Dešťová voda: problém i užitek

Potíže s dešťovou vodou mohou začít již při stavebním řízení. Podle současná legislativy totiž lze zohlednit kapacitu a stav místní kanalizace a stavební úřad pak může investorovi určit, aby likvidoval dešťovou vodu na vlastním pozemku. Někdy ale sám stavebník nebo majitel nemovitosti uvažuje o využití dopadající dešťové vody, a zdaleka nemusí jít jen o závlahy zahrádky v době sucha. Moderní zařízení v současnosti umožňují dešťovou vodu nejen zachycovat, ale i efektivně používat. A to má v době, kdy kvůli rozsáhlé výstavbě a rychlému odvedení vod z území klesá hladina spodních vod, i ekologický význam.

Stále větší zastavěné plochy ve městech způsobují pokles hladiny spodní vody

Místo do kanálu do půdy

Pokud o využívání vody nestojíme, ale chceme přitom vyhovět vodohospodářským a ekologickým požadavkům, můžeme postupovat směrem k tomu, aby náš pozemek vodu co nejúčinněji vsakoval. K jednodušším opatřením patří větší spáry mezi dlaždicemi na dlážděných částech pozemku, použití tzv. zatravňovacích tvárnic (v jejich mezerách roste tráva a je tam dost prostoru pro vsakování vody) nebo vytváření malých retenčních prostorů (příkopy nebo terénní snížení), v nichž se voda krátkodobě zadrží a postupně vsakuje.

Vsakování vody můžeme pomoci např. širšími spárami v dalžbě

Náročnějším způsobem šetrné likvidace vody je zřízení trativodů nebo vsakovacích tunelů, které zajistí spolehlivě odvodnění pozemku.

Zadržet vodu!

Mnohem širší a zajímavější možnosti se nabízejí v případě, že se dešťovou vodu rozhodneme zadržovat a využívat. V současnosti jsou dostupná nejrůznější vyspělá zařízení, která nám to umožní a jsou schopna zajistit i kvalitu vody potřebnou pro různé účely provozu domácnosti. K čemu tedy lze dešťovou vodu použít:

splachování toalet
praní prádla
vytvořit zásobu užitkové vody pro mytí aut apod.
zalévání zahrady

Proč dešťovou vodu používat

Cena vodného nepřetržitě roste a tento vývoj se zřejmě nezastaví. Spotřeba vody v domácnostech přitom roste, pro mnohé účely je ale použití pitné vody vysloveným plýtváním. Jen skutečnost, že zhruba třetinu náročně upravené (a zaplacené) pitné vody používáme na splachování toalet, není z hlediska úspor příliš třeba komentovat...

Pokud se tedy pro alternativu ve „vodním“ hospodaření rozhodneme, bude nás na prvním místě zajímat, kde budeme zachycenou vodu „skladovat“. Základním prvkem systém zadržování dešťové vody je nadzemní nebo podzemní nádrž, jejíž velikost se musí přizpůsobit velikosti střešní plochy, odkud bude voda přiváděna. Pokud jde o materiál, jsou tyto nádrže z plastu, betonu, sklolaminátu nebo z oceli, přičemž finančně nejméně nákladné jsou ty betonové, největší komfort při zřizování (příprava vývodů pro filtraci, čerpání…) poskytují plastové nádrže. To je pak ale vidět i na investičních nákladech.

Njevhodnější místo pro „skladování“ zachycené vody je pod zemí (Foto: Marley)

Kvůli zachování kvality vody i z prostorových důvodů je nejvhodnější nádrž umístit pod zemí (je to ale nákladnější). Voda se z akumulační nádrže pomocí čerpadla odvádí do domu nebo jinam, kde bude využita.

Priorita: čistá voda

Dalším podstatným momentem, který nás musí při využití dešťové vody zajímat, je to, zda kvalita zachycené vody bude vyhovovat našim záměrům. V případě, že ji hodláme použít k závlahám, mytí auta nebo podobným účelům, nebudeme si s její kvalitou dělat tak velké starosti. Pokud ji ale budeme chtít využít v domácnosti, její čistota bude pro nás podstatná. Déšť totiž zachycuje nečistoty již v atmosféře a také materiál, po kterém voda stéká, než ji zachytíme, ovlivňuje její kvalitu.

Dešťová voda při použití v pračce vyžaduje důkladné filtrování

Při čištění vody využíváme dvou základních postupů – filtrace a sedimentace. Mechanické nečistoty se usazují buď v hlavní akumulační nádrži (v tom případě je třeba čerpat vodu min. 15 cm nade dnem), nebo v usazovací nádrži, která je předsazena před hlavním zásobníkem. Lepší kvalitu filtrace zajistí externí filtry, které přefiltrovanou vodu propouštějí do akumulační nádrže, nečistoty a přebytečnou vodu odvádějí do kanálu. Pro případ, že vodu používáme v pračce, kde prochází jemnými tryskami, můžeme využít citlivý filtr umístěný až v tlakovém potrubí za čerpadlem, které vodu do pračky přivádí.

Praní v dešťovce

Jednou z oblastí, kde je spotřeba vody v domácnosti velmi vysoká – a přitom je nahraditelná dešťovou vodou – je praní prádla, které z celkového množství spotřebuje kolem dalších patnácti procent. Tady může dešťová voda sloužit i lépe než upravovaná pitná díky tomu, že je skutečně měkká, a tedy pro praní (a šetrnost vůči prádlu i pračce) vhodnější.

Na trhu jsou pračky se dvěma oddělenými přípojkami na vodu (Miele), které jsou samy schopny řídit proces praní tak, že při předepírce, hlavním praní a prvním máchání využívá právě dešťovou vodu a teprve až pří posledním máchání pak vodu pitnou. I pro WC a instalace (přívodní potrubí, odpady) je dešťová voda výhodná, jelikož je měkká a nedochází tedy k usazování vodního kamene.

Ceny zařízení nejsou malé, návratnost investice se ale zkracuje (Foto: Marley)

A návratnost investice…

Ceny zařízení na akumulaci a další využití dešťové vody se pohybují v desetitisících korun a tato volba samozřejmě není vhodná pro každého. Pokud se ale zkombinuje např. problematická (drahá, příliš tvrdá…) „veřejná“ voda s možností získávat dostatek kvalitní vody z akumulace dešťových srážek, nemusí být návratnost investice za hranicí rozumných úvah. Přibližnou kalkulaci nákladů lze např. provést u jednoho z dodavatelů na adrese www.marley.cz.