Globální oteplování v Asii "zabilo" na 77 tisíc lidí
Na 77 000 lidí zemře ročně v Asii a Tichomoří v přímém či nepřímém důsledku
klimatických změn. Tento počet tvoří polovinu všech úmrtí z těchto příčin, která
jsou registrována na celém světě. Oznámila to včera Světová zdravotnická
organizace (WHO), na jejíž popud se tento týden v malajsijské metropoli sešli
odborníci ze 14 zemí, aby diskutovali o hrozbě, kterou znamená globální
oteplování pro zdraví obyvatel v asijsko-tichomořském regionu.
Na 77 000 lidí zemře ročně v Asii a Tichomoří v přímém či nepřímém důsledku klimatických změn. Tento počet tvoří polovinu všech úmrtí z těchto příčin, která jsou registrována na celém světě. Oznámila to včera Světová zdravotnická organizace (WHO), na jejíž popud se tento týden v malajsijské metropoli sešli odborníci ze 14 zemí, aby diskutovali o hrozbě, kterou znamená globální oteplování pro zdraví obyvatel v asijsko-tichomořském regionu.
"Už jsme došli do kritického bodu, v němž globální oteplování mělo a má vážný dopad na životy a zdraví lidí," upozornil v komuniké regionální ředitel WHO pro oblast západního Tichomoří Šigeru Omi. Tento problém "bude pro lidstvo představovat hrozbu ještě větší v příštích desetiletích, pokud nezačneme jednat hned teď", abychom ji zarazili, zdůraznil Omi.
Mezi možnými následky klimatických změn v regionu bude výskyt moskytů v oblastech, kde v současnosti nejsou, a následně pak budou hrozit epidemie malárie a dengue.
K tomu se připojí menší dešťové srážky a následně rozšíření nemocí, jejichž zárodky si libují ve stojatých vodách. A pokud plochy nyní obdělávané skončí pod záplavovými vodami, miliony lidí by mohly trpět podvýživou, načrtl neradostné vyhlídky zástupce WHO.
Z tohoto setkání by měla vzejít doporučení, jež budou předána ministrům zdravotnictví a životního prostředí v příslušných zemích.
"Už jsme došli do kritického bodu, v němž globální oteplování mělo a má vážný dopad na životy a zdraví lidí," upozornil v komuniké regionální ředitel WHO pro oblast západního Tichomoří Šigeru Omi. Tento problém "bude pro lidstvo představovat hrozbu ještě větší v příštích desetiletích, pokud nezačneme jednat hned teď", abychom ji zarazili, zdůraznil Omi.
Mezi možnými následky klimatických změn v regionu bude výskyt moskytů v oblastech, kde v současnosti nejsou, a následně pak budou hrozit epidemie malárie a dengue.
K tomu se připojí menší dešťové srážky a následně rozšíření nemocí, jejichž zárodky si libují ve stojatých vodách. A pokud plochy nyní obdělávané skončí pod záplavovými vodami, miliony lidí by mohly trpět podvýživou, načrtl neradostné vyhlídky zástupce WHO.
Z tohoto setkání by měla vzejít doporučení, jež budou předána ministrům zdravotnictví a životního prostředí v příslušných zemích.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích