Pátek, 29. března 2024

Projekt ověřil použití rozložitelných sáčků na bioodpad

V České republice je nutné v nejbližších letech zavést systém nakládání s biologicky rozložitelnými komunálními odpady (BRKO), který zamezí ukládání tohoto typu odpadů na skládky.
Projekt ověřil použití rozložitelných sáčků na bioodpad
Sběr bioodpadů od občanů lze prakticky okamžitě realizovat pomocí biosáčků s následným kompostováním v aerobních kompostárnách, které již většina měst provozuje.

V několika městech severomoravského regionu se uskutečnil v roce 2006 pilotní projekt, jehož hlavním účelem bylo ověření sběru biologických odpadů do biosáčků v různých zástavbách včetně potvrzení předpokládaných nákladů a přijetí systému občany.

Biosáčky jsou vyrobeny z kukuřičného škrobu, které je proto možné kompostovat bez dalšího třídění a úprav. Po 10 až 45 dnech ve vlhkém prostředí se totiž zcela rozloží a po rozpadu se promění ve kvalitní hnojivo. Z kukuřičného škrobu se již vyrábí řada dalších výrobků, které by rovněž mohly významně zjednodušit nakládání s odpady. Ať už jde o fólie pro zemědělské účely i pro balení potravinářských produktů, nebo o materiály pro výrobu zdravotních pomůcek (dětských plen).

Pilotní projekt zahrnul města Ostrava, Frýdek-Místek a Třinec, kde celkem žije přes 400 tisíc obyvatel. Podílely se na něm i firmy, které se ve všech třech uvedených městech starají o nakládání s odpady. Jde o společnosti OZO Ostrava, s. r. o., Frýdecká skládka, a. s., Nehlsen Třinec, s. r. o.), dále o výrobce biologicky rozložitelných materiálů BioBag International AS z Norska a jeho českého partnera, kterým je společnost Ostex Ostrava, a. s.

VÝBĚR VHODNÝCH LOKALIT

V Ostravě byly pro ověřování systému vybrány obvody Radvance a Bártovice s výraznou převahou rodinných domků (kolem 90 %). V této lokalitě se předpokládalo negativní přijetí projektu, neboť většina občanů své vyprodukované BRKO kompostuje na vlastním kompostišti, a s biologickými odpady tudíž nemá žádné problémy. Do každého bytu v oblasti byl zaslán osobní dopis vysvětlující záměr projektu, způsob zacházení s biosáčkem a větratelným košíkem (pro umístění biosáčků v domácnosti), popsána stanoviště sběrných nádob a uvedeny kontakty pro zodpovězení dotazů. V lokalitě bylo rozmístěno 12 sběrných nádob s objemem 110 litrů a dvě místa ve sběrných dvorech. Interval svozu byl jedenkrát týdně.

V Třinci se lokality vybírali jinak. V místním tisku byl publikován článek o zahájení projektu, na jehož základě se občané přihlásili k účasti. Ze více než sta zájemců jich bylo vybráno 74, rovnoměrně rozdělených do vilové a činžovní zástavby. Vzniklo 10 sběrných míst, z nichž každé bylo vybaveno sběrnou nádobou s objemem 240 litrů. Během prvních dvou svozů byly nádoby zaplněny pouze z poloviny se značným procentem nečistot, proto musely být odvezeny na skládku. Pak byly na sběrné nádoby namontovány zámky a účastníci projektu dostali klíče. Po tomto opatření se kvalita BRKO hodně zlepšila, podíl nečistot byl do 2 %.

V městě Frýdek-Místek bylo vybráno celkem 80 domácností, většinou v centrální zástavbě (78 %). Deset sběrných míst bylo osazeno klasickými sběrnými nádobami s objemem 110 litrů. Rovněž byl ověřen přímý svoz vystavených biosáčků multikárou. Potvrdilo se, že i tento způsob svozu je reálný. Svážený bioodpad byl poměrně čistý s přibližně 3 % nečistot. Nečistoty byly tvořeny zejména nerozložitelnými plastovými sáčky. Pokud by byly všechny domácnosti opatřeny biosáčky, byla by čistota velmi dobrá.

Detailní analýza vytříděného odpadu byla prováděna zejména studenty ve Frýdku-Místku za účasti pracovníka Frýdecké skládky, a. s. Výsledky jsou uvedeny v grafu.

Kompostování probíhalo ve všech třech městech na vlastních skládkách svozových firem. Při pokusech o samostatné kompostování pouze vytříděných bioodpadů se sice biosáčky po dvou měsících zcela rozpadly, avšak kompost byl bahnitý a pro hnojení nepoužitelný. Kompost v dobré kvalitě byl získán až při kompostování ve směsi s trávou, listím, pilinami, zeminou a prasečí kejdou.

VYHODNOCENÍ PILOTNÍHO PROJEKTU

Pro hodnocení systému vyplnili zapojení občané anketní lístky. V Ostravě (33 vyplněných lístků) bydlela většina účastníků projektů v rodinném domku (90 %) a své biologické odpady převážně kompostovali. Motivací k účasti na systému by pro občany bylo zejména snížení poplatku za odpad (u 42 % respondentů) nebo umístění kontejneru na BRKO (36 %). Ochota platit do systému u nich byla velmi malá. Poplatek do výše 100 Kč bylo ochotno platit pouze 15 % účastníků, většina nebyla ochotna platit nic, případně částku neuvedla (73 %.). Celkově systém nakládání s biologicky rozložitelnými odpady doporučilo 76 % dotázaných, pouze 6 % ho nedoporučilo.

V městě Frýdek-Místek (41 vyplněných lístků) naopak bydlela většina účastníků v centrální zástavbě (78 %) a nakládání s bioodpady většinou řešili odkládáním do popelnic (44 %). Motivací k zavedení systému bylo rovněž snížení poplatku za odpad, ale nebylo již tak výrazné jako v Ostravě (29 %), umístění kontejneru na bioodpad bylo motivací pro 34 % respondentů. Ochota platit do systému byla v podstatě rovnoměrně rozložena v celém spektru možných poplatků (od 50 do 200 Kč). Zavedení systému doporučilo téměř 59 % a nedoporučilo 22 % dotázaných.

Pracovníci odboru životního protředí městského úřadu v průběhu realizace systému sestavili sami anketní lístek. Odpovědi pak byly získány i od domácností, které nebyly vybaveny biosáčky, ale občané se přesto chtěli k systému vyjádřit. Zjištění proto nebyla zahrnuta do celkových výsledků projektu. Nicméně v Třinci bylo 96 % respondentů pro zavedení systému nakládání s bioodpady pomocí biosáčků a větratelných košíků. Na základě vysokého procenta kladných hodnocení systému se proto v Třinci rozhodli v projektu pokračovat i v letošním roce.

Projekt nezískal žádné dotace a veškeré náklady byly hrazeny zúčastněnými stranami (viz tab.). Přesto lze konstatovat, že splnil účel: Byly zjištěny základní údaje o složení a produkci BRKO (zejména kuchyňského odpadu) v kraji, názor obyvatel na systém nakládání s bioodpady, první potvrzení o reálnosti třídění, sběru a svozu kuchyňského odpadu přímo v domácnostech, možnost kompostování těchto odpadů i podněty pro výrobce biosáčků a košíků. Nyní bude záležet jen na zastupitelstvech obcí a měst, zda bude systém zaveden a budou-li výsledky projektu využity k plnění nařízení EU.

(Zpracováno na základě závěrečné zprávy pilotního projektu.)

AUTOR: František Vágner


Náklady na pilotní projekt v korunách

Náklady na pořízení biosáčků (36 400 ks) 121 380

Náklady na pořízení větratelných košíků (700 ks) 67 830

Průměrné náklady na svoz vytříděného BRKO 27 900

Ostatní náklady tuzemský rozvoz košíků a sáčků 13 100

analýzy vytříděných BRKO v biosáčcích 8000

analýza vyrobeného kompostu 3200

vyhodnocení PP a závěrečná zpráva 16 000

překlady, hovorné, rozmnožování, cestovné 21 000

Celkem Kč 278 410

ZDROJ: závěrečná zpráva pilotního projektu
Zdroj:Moderní obec
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů