Čelné místo mezi obnovitelnými zdroji zaujímají vodní elektrárny. Na domácích tocích se jich nachází kolem 550, přičemž asi dvě třetiny z nich disponují výkonem do 100 kilowattů. Na celkovém instalovaném výkonu se hydroelektrárny podílejí přibližně 12 procenty.
Stále sílící konkurenci vodním elektrárnám představují zdroje spalující biomasu v podobě energetických rostlin či pelet. V roce 2006 vyrobily asi pětinu veškeré energie z domácích obnovitelných zdrojů. Biomasa také vykazuje velmi rychlý nárůst. Zmíněný výsledek z předloňského roku byl o třetinu vyšší, než v roce 2005.
Mediálně vděčným tématem je, často díky odporu místních obyvatel, výstavba větrných elektráren. V roce 2006 vyrobily větrníky 49,4 gigawatthodiny elektřiny, což by pokrylo roční spotřebu asi 14.000 domácností. Nárůst výroby energie z větru mezi lety 2005 a 2006 představoval 132 procent. Regionem větru zaslíbeným je Ústecký kraj, kde se podle Energetického regulačního úřadu nachází kolem 30 procent veškerého instalovaného výkonu tuzemských větrných elektráren.
Ostatní alternativní zdroje, tedy solární elektrárny, či geotermální vrty, jsou z hlediska svého podílu na celkových dodávkách energie zanedbatelné. Přílivové a nejnověji též osmotické elektrárny (využívají rozdílu koncentrace mezi dvěma kapalinami) pak přirozeně nemají vzhledem k vnitrozemské poloze Česka podíl vůbec žádný.
K alternativním zdrojům bývají někdy řazeny i atomové elektrárny. Ty patří v tuzemsku k největším zdrojům elektrické energie, hned po klasických tepelných elektrárnách. Jejich podíl na celkovém instalovaném výkonu v roce 2006 činil 21,5 procenta. Zařazení jaderných elektráren do kategorie alternativních zdrojů je však kontroverzní. Sice neprodukují tolik obávaný oxid uhličitý, na stranu druhou jsou ale závislé na zásobách uranu, které jsou ze své podstaty neobnovitelné.
ZDROJ: www.levnaenergie.cz