv a svobod jako ústavní zákon Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky.
3) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
4) Sbírka rozhodnutí NSS č. 4/2005, rozsudek čj. 6 A 143/2001-151 ze dne 31. 8. 2004, str. 307-308. K pořizování opisů listin tehdy Nejvyšší správní soud uvedl: "Účastník správního řízení má právo pořizovat si opisy ze správního spisu, případně požadovat pořízení takových opisů, ač to není v textu § 23 správního řádu výslovně zakotveno; vyplývá to nejen implicitně z tohoto ustanovení, ale i ze zásady součinnosti a ze srovnání s úpravou obsaženou v jiných procesních řádech."
5) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád.
6) Urbanismus a územní rozvoj, příloha Stavebně správní praxe č. 1/2006.
7) Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), § 2 odst. 1 autorského zákona: "Předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam (dále jen ,dílo'). Dílem je zejména dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem, dílo hudební, dílo dramatické a dílo hudebně dramatické, dílo choreografické a dílo pantomimické, dílo fotografické a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii, dílo audiovizuální, jako je dílo kinematografické, dílo výtvarné, jako je dílo malířské, grafické a sochařské, dílo architektonické včetně díla urbanistického, dílo užitého umění a dílo kartografické."
8) Urbanismus a územní rozvoj, příloha Stavebně správní praxe č. 6/2006.
9) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
10) Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, skutková podstata "Porušování autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi", § 152 odst. 1 trestního zákona: "Kdo neoprávněně zasáhne do zákonem chráněných práv k autorskému dílu, uměleckému výkonu, zvukovému či zvukově obrazovému záznamu, rozhlasovému nebo televiznímu vysílání nebo databázi, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty."
§ 152 odst. 2 trestního zákona: "Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty bude pachatel potrestán,
a) získá-li činem uvedeným v odstavci 1 značný prospěch, nebo
b) dopustí-li se takového činu ve značném rozsahu."
11) Další informace o činnosti veřejného ochránce práv lze získat na www.ochrance.cz
AUTOR: Marek Hanák
Kancelář veřejného ochránce práv, Brno
Zdroj:Právní rádce
Sdílet článek na sociálních sítích
