Plzeňští ekologové protestují proti plošnému trávení hrabošů
Letošní rok je takzvaný „myší rok“. Toto období přemnožení hlodavců, konkrétně
hraboše polního, se opakuje v nepravidelných intervalech. Zatímco ornitologové
se radují, protože dlouho nepřicházející „myší rok“ způsobil úbytek dravých
ptáků a sov, podstatně méně nadšeni jsou zemědělci. Přemnožený hraboš polní jim
totiž způsobuje nemalé škody na porostech, zejména na ozimé řepce, ozimých
obilninách a pícninách (jetel, vojtěška). Bohužel řešení tohoto problému, ke
kterému se někteří zemědělci uchylují, může znamenat negativní zásah do celého
ekosystému v dané lokalitě. "Jde o plošné trávení hrabošů granulovanými
nástrahovými preparáty, které jsou ve velkém aplikovány na pole. Hraboši po
požití těchto granulí začnou vnitřně krvácet, což se navenek projevuje
malátností a poté hynou," říká Jana Saghianová ze záchranné stanice živočichů v
Plzni. Přestože je tento způsob hubení hlodavců legální, je podle názoru
ochránců přírody neekologický a zaostalý. Jednak podléhá oznamovací povinnosti,
tedy každý, kdo se chystá k tomuto zásahu, ho musí předem oznámit příslušné
veterinární správě, obci, mysliveckému sdružení atd. Navíc nikdo neví, jaká
přijde zima, a proto je otázkou, jaký je ekonomický efekt takového zásahu. Na
množství hlodavců samozřejmě reaguje i populace predátorů. "Proto můžeme nyní
sledovat na polích nezvykle mnoho dravců, zejména kání lesních a poštolek
obecných. Také např. sovy pálené mají více mláďat, která jsou v současné době
stále ještě na hnízdech. Pokud se nyní najednou rapidně sníží počty hrabošů,
bude to znamenat negativní zásah do jejich potravního řetězce. Hraboši se živí
také lišky, kuny, divoká prasata a jezevci, kteří díky tomu působí menší škody
na drobné zvěři. Pokud predátor uloví otráveného hraboše, nemělo by to na něj
mít teoreticky žádný negativní efekt, zejména pokud hraboš jed již strávil,"
říká ekoložka. Nesouhlas plzeňských ekologů s touto metodou neznamená, že by
nechápali problémy zemědělců se škodami, které hraboši dokáží způsobit. "Proto
zároveň s naší žádostí, aby zemědělci od této metody pokud možno upouštěli a
nahradili ji metodou ekologičtější, nabízíme i naši manuální pomoc a spolupráci.
Další možností účinného hubení hrabošů je totiž umístit pro dravce a sovy do
pole či louky dřevěné odsadávky neboli berličky. Ty dravce nejenom přitahují,
ale výrazně jim usnadňují lov hrabošů, kterých se chtějí zemědělci zbavit.
Dravci tak pohotově zlikvidují velké množství hrabošů aniž by zemědělci
vynakládali zbytečné finanční náklady," vysvětluje Saghianová.
Letošní rok je takzvaný „myší rok“. Toto období přemnožení hlodavců, konkrétně hraboše polního, se opakuje v nepravidelných intervalech. Zatímco ornitologové se radují, protože dlouho nepřicházející „myší rok“ způsobil úbytek dravých ptáků a sov, podstatně méně nadšeni jsou zemědělci. Přemnožený hraboš polní jim totiž způsobuje nemalé škody na porostech, zejména na ozimé řepce, ozimých obilninách a pícninách (jetel, vojtěška). Bohužel řešení tohoto problému, ke kterému se někteří zemědělci uchylují, může znamenat negativní zásah do celého ekosystému v dané lokalitě. "Jde o plošné trávení hrabošů granulovanými nástrahovými preparáty, které jsou ve velkém aplikovány na pole. Hraboši po požití těchto granulí začnou vnitřně krvácet, což se navenek projevuje malátností a poté hynou," říká Jana Saghianová ze záchranné stanice živočichů v Plzni. Přestože je tento způsob hubení hlodavců legální, je podle názoru ochránců přírody neekologický a zaostalý. Jednak podléhá oznamovací povinnosti, tedy každý, kdo se chystá k tomuto zásahu, ho musí předem oznámit příslušné veterinární správě, obci, mysliveckému sdružení atd. Navíc nikdo neví, jaká přijde zima, a proto je otázkou, jaký je ekonomický efekt takového zásahu. Na množství hlodavců samozřejmě reaguje i populace predátorů. "Proto můžeme nyní sledovat na polích nezvykle mnoho dravců, zejména kání lesních a poštolek obecných. Také např. sovy pálené mají více mláďat, která jsou v současné době stále ještě na hnízdech. Pokud se nyní najednou rapidně sníží počty hrabošů, bude to znamenat negativní zásah do jejich potravního řetězce. Hraboši se živí také lišky, kuny, divoká prasata a jezevci, kteří díky tomu působí menší škody na drobné zvěři. Pokud predátor uloví otráveného hraboše, nemělo by to na něj mít teoreticky žádný negativní efekt, zejména pokud hraboš jed již strávil," říká ekoložka. Nesouhlas plzeňských ekologů s touto metodou neznamená, že by nechápali problémy zemědělců se škodami, které hraboši dokáží způsobit. "Proto zároveň s naší žádostí, aby zemědělci od této metody pokud možno upouštěli a nahradili ji metodou ekologičtější, nabízíme i naši manuální pomoc a spolupráci. Další možností účinného hubení hrabošů je totiž umístit pro dravce a sovy do pole či louky dřevěné odsadávky neboli berličky. Ty dravce nejenom přitahují, ale výrazně jim usnadňují lov hrabošů, kterých se chtějí zemědělci zbavit. Dravci tak pohotově zlikvidují velké množství hrabošů aniž by zemědělci vynakládali zbytečné finanční náklady," vysvětluje Saghianová.
Sdílet článek na sociálních sítích
