Pouhé zateplení objektu pro úsporu energie a splnění požadavků příslušných norem dnes už nestačí. Vyhláška o energetické náročnosti budov jde mnohem dál.
Snižování energetické náročnosti budov
Evropská unie od konce 90. let navrhla svým členským státům řadu opatření a směrnic, které se více či méně otázce energetických úspor v různých oblastech věnují. V roce 2002 pak Evropský parlament a Rada EU přijaly směrnici, která stanovuje povinnost všech členských států zavést účinné programy v oblasti energetické úspornosti budov do 1. 1. 2006. Česká republika nicméně i v tomto případě požádala o tříletý odklad. K dnešnímu datu však legislativní proces přece jen pokročil. Od 29. 3. 2006 platí zákon č. 177/2006, který novelizuje zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií a v červnu tohoto roku byla přijata prováděcí vyhláška č. 148/2007 Sb. o energetické náročnosti budov. Co konkrétního v praxi přinese investorům, developerům i individuálním stavebníkům?
KOMPLEXNÍ SLEDOVÁNÍ ÚSPOR ENERGIE
"Až dosud se sledovala pouze spotřeba energie na vytápění budov. To však dnes už nestačí, protože díky lepším stavebním materiálům a technologiím dochází jen k minimálním únikům tepla, navíc si využíváním výpočetní techniky, svícením apod. sami dost tepelné energie vyrábíme a spotřeba na vytápění je tak často minimální. Proto se nyní přistupuje ke komplexnějšímu zkoumání a při výpočtu energetické náročnosti budovy se bude vycházet též ze spotřeby energie na chlazení, na přípravu teplé vody, na osvětlení a větrání. Zvyšuje se snaha Evropské unie a státu tlačit majitele k hospodárnějšímu chování," říká prof. Ing. Karel Kabele, CSc., vedoucí katedry technických zařízení a budov Fakulty stavební ČVUT v Praze, který se svým týmem pracuje na vývoji takzvaného Národního kalkulačního nástroje pro výpočet energetické náročnosti budov.
POVINNOSTI VLASTNÍKŮ OBJEKTŮ
Každý, stávající i budoucí vlastník budovy by měl vědět, že počínaje lednem 2009 musí mít jeho budova průkaz energetické náročnosti budov (dále jen průkaz ENB). V současné době existují dva dokumenty, které s ním bývají. V prvním případě je to energetický průkaz budovy podle § 9 vyhlášky č. 291/2001 Sb., který je povinný a měl by být vždy součástí dokumentace pro stavební povolení. V podobě formuláře popisně hodnotí budovu, její stav z pohledu potřeby tepla na vytápění, zahrnující také číselné vyjádření měrné roční potřeby tepla. Touto hodnotou je pak budova porovnána se stanovenými limitními hodnotami, které vyjadřují minimální stav. V druhém případě se jedná o energetický štítek a protokol k energetickému štítku podle normy ČSN 73 0540. Graficky je podobný průkazu ENB, ovšem zahrnuje pouze tepelně technické vlastnosti budovy a hodnotí jen potřebu energie na vytápění pomocí celkové měrné roční potřeby. Energetický štítek není povinná součást stavební dokumentace, nicméně bývá požadován a výsledný údaj STN - stupeň tepelné náročnosti (dříve SEN - stupeň energetické náročnosti) je pouze duplicitním vyjádřením údajů obsažených v energetickém průkazu budovy dle vyhlášky č. 291/2001 Sb.
V souhrnu stručně řečeno - v současné době existují dva dokumenty, z nichž energetický průkaz budovy přestává platit 31. 12. 2008. Od 1. ledna 2009 bude plně nahrazen průkazem ENB. Energetický štítek je pouze součástí normy ČSN 73 0540, je nepovinný a jeho požadavek není legislativně zakotven. Jeho vystavení je dobrovolné a nesouvisí s požadavky směrnice č. 2002/91/EC.
SOUČÁST NOVÉHO PRŮKAZU
Nový průkaz ENB se skládá z protokolu (ve formě vyplněného formuláře) a grafického znázornění energetické náročnosti budovy. Transparentním způsobem tak ukáže celkové množství energie dodané do budovy za rok při jejím standardizovaném užívání bilančním hodnocením. Celková roční dodaná energie se při bilančním hodnocení stanoví jako součet jednotlivých vypočtených dílčích spotřeb dodané energie pro všechny časové intervaly v roce a pro všechny vytápěné, chlazené, větrané či klimatizované zóny budovy. Pro vzájemné porovnání energetické náročnosti budov stejného typu se stanovuje měrná roční spotřeba energie budovy. Porovnáním s takzvanou referenční budovou, která má doporučené hodnoty, je stanovena třída, ve které se daná budova pohybuje (grafické znázornění). Tříd je celkem 7, A až G, přičemž A až C jsou vyhovující kategorie a budovy v kategorii D až G nevyhovují požadavkům.
Součástí průkazu ENB, který má platnost 10 let, je pak i soubor doporučených opatření pro technicky a ekonomicky efektivní snížení energetické náročnosti budovy.
Službou pro veřejnost je povinnost provozovatelů veřejně přístupných budov (školy, sídla orgánů veřejné moci a institucí, zdravotnická zařízení, restaurace, obchody, sportoviště apod. s podlahovou plochou větší než 1000 m) vystavit tento certifikát na veřejně přístupném místě v budově, nápadném a dobře viditelném.
Ke stanovení energetické náročnosti budovy a zpracování protokolu lze využít údaje ze zpracovaných energetických auditů. Ty se podle slov profesora Kabeleho u nás zhotovují již několik let a Česká republika je tak oproti řadě států v předstihu. Díky těmto auditům máme i poměrně dost odborníků, kteří po proškolení a přezkoušení budou schopni výpočty energetické náročnosti budov provádět.
Také naše normy jsou často přísnější než normy ostatních evropských zemí. Přesto se nedávná evropská směrnice č. 2002/91/ES z roku 2002 dostává do našich právních předpisů velmi pomalu. Česká republika tuto směrnici nezavedla ani do požadovaného termínu, kterým byl leden 2006, a využila možnost tříletého odkladu, zřejmě kvůli nedostatku kvalifikovaných nebo schválených odborníků.
VLIV NA CENU BUDOVY
Co když budova spotřebovává moc energie, a proto normě nevyhovuje? Pak spolu s průkazem ENB obdrží její vlastník návrh souboru opatření, jak ji učinit energeticky hospodárnější. Dá se předpokládat, že budova kategorie A se bude lépe prodávat a pronajímat než ve třídě G.
Z novely zákona č. 406/2000 totiž vyplývá, že certifikace je povinná nejen při výstavbě nové budovy, kdy bude součástí stavební dokumentace, ale i při větších rekonstrukcích již dokončených objektů a při prodeji či nájmu budov nebo jejich částí, tedy například i bytů, kanceláří apod.
V praxi to bude znamenat, že kupující nebo pronajímatel obdrží průkaz energetické náročnosti budovy s klasifikací energetické třídy. V případě, že objekt nebude splňovat současné normativní požadavky na energetickou náročnost podle platných předpisů (např. klasifikace D, E...), stane se, jak již bylo uvedeno, součástí průkazu ENB soubor doporučených opatření. Ta, pokud je vlastník provede, povedou ke snížení energetické náročnosti objektu. To může samozřejmě výrazně ovlivnit cenu objektu či výši nájmu.
Je třeba si uvědomit, že účelově zrekonstruovaná budova napomůže, i za cenu prvotních zvýšených nákladů, k výrazným úsporám především v delším horizontu. Pronajímatel tak může poskytnout např. konkurenčně výhodnou nabídku dlouhodobého pronájmu s výrazně sníženými náklady na energie.
NEJEN BYDLENÍ, ALE I KANCELÁŘE
V individuální rodinné výstavbě se tento trend již nastartoval rostoucími cenami energií. Komerční sektor, kam patří kancelářské budovy, restaurace, prodejny apod., se na celkové spotřebě energie v ČR podílí asi 15 %. Po čas energetické špičky se však může jednat až o 25 procent. A lze předpokládat, že tento podíl bude narůstat.
I tady se však už objevují první vlaštovky nízkoenergetické výstavby. Příkladem mohou být budovy Danube House a Nile House na Rohanském ostrově. Využití blízkosti řeky a orientace pozemku, konstrukce proskleného atria, kvalitní stavební materiály a ojedinělý systém tzv. zaplavovacího větrání, to jsou vhodné metody pro dosažení nízkoenergetického konceptu budov, který slibuje až 50% úsporu energie.
"Budova dokáže podle potřeby akumulovat teplo i chlad do své konstrukce, zejména železobetonového obvodového pláště a stropů. Například v jarním a podzimním období se tak využívá velkých rozdílů denních a nočních venkovních teplot," vysvětluje Petr Urbánek, ředitel developerské společnosti Europolis.
Kombinace legislativního tlaku a tržních principů povede již pravděpodobně brzy k tomu, že podobných pozitivních příkladů bude rychle přibývat. Je zřejmé, že výraznější dopady na ekonomiku nastanou až tehdy, kdy energeticky úsporných budov bude existovat statisticky významné procento. V každém případě jsou úspory energií z dlouhodobého hlediska pro investory, developery i koncové uživatele příležitostí, jak šetřit náklady a chovat se přitom ekologicky.
AUTOR: Jiří Kučera
KOMPLEXNÍ SLEDOVÁNÍ ÚSPOR ENERGIE
"Až dosud se sledovala pouze spotřeba energie na vytápění budov. To však dnes už nestačí, protože díky lepším stavebním materiálům a technologiím dochází jen k minimálním únikům tepla, navíc si využíváním výpočetní techniky, svícením apod. sami dost tepelné energie vyrábíme a spotřeba na vytápění je tak často minimální. Proto se nyní přistupuje ke komplexnějšímu zkoumání a při výpočtu energetické náročnosti budovy se bude vycházet též ze spotřeby energie na chlazení, na přípravu teplé vody, na osvětlení a větrání. Zvyšuje se snaha Evropské unie a státu tlačit majitele k hospodárnějšímu chování," říká prof. Ing. Karel Kabele, CSc., vedoucí katedry technických zařízení a budov Fakulty stavební ČVUT v Praze, který se svým týmem pracuje na vývoji takzvaného Národního kalkulačního nástroje pro výpočet energetické náročnosti budov.
POVINNOSTI VLASTNÍKŮ OBJEKTŮ
Každý, stávající i budoucí vlastník budovy by měl vědět, že počínaje lednem 2009 musí mít jeho budova průkaz energetické náročnosti budov (dále jen průkaz ENB). V současné době existují dva dokumenty, které s ním bývají. V prvním případě je to energetický průkaz budovy podle § 9 vyhlášky č. 291/2001 Sb., který je povinný a měl by být vždy součástí dokumentace pro stavební povolení. V podobě formuláře popisně hodnotí budovu, její stav z pohledu potřeby tepla na vytápění, zahrnující také číselné vyjádření měrné roční potřeby tepla. Touto hodnotou je pak budova porovnána se stanovenými limitními hodnotami, které vyjadřují minimální stav. V druhém případě se jedná o energetický štítek a protokol k energetickému štítku podle normy ČSN 73 0540. Graficky je podobný průkazu ENB, ovšem zahrnuje pouze tepelně technické vlastnosti budovy a hodnotí jen potřebu energie na vytápění pomocí celkové měrné roční potřeby. Energetický štítek není povinná součást stavební dokumentace, nicméně bývá požadován a výsledný údaj STN - stupeň tepelné náročnosti (dříve SEN - stupeň energetické náročnosti) je pouze duplicitním vyjádřením údajů obsažených v energetickém průkazu budovy dle vyhlášky č. 291/2001 Sb.
V souhrnu stručně řečeno - v současné době existují dva dokumenty, z nichž energetický průkaz budovy přestává platit 31. 12. 2008. Od 1. ledna 2009 bude plně nahrazen průkazem ENB. Energetický štítek je pouze součástí normy ČSN 73 0540, je nepovinný a jeho požadavek není legislativně zakotven. Jeho vystavení je dobrovolné a nesouvisí s požadavky směrnice č. 2002/91/EC.
SOUČÁST NOVÉHO PRŮKAZU
Nový průkaz ENB se skládá z protokolu (ve formě vyplněného formuláře) a grafického znázornění energetické náročnosti budovy. Transparentním způsobem tak ukáže celkové množství energie dodané do budovy za rok při jejím standardizovaném užívání bilančním hodnocením. Celková roční dodaná energie se při bilančním hodnocení stanoví jako součet jednotlivých vypočtených dílčích spotřeb dodané energie pro všechny časové intervaly v roce a pro všechny vytápěné, chlazené, větrané či klimatizované zóny budovy. Pro vzájemné porovnání energetické náročnosti budov stejného typu se stanovuje měrná roční spotřeba energie budovy. Porovnáním s takzvanou referenční budovou, která má doporučené hodnoty, je stanovena třída, ve které se daná budova pohybuje (grafické znázornění). Tříd je celkem 7, A až G, přičemž A až C jsou vyhovující kategorie a budovy v kategorii D až G nevyhovují požadavkům.
Součástí průkazu ENB, který má platnost 10 let, je pak i soubor doporučených opatření pro technicky a ekonomicky efektivní snížení energetické náročnosti budovy.
Službou pro veřejnost je povinnost provozovatelů veřejně přístupných budov (školy, sídla orgánů veřejné moci a institucí, zdravotnická zařízení, restaurace, obchody, sportoviště apod. s podlahovou plochou větší než 1000 m) vystavit tento certifikát na veřejně přístupném místě v budově, nápadném a dobře viditelném.
Ke stanovení energetické náročnosti budovy a zpracování protokolu lze využít údaje ze zpracovaných energetických auditů. Ty se podle slov profesora Kabeleho u nás zhotovují již několik let a Česká republika je tak oproti řadě států v předstihu. Díky těmto auditům máme i poměrně dost odborníků, kteří po proškolení a přezkoušení budou schopni výpočty energetické náročnosti budov provádět.
Také naše normy jsou často přísnější než normy ostatních evropských zemí. Přesto se nedávná evropská směrnice č. 2002/91/ES z roku 2002 dostává do našich právních předpisů velmi pomalu. Česká republika tuto směrnici nezavedla ani do požadovaného termínu, kterým byl leden 2006, a využila možnost tříletého odkladu, zřejmě kvůli nedostatku kvalifikovaných nebo schválených odborníků.
VLIV NA CENU BUDOVY
Co když budova spotřebovává moc energie, a proto normě nevyhovuje? Pak spolu s průkazem ENB obdrží její vlastník návrh souboru opatření, jak ji učinit energeticky hospodárnější. Dá se předpokládat, že budova kategorie A se bude lépe prodávat a pronajímat než ve třídě G.
Z novely zákona č. 406/2000 totiž vyplývá, že certifikace je povinná nejen při výstavbě nové budovy, kdy bude součástí stavební dokumentace, ale i při větších rekonstrukcích již dokončených objektů a při prodeji či nájmu budov nebo jejich částí, tedy například i bytů, kanceláří apod.
V praxi to bude znamenat, že kupující nebo pronajímatel obdrží průkaz energetické náročnosti budovy s klasifikací energetické třídy. V případě, že objekt nebude splňovat současné normativní požadavky na energetickou náročnost podle platných předpisů (např. klasifikace D, E...), stane se, jak již bylo uvedeno, součástí průkazu ENB soubor doporučených opatření. Ta, pokud je vlastník provede, povedou ke snížení energetické náročnosti objektu. To může samozřejmě výrazně ovlivnit cenu objektu či výši nájmu.
Je třeba si uvědomit, že účelově zrekonstruovaná budova napomůže, i za cenu prvotních zvýšených nákladů, k výrazným úsporám především v delším horizontu. Pronajímatel tak může poskytnout např. konkurenčně výhodnou nabídku dlouhodobého pronájmu s výrazně sníženými náklady na energie.
NEJEN BYDLENÍ, ALE I KANCELÁŘE
V individuální rodinné výstavbě se tento trend již nastartoval rostoucími cenami energií. Komerční sektor, kam patří kancelářské budovy, restaurace, prodejny apod., se na celkové spotřebě energie v ČR podílí asi 15 %. Po čas energetické špičky se však může jednat až o 25 procent. A lze předpokládat, že tento podíl bude narůstat.
I tady se však už objevují první vlaštovky nízkoenergetické výstavby. Příkladem mohou být budovy Danube House a Nile House na Rohanském ostrově. Využití blízkosti řeky a orientace pozemku, konstrukce proskleného atria, kvalitní stavební materiály a ojedinělý systém tzv. zaplavovacího větrání, to jsou vhodné metody pro dosažení nízkoenergetického konceptu budov, který slibuje až 50% úsporu energie.
"Budova dokáže podle potřeby akumulovat teplo i chlad do své konstrukce, zejména železobetonového obvodového pláště a stropů. Například v jarním a podzimním období se tak využívá velkých rozdílů denních a nočních venkovních teplot," vysvětluje Petr Urbánek, ředitel developerské společnosti Europolis.
Kombinace legislativního tlaku a tržních principů povede již pravděpodobně brzy k tomu, že podobných pozitivních příkladů bude rychle přibývat. Je zřejmé, že výraznější dopady na ekonomiku nastanou až tehdy, kdy energeticky úsporných budov bude existovat statisticky významné procento. V každém případě jsou úspory energií z dlouhodobého hlediska pro investory, developery i koncové uživatele příležitostí, jak šetřit náklady a chovat se přitom ekologicky.
AUTOR: Jiří Kučera
Zdroj:STAVITEL
Sdílet článek na sociálních sítích
