Úsporný dům? Zatím výjimečně
Není žádným tajemstvím, že nejlevnější energie je ta, která se nemusí vyrobit.
Přesto drtivá většina Čechů žije v bytech a domech, které především teplem dost
plýtvají, místo aby ho uchovávaly.
Není žádným tajemstvím, že nejlevnější energie je ta, která se nemusí vyrobit. Přesto drtivá většina Čechů žije v bytech a domech, které především teplem dost plýtvají, místo aby ho uchovávaly.
Ve vyspělých zemích je výstavba domů s nízkou spotřebou energie prosperujícím odvětvím. Ve srovnání s nimi je počet nízkoenergetických a takzvaných pasivních domů v České republice velmi nízký. Většina zástupců realitních společností potvrdí, že u nás zatím není po těchto objektech poptávka.
Přesná evidence založená na měření skutečné energetické bilance stavby neexistuje. Odhady odborníků kolísají od několika desítek do několika stovek domů. Problém je i v tom, co se u nás za objekty s nízkou energetickou spotřebou vydává. "Před několika lety jsme prováděli měření u několika desítek objektů, z nich část byla vydávána za nízkoenergetické domy," uvádí Monika Kašparová z organizace Ekowatt, která poskytuje poradenství v oblasti energetiky a životního prostředí. "Ukázalo se, že řada takto prezentovaných domů vůbec nesplňje podmínky kladené na takovou stavbu a některé dokonce překračují i běžné normy pro obyčejné domy," poznamenává. Už samotný pojem "nízkoenergetická budova" je poněkud zavádějící, protože podle současných norem musí být energeticky úsporná každá novostavba.
Ve skutečnosti jde o daleko víc kategorií, které se odlišují podle roční spotřeby energie na vytápění jednoho čtverečního metru obytné plochy. Nejméně náročný a také nejméně úsporný je takzvaný energeticky úsporný dům. Lepší parametry má nízkoenergetický dům a nejlepší takzvaný pasivní dům.
Spíš do kategorie sci-fi pak v českých klimatických podmínkách zatím patří domy s nulovou spotřebou nebo s energetickým přebytkem. "Tyto stavby se vyskytují ojediněle, pokud za ně nepovažujeme domy poblíž rovníku nebo rákosové chýše," říkají zástupci liberecké firmy Euro-Metax, která se specializuje na projekty nízkoenergetických a pasivních domů.
A aby to nebylo tak jednoduché, jsou tu ještě i takzvané ekodomy. Ty se kromě nízké spotřeby energie vyznačují dalšími ohledy na životní prostředí. K jejich stavbě se používají recyklovatelné materiály jako dřevo, sláma, hlína atd. V jejich případě jde v Česku jen o ojedinělé experimenty. Příkladem může být třeba "Dům v kožichu" v Mladé Boleslavi postavený z nepálené hlíny, slámy a dřeva. Jako experimentální objekt ho navrhl a postavila Skupina ekologické architektury vedená Petrem Suskem.
Za sousedy Česko zaostává
"Pasivních domů je v současnosti u nás asi deset, z toho ale část je ještě ve stadiu hrubé stavby," říká Monika Kašparová z organizace Ekowatt. "Domů spadajících do kategorie nízkoenergetických tu bude několik desítek," dodává. To ostře kontrastuje se situací ve vyspělých evropských zemích. "V Rakousku nyní poptávka třikrát převyšuje nabídku a v Německu se počet pasivních domů každoročně zdvojnásobí. Prognóza do roku 2010 pro Německo je 60 000 pasivích domů," konstatuje na stránkách Archiweb architekt Josef Smola, místopředseda sdružení Centrum pasivního domu a přední český propagátor těchto objektů .
Tuzemské zájemce odrazuje vyšší cena. "Většina stavebníků považuje za prioritu pořizovací náklady," uvádí Smola. A připomíná i nedostatečnou osvětu a podporu ze strany státu a uměle držené nízké ceny energií. "Dotazy na tyto domy jsou, ale většina zájemců nakonec raději dá přednost starému domu, který si podle svého upravují," konstatuje Petr Dvořák, majitel realitní kanceláře D&D Reality. Nejčastěji se uvádí, že stavba nízkoenergetického domu je asi o čtvrtinu dražší než běžného. Zkušenosti ze zahraničí ale ukazují, že navýšení není pravidlem. Zastánci těchto objektů tvrdí, že mnohé české firmy účtují vyšší cenu už jen za požadavek zákazníka na nižší energetickou spotřebu domu.
Nároky se budou zvyšovat
Je ale možné, že se situace začíná měnit k lepšímu. "Poslední dobou přibývají klienti, kteří si staví do důchodu úsporný nízkoenergetický nebo pasivní dům. Tuší, že účty za energie pro ně budou finančně náročné," uvádí Josef Smola v knize Stavba rodinného domu krok za krokem. "Problém je, že projektanti nabízejí dražší řešení, které přitom kritéria pro energeticky úsporný objekt vůbec nesplňují," dodává Kašparová.
Do hry ale časem patrně vstoupí i jiné stimuly. "Lze očekávat, že energetická náročnost 50 kWh na metr čtvereční ročně se stane, tak jako třeba v Německu, i v ČR horním limitem," uvedl při příležitosti zahájení programu Nízkoenergetický dům David Mencl, ředitel společnosti Ekonomické stavby.
"Takový vývoj by korespondoval s úsilím EU, potažmo České republiky, o šetrný přístup k životnímu prostředí. Proto také Ekonomické stavby nabízejí svým klientům již dnes možnost upravit projekt jejich domu na nízkoenergetické řešení," poznamenává.
Ve vyspělých zemích je výstavba domů s nízkou spotřebou energie prosperujícím odvětvím. Ve srovnání s nimi je počet nízkoenergetických a takzvaných pasivních domů v České republice velmi nízký. Většina zástupců realitních společností potvrdí, že u nás zatím není po těchto objektech poptávka.
Přesná evidence založená na měření skutečné energetické bilance stavby neexistuje. Odhady odborníků kolísají od několika desítek do několika stovek domů. Problém je i v tom, co se u nás za objekty s nízkou energetickou spotřebou vydává. "Před několika lety jsme prováděli měření u několika desítek objektů, z nich část byla vydávána za nízkoenergetické domy," uvádí Monika Kašparová z organizace Ekowatt, která poskytuje poradenství v oblasti energetiky a životního prostředí. "Ukázalo se, že řada takto prezentovaných domů vůbec nesplňje podmínky kladené na takovou stavbu a některé dokonce překračují i běžné normy pro obyčejné domy," poznamenává. Už samotný pojem "nízkoenergetická budova" je poněkud zavádějící, protože podle současných norem musí být energeticky úsporná každá novostavba.
Ve skutečnosti jde o daleko víc kategorií, které se odlišují podle roční spotřeby energie na vytápění jednoho čtverečního metru obytné plochy. Nejméně náročný a také nejméně úsporný je takzvaný energeticky úsporný dům. Lepší parametry má nízkoenergetický dům a nejlepší takzvaný pasivní dům.
Spíš do kategorie sci-fi pak v českých klimatických podmínkách zatím patří domy s nulovou spotřebou nebo s energetickým přebytkem. "Tyto stavby se vyskytují ojediněle, pokud za ně nepovažujeme domy poblíž rovníku nebo rákosové chýše," říkají zástupci liberecké firmy Euro-Metax, která se specializuje na projekty nízkoenergetických a pasivních domů.
A aby to nebylo tak jednoduché, jsou tu ještě i takzvané ekodomy. Ty se kromě nízké spotřeby energie vyznačují dalšími ohledy na životní prostředí. K jejich stavbě se používají recyklovatelné materiály jako dřevo, sláma, hlína atd. V jejich případě jde v Česku jen o ojedinělé experimenty. Příkladem může být třeba "Dům v kožichu" v Mladé Boleslavi postavený z nepálené hlíny, slámy a dřeva. Jako experimentální objekt ho navrhl a postavila Skupina ekologické architektury vedená Petrem Suskem.
Za sousedy Česko zaostává
"Pasivních domů je v současnosti u nás asi deset, z toho ale část je ještě ve stadiu hrubé stavby," říká Monika Kašparová z organizace Ekowatt. "Domů spadajících do kategorie nízkoenergetických tu bude několik desítek," dodává. To ostře kontrastuje se situací ve vyspělých evropských zemích. "V Rakousku nyní poptávka třikrát převyšuje nabídku a v Německu se počet pasivních domů každoročně zdvojnásobí. Prognóza do roku 2010 pro Německo je 60 000 pasivích domů," konstatuje na stránkách Archiweb architekt Josef Smola, místopředseda sdružení Centrum pasivního domu a přední český propagátor těchto objektů .
Tuzemské zájemce odrazuje vyšší cena. "Většina stavebníků považuje za prioritu pořizovací náklady," uvádí Smola. A připomíná i nedostatečnou osvětu a podporu ze strany státu a uměle držené nízké ceny energií. "Dotazy na tyto domy jsou, ale většina zájemců nakonec raději dá přednost starému domu, který si podle svého upravují," konstatuje Petr Dvořák, majitel realitní kanceláře D&D Reality. Nejčastěji se uvádí, že stavba nízkoenergetického domu je asi o čtvrtinu dražší než běžného. Zkušenosti ze zahraničí ale ukazují, že navýšení není pravidlem. Zastánci těchto objektů tvrdí, že mnohé české firmy účtují vyšší cenu už jen za požadavek zákazníka na nižší energetickou spotřebu domu.
Nároky se budou zvyšovat
Je ale možné, že se situace začíná měnit k lepšímu. "Poslední dobou přibývají klienti, kteří si staví do důchodu úsporný nízkoenergetický nebo pasivní dům. Tuší, že účty za energie pro ně budou finančně náročné," uvádí Josef Smola v knize Stavba rodinného domu krok za krokem. "Problém je, že projektanti nabízejí dražší řešení, které přitom kritéria pro energeticky úsporný objekt vůbec nesplňují," dodává Kašparová.
Do hry ale časem patrně vstoupí i jiné stimuly. "Lze očekávat, že energetická náročnost 50 kWh na metr čtvereční ročně se stane, tak jako třeba v Německu, i v ČR horním limitem," uvedl při příležitosti zahájení programu Nízkoenergetický dům David Mencl, ředitel společnosti Ekonomické stavby.
"Takový vývoj by korespondoval s úsilím EU, potažmo České republiky, o šetrný přístup k životnímu prostředí. Proto také Ekonomické stavby nabízejí svým klientům již dnes možnost upravit projekt jejich domu na nízkoenergetické řešení," poznamenává.
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích
