Letos je na pozemkové úpravy vyčleněno i 700 mil. Kč z rozpočtu Ministerstva zemědělství ČR
Společná zařízení v režii obcí
Velký dar, ale i velký závazek. Tak lze podle předsedy Českomoravské komory pro pozemkové úpravy Ing. Mojmíra Procházky označit fakt, že obce dostávají zdarma do svého vlastnictví tzv. společná zařízení, která byla na jejich katastrech vybudována v rámci komplexních pozemkových úprav zcela hrazených státem.
Dokud se například na polní cesty či vysazený rostlinný materiál vztahuje záruka za provedené dílo, obec s nimi mnoho starostí mít nemusí. Ovšem po vypršení záruk a s tím, jak stavby stárnou, postupně sílí tlak na jejich údržbu a opravy. A rozpočet obce musí s těmito fakty stále více počítat.
ODMÍTNUTÍ SE MŮŽE VYMSTÍT
Jenže obce by neměly opomenout ani skutečnost, že zdarma získávají pořádek ve svém pozemkovém vlastnictví a k němu často navíc i řešení řady svých dosavadních problémů. Třeba ochranu před povodněmi a erozí prostřednictvím vybudované protipovodňové nádrže. Je na obci, zda ji z obav před časem následujícími náklady na její údržbu a opravy odmítne a dá přednost riziku výdajů na likvidaci škod způsobených třeba přívalovými srážkami.
Připomeňme, že v Programu rozvoje venkova ČR 2007-2013 je - na rozdíl od dosavadní praxe - jedním z bodovacích kritérií v opatření I.1.4. Pozemkové úpravy to, zda se obec jako potenciální nabyvatel společného zařízení předem písemně zaváže k jeho následné údržbě. Pokud tak obec učiní, příslušnému pozemkovému úřadu vzroste šance na získání dotace na pozemkové úpravy na jejím katastru.
DOHODA NEJEN SE ZEMĚDĚLCI
Ing. Jana Pivcová z odboru Ústřední pozemkový úřad Ministerstva zemědělství ČR doporučuje, aby si obec předem pro péči o tato zařízení a výdaje s ní spojené vhodně rozvrhla své možnosti a potřebné prostředky zahrnula do svých finančních plánů. "Doporučujeme rovněž dohodnout se s dalšími uživateli společných zařízení na společném postupu. Třeba na vytvoření společného fondu, do něhož by připívali všichni, kdo z daného opatření mají užitek," podotýká. "V případě komunikací to mohou být zejména místní zemědělci, v případě vysazené zeleně v krajině myslivecká sdružení apod."
Podobně mluví Ing. Mojmír Procházka, když obcím radí například při výstavbě polních cest uzavřít pro jejich údržbu s uživateli přilehlých zemědělských pozemků už předem dohodu o spolupráci. "Pak se sníží i riziko poškození cesty z nedbalosti," vysvětluje.
PENÍZE Z VÍCE ZDROJŮ
V Programu rozvoje venkova je na opatření I.1.4.Pozemkové úpravy pro období let 2007-2013 vyčleněno 194,329 mil. eur (zhruba 5 830 mil. Kč). Tedy na každý rok asi 830 mil. Kč. Žádat o podporu z tohoto opatření totiž bude možné až letos na podzim, přičemž příjemci dotací budou výhradně pozemkové úřady.
Letos je na pozemkové úpravy vyčleněno i 700 mil. Kč z rozpočtu Ministerstva zemědělství ČR, 70 mil. Kč ze státního rozpočtu - vázaných však na realizaci protipovodňových opatření ( dalších 70 mil. Kč je přislíbeno), 470 mil. Kč v Operačním programu Zemědělství, 400 mil. Kč z Pozemkového fondu ČR (na jednoduché pozemkové úpravy v územích s nedokončeným přídělovým a scelovacím řízením) a dále 100 mil. Kč z Ředitelství silnic a dálnic ČR (na pozemkové úpravy vyvolané stavební činností).
PŘÍLEŽITOSTI I PRO OBCE
Jaké možnosti však mají obce, kde již pozemkové úpravy proběhly, ale zastupitelstva tam ve své vlastní režii chtějí uskutečnit některé další investice charakteru společných zařízení? V takovém případě se jim vyplatí více se zajímat o nový Operační program Životní prostředí (OP ŽP), především o jeho prioritní osu 6 Zlepšování stavu přírody a krajiny, resp. opatření 6.3. Obnova krajinných struktur a 6.4. Optimalizace vodního režimu krajiny (viz box).
Celkem je pro osu 6 vyhrazeno 705,204 mil. eur (z toho příspěvek EU činí 599,424 mil. eur), tedy zhruba 21,156 mld. Kč. Pro opatření 6.3. konkrétně 91,677 mil. eur (zhruba 2,750 mld. Kč) a pro opatření 6.4. pak 264,452 mil. eur (zhruba 7,933 mld. Kč).
Na Státním fondu životního prostředí (SFŽP) předpokládají, že první výzva pro osu 6 bude vyhlášena letos v listopadu s tím, že potrvá asi dva měsíce. Finanční spoluúčast obcí má činit minimálně 10 % celkových způsobilých výdajů.
VYŘEŠENÉ VLASTNICTVÍ NUTNOSTÍ
"Komplexní pozemkové úpravy a v jejich rámci vytvořený plán společných zařízení vytvářejí z vlastnického hlediska vhodné podmínky pro realizaci projektů podporovaných v rámci prioritní osy 6," tvrdí Ing. Jan Matějka ze SFŽP. Upozorňuje však, že projekty musí splňovat veškeré podmínky pro jednotlivé oblasti podpory této osy. "Vhodně uspořádané vlastnické vztahy jsou tudíž pouze jedním z předpokladů pro úspěch předložených projektů," dodává.
Mgr. Petra Kolínská, koordinátorka komunikace SFŽP, zdůrazňuje, že podpora v rámci osy 6 nebude určena na managementová opatření průběžného charakteru typu provozních nákladů, nýbrž pro jednorázová opatření. "Pokud jde o chystané projekty obcí, doporučujeme prostudovat implementační dokument (www.opzp.cz), zejména všechny kapitoly prioritní osy 6 a dále kapitoly Způsobilé výdaje a Výběrová kritéria a kritéria přijatelnosti. Na téže adrese se nalézá i směrnice. Obce však také mohou své záměry osobně či telefonicky zkonzultovat s našimi pracovníky Ing. Slezákem (tel. 267 994 420) a Ing. Matějkou (tel. 267 994 327)," uzavřela Mgr. Petra Kolínská.
AUTOR: IVAN RYŠAVÝ
OP Životní prostředí - předmět podpory pro opatření 6.3. a 6.4.*
6.3. Obnova krajinných struktur
- realizace opatření navržených v rámci schválených komplexních pozemkových úprav zaměřených na výsadby zeleně v krajině a ochranu půdy;
- příprava a realizace prvků územních systémů ekologické stability;
- zakládání a obnova krajinných prvků (výsadba a obnova remízů, alejí, soliterních stromů, větrolamů atd.), břehových porostů a historických krajinných struktur (vč. polních cest a ošetření stromů ve významných alejích), péče o pam. stromy;
- opatření k zachování a celkovému zlepšení přírodních poměrů v lesích ve zvláště chráněných územích, územích soustavy Natura 2000, vymezených regionálních a nadregionálních biocentrech územních systémů ekologické stability, a to dosažením druhové a prostorové skladby porostů, odpovídající místním přírodním podmínkám;
- realizace lesopěstebních opatření biolog. charakteru pro vznik zákl. podmínek a nastartování procesu regenerace lesů v prioritních obl. pásem ohrožení emisemi (podle stávající legislativy pásma ohrožení A až C) ve zvláště chráněných územích a územích soustavy Natura 2000.
Do podpory lze v případě realizace prvků územních systémů ekologické stability zahrnout i náklady na výkupy pozemků, a to s výjimkou fyzických osob.
6.4. Optimalizace vodního režimu krajiny
- realizace opatření příznivých z hlediska krajinné a ekosystémové diverzity vedoucí ke zvyšování retenční schopnosti krajiny, ochraně a obnově přirozených odtokových poměrů a k omezování vzniku rizikových situací, zejména povodní;
- opatření k ochraně proti vodní a větrné erozi a k omezování negativních důsledků povrchového odtoku vody (založení nebo obnova mezí, zasakovacích pásů a průlehů).
S výjimkou aktivity budování a obnovy retenčních prostor a opatření k ochraně proti vodní erozi lze do podpory zahrnout i náklady na výkupy pozemků. Akce v rámci oblasti podpory 6.4. mohou být realizovány pouze mimo zastavěná území obce.
* Pozn.: Jde o návrh OP Životní prostředí, k němuž bude programový dokument Evropskou komisí schválen zřejmě letos v září.
ZDROJ: MŽP
Dokud se například na polní cesty či vysazený rostlinný materiál vztahuje záruka za provedené dílo, obec s nimi mnoho starostí mít nemusí. Ovšem po vypršení záruk a s tím, jak stavby stárnou, postupně sílí tlak na jejich údržbu a opravy. A rozpočet obce musí s těmito fakty stále více počítat.
ODMÍTNUTÍ SE MŮŽE VYMSTÍT
Jenže obce by neměly opomenout ani skutečnost, že zdarma získávají pořádek ve svém pozemkovém vlastnictví a k němu často navíc i řešení řady svých dosavadních problémů. Třeba ochranu před povodněmi a erozí prostřednictvím vybudované protipovodňové nádrže. Je na obci, zda ji z obav před časem následujícími náklady na její údržbu a opravy odmítne a dá přednost riziku výdajů na likvidaci škod způsobených třeba přívalovými srážkami.
Připomeňme, že v Programu rozvoje venkova ČR 2007-2013 je - na rozdíl od dosavadní praxe - jedním z bodovacích kritérií v opatření I.1.4. Pozemkové úpravy to, zda se obec jako potenciální nabyvatel společného zařízení předem písemně zaváže k jeho následné údržbě. Pokud tak obec učiní, příslušnému pozemkovému úřadu vzroste šance na získání dotace na pozemkové úpravy na jejím katastru.
DOHODA NEJEN SE ZEMĚDĚLCI
Ing. Jana Pivcová z odboru Ústřední pozemkový úřad Ministerstva zemědělství ČR doporučuje, aby si obec předem pro péči o tato zařízení a výdaje s ní spojené vhodně rozvrhla své možnosti a potřebné prostředky zahrnula do svých finančních plánů. "Doporučujeme rovněž dohodnout se s dalšími uživateli společných zařízení na společném postupu. Třeba na vytvoření společného fondu, do něhož by připívali všichni, kdo z daného opatření mají užitek," podotýká. "V případě komunikací to mohou být zejména místní zemědělci, v případě vysazené zeleně v krajině myslivecká sdružení apod."
Podobně mluví Ing. Mojmír Procházka, když obcím radí například při výstavbě polních cest uzavřít pro jejich údržbu s uživateli přilehlých zemědělských pozemků už předem dohodu o spolupráci. "Pak se sníží i riziko poškození cesty z nedbalosti," vysvětluje.
PENÍZE Z VÍCE ZDROJŮ
V Programu rozvoje venkova je na opatření I.1.4.Pozemkové úpravy pro období let 2007-2013 vyčleněno 194,329 mil. eur (zhruba 5 830 mil. Kč). Tedy na každý rok asi 830 mil. Kč. Žádat o podporu z tohoto opatření totiž bude možné až letos na podzim, přičemž příjemci dotací budou výhradně pozemkové úřady.
Letos je na pozemkové úpravy vyčleněno i 700 mil. Kč z rozpočtu Ministerstva zemědělství ČR, 70 mil. Kč ze státního rozpočtu - vázaných však na realizaci protipovodňových opatření ( dalších 70 mil. Kč je přislíbeno), 470 mil. Kč v Operačním programu Zemědělství, 400 mil. Kč z Pozemkového fondu ČR (na jednoduché pozemkové úpravy v územích s nedokončeným přídělovým a scelovacím řízením) a dále 100 mil. Kč z Ředitelství silnic a dálnic ČR (na pozemkové úpravy vyvolané stavební činností).
PŘÍLEŽITOSTI I PRO OBCE
Jaké možnosti však mají obce, kde již pozemkové úpravy proběhly, ale zastupitelstva tam ve své vlastní režii chtějí uskutečnit některé další investice charakteru společných zařízení? V takovém případě se jim vyplatí více se zajímat o nový Operační program Životní prostředí (OP ŽP), především o jeho prioritní osu 6 Zlepšování stavu přírody a krajiny, resp. opatření 6.3. Obnova krajinných struktur a 6.4. Optimalizace vodního režimu krajiny (viz box).
Celkem je pro osu 6 vyhrazeno 705,204 mil. eur (z toho příspěvek EU činí 599,424 mil. eur), tedy zhruba 21,156 mld. Kč. Pro opatření 6.3. konkrétně 91,677 mil. eur (zhruba 2,750 mld. Kč) a pro opatření 6.4. pak 264,452 mil. eur (zhruba 7,933 mld. Kč).
Na Státním fondu životního prostředí (SFŽP) předpokládají, že první výzva pro osu 6 bude vyhlášena letos v listopadu s tím, že potrvá asi dva měsíce. Finanční spoluúčast obcí má činit minimálně 10 % celkových způsobilých výdajů.
VYŘEŠENÉ VLASTNICTVÍ NUTNOSTÍ
"Komplexní pozemkové úpravy a v jejich rámci vytvořený plán společných zařízení vytvářejí z vlastnického hlediska vhodné podmínky pro realizaci projektů podporovaných v rámci prioritní osy 6," tvrdí Ing. Jan Matějka ze SFŽP. Upozorňuje však, že projekty musí splňovat veškeré podmínky pro jednotlivé oblasti podpory této osy. "Vhodně uspořádané vlastnické vztahy jsou tudíž pouze jedním z předpokladů pro úspěch předložených projektů," dodává.
Mgr. Petra Kolínská, koordinátorka komunikace SFŽP, zdůrazňuje, že podpora v rámci osy 6 nebude určena na managementová opatření průběžného charakteru typu provozních nákladů, nýbrž pro jednorázová opatření. "Pokud jde o chystané projekty obcí, doporučujeme prostudovat implementační dokument (www.opzp.cz), zejména všechny kapitoly prioritní osy 6 a dále kapitoly Způsobilé výdaje a Výběrová kritéria a kritéria přijatelnosti. Na téže adrese se nalézá i směrnice. Obce však také mohou své záměry osobně či telefonicky zkonzultovat s našimi pracovníky Ing. Slezákem (tel. 267 994 420) a Ing. Matějkou (tel. 267 994 327)," uzavřela Mgr. Petra Kolínská.
AUTOR: IVAN RYŠAVÝ
OP Životní prostředí - předmět podpory pro opatření 6.3. a 6.4.*
6.3. Obnova krajinných struktur
- realizace opatření navržených v rámci schválených komplexních pozemkových úprav zaměřených na výsadby zeleně v krajině a ochranu půdy;
- příprava a realizace prvků územních systémů ekologické stability;
- zakládání a obnova krajinných prvků (výsadba a obnova remízů, alejí, soliterních stromů, větrolamů atd.), břehových porostů a historických krajinných struktur (vč. polních cest a ošetření stromů ve významných alejích), péče o pam. stromy;
- opatření k zachování a celkovému zlepšení přírodních poměrů v lesích ve zvláště chráněných územích, územích soustavy Natura 2000, vymezených regionálních a nadregionálních biocentrech územních systémů ekologické stability, a to dosažením druhové a prostorové skladby porostů, odpovídající místním přírodním podmínkám;
- realizace lesopěstebních opatření biolog. charakteru pro vznik zákl. podmínek a nastartování procesu regenerace lesů v prioritních obl. pásem ohrožení emisemi (podle stávající legislativy pásma ohrožení A až C) ve zvláště chráněných územích a územích soustavy Natura 2000.
Do podpory lze v případě realizace prvků územních systémů ekologické stability zahrnout i náklady na výkupy pozemků, a to s výjimkou fyzických osob.
6.4. Optimalizace vodního režimu krajiny
- realizace opatření příznivých z hlediska krajinné a ekosystémové diverzity vedoucí ke zvyšování retenční schopnosti krajiny, ochraně a obnově přirozených odtokových poměrů a k omezování vzniku rizikových situací, zejména povodní;
- opatření k ochraně proti vodní a větrné erozi a k omezování negativních důsledků povrchového odtoku vody (založení nebo obnova mezí, zasakovacích pásů a průlehů).
S výjimkou aktivity budování a obnovy retenčních prostor a opatření k ochraně proti vodní erozi lze do podpory zahrnout i náklady na výkupy pozemků. Akce v rámci oblasti podpory 6.4. mohou být realizovány pouze mimo zastavěná území obce.
* Pozn.: Jde o návrh OP Životní prostředí, k němuž bude programový dokument Evropskou komisí schválen zřejmě letos v září.
ZDROJ: MŽP
Zdroj:Moderní obec
Sdílet článek na sociálních sítích
