Ekologické zemědělství jako lék na problémy společné zemědělské politiky EU

Evropský ekozemědělský kongres (European Organic Congress) na téma „Biopotraviny a ekologické zemědělství budoucnosti ve světle reformy společné zemědělské politiky“, který se konal 4.- 5.12. v Bruselu,  přinesl řadu doporučení, jejichž naplnění by mohlo výrazně ovlivnit budoucí zemědělskou politiku Evropy. Účastníci kongresu upozornili na to, že ekologické  zemědělství jako jediný produkční systém splňuje všechny klíčové priority v  aktuálním hodnocení společné zemědělské politiky EU (SZP) a jeho strategický význam v zemědělské politice EU stoupá. Zvyšující se zájem o  ekologické zemědělství (EZ) potvrdila i přítomnost velkého počtu představitelů Evropské komise v čele s Mariann Fischer Boelovou, evropskou komisařkou pro zemědělství a rozvoj venkova.  Organizátorem mezinárodního setkání evropských špiček byl IFOAM EU Group, evropská sekce Mezinárodní federace hnutí ekologických zemědělců a zúčastnilo se ho skoro 300 odborníků ze všech členských zemí EU.

Krátce před zahájením revize společné zemědělské politiky byla na kongresu formulována strategická doporučení pro oblasti  problematiky poklesu biodiverzity, rozvoje venkova či koexistence pěstitelských systémů konvenčních, konvenčních s GM plodinami a ekologického zemědělství. Účastníci vznesli požadavek k Evropské komisi, aby byl stoupající význam EZ zohledněn v revizi společné zemědělské politiky EU a závěry konference se staly impulsem pro důslednější prosazování EZ jako nástroje pro řešení environmentálních opatření SZP. 

Hlavními výstupy konference byly tyto požadavky:
■ Aktualizace Evropského akčního plánu EZ
Ačkoliv je systém EZ efektivním nástrojem trvale udržitelného zemědělského hospodaření, není jeho význam stále chápán v dostatečné šíři. Znění Akčního plánu EZ neumožňuje ve stávající podobě konzistentní řešení některých vytyčených problematik.  „Hlavní oblasti Akčního plánu Evropské komise z roku 2004 jsou buď realizovány nedostatečně nebo zcela vynechávány,“ komentoval situaci Marco Schlüter, ředitel kanceláře IFOAM EU Group.
■ Zvýšení investic do oblasti výzkumu a vývoje EZ
Účastníci žádali změnu postoje EU k investicím do vědy a výzkumu – objem investic do výzkumu EZ neodpovídá rostoucímu významu a podílu ploch EZ z celkové plochy zemědělské půdy v Evropě.
Rozdílný přístup EU k financování výzkumu vychází výrazně ve prospěch intenzivního zemědělství a rozvoje biotechnologií (včetně výzkumu GMO) oproti projektům zaměřeným na rozvoj trvale udržitelného hospodaření. Ačkoliv například v Itálii zabírá EZ 7 % z celkové zemědělské půdy, z rozpočtu vědy a výzkumu je přibližně pouze jedno procento investováno do oblasti  ekologického zemědělství,“upozornil na nepoměr investic Francis Blake, prezident IFOAM EU Group. 
Poukázalo se i na nedostatečný výzkum EZ ve vztahu ke klimatickým změnám a ochraně biodiverzity a potřebu definovat skutečný přínos EZ v těchto oblastech. Byl zmíněn problém obtížného financování komplexních výzkumných projektů EZ a nedostatečné aplikace výsledků výzkumu do praxe. „Je třeba lépe zavádět získané výsledky do běžné zemědělské praxe. Jedině tak se ukáže, že EZ není „starodávná primitivní“ metoda, ale vysoce efektivní zemědělský systém s nízkými energetickými vstupy a výnosy v nejvyšší kvalitě, “zdůraznil Urs Niggli, ředitel FiBL.
■ Nulová tolerance kontaminace GMO pro osiva a princip „znečišťovatel platí“
V problematice koexistence GMO a EZ bylo požadováno striktní oddělení pěstování GM plodin od plodin běžné konvenční a ekozemědělské produkce. Finanční kompenzace škod v případě kontaminace má být hodnocena dle principu „znečišťovatel platí“. Účastníci poukázali na nutnost změny přístupu ke GMO legislativě v případě osiv, kdy může kontaminací dojít zcela ke znehodnocení genových zdrojů odrůd specifických pro EZ, a tím narušení celkové integrity EZ. Bylo opětovně kritizováno povolené množství 0,9 % nezaviněné technické kontaminace GMO pro potraviny a krmiva, jak je to stanoveno v novém Nařízení Rady pro EZ, které začne platit od roku 2009. „EZ je jako jediné ze zemědělských systémů přítomností GMO přímo existenčně ohroženo. Protest proti GMO by se měl stát hlavní prioritou hnutí,“upozornil na ekonomické následky ztráty důvěry v biopotraviny poradce Evropského parlamentu Hannes Lorenzen, podle kterého je jakákoliv koexistence EZ a GMO nereálná.  
■ Dotace na podporu rozvoje venkova cíleně k rozvoji EZ
Část dotací určených pro rozvoj venkova (PRV 2007-2013) by měla být cíleně zaměřena na rozvoj EZ, a to především v regionech a zemích s dosud nízkou prioritou v oblasti podpory EZ. Dotace určené pro rozvoj venkova jsou jednotlivými státy čerpány velmi rozdílně, v mnoha členských státech nedochází k rozšiřování EZ výměry, některé země se díky špatně nastaveným dotačním podmínkám potýkají s rozšiřováním EZ plochy pouze za účelem spekulace.

Vedle výstupů směřovaných k Evropské komisi byly definovány požadavky k samotnému ekozemědělského hnutí:
■ Udržení integrity biopotravin ve vztahu k jejich základním hodnotám
Pojem biopotraviny musí být chráněn před devalvací způsobenou masivním rozšiřováním trhu. Diskutovaným tématem byl postoj hnutí k problematice letecké dopravy biopotravin z třetích zemí vs. její prokazatelný sociální přínos pro zemi výrobce, nutnost sjednocení standardů a jednotná interpretace certifikačních postupů, hrozba cenového a sociálního dumpingu u velkých obchodních řetězců či vzdělávání spotřebitelů k odpovědné volbě ve vztahu k životnímu prostředí. 
■ Postoj k problematice pěstování energetických plodin
Současná nebývale vysoká cena konvenčních komodit generovaná zvýšenou poptávkou asijských zemí ani boom produkce energetických plodin na orné půdě zatím neprokázaly, že jsou pro rozvoj ekologického zemědělství nebezpečím. Postoj ekozemědělského hnutí k problematice energetických plodin však není zatím vyhraněn a musí být v blízké době definován.
(pozn. Toto téma bude předmětem odborných diskuzí na Bioakademii, která proběhne v Lednici ve dnech 3.-5. září 2008.)
Detailnější informace naleznete na:
http://www.organic-congress-ifoameu.org

Zpracovala Kateřina Čapounová
Bioinstitut o.p.s.

Pro více informací se obracejte na:
Bioinstitut o.p.s.
Křížkovského 8, 771 47 Olomouc
E-mail: info@bioinstitut.cz
Karolína Dytrtová, odborná pracovnice Bioinstitutu a zástupce ČR v IFOAM EU Group (telefon: 585 631 178)
Jiří Urban ze svazu PRO-BIO a ředitel Bioinstitutu (telefon: 603 251 916)