Auta popelářů jezdí v Praze na zemní plyn

Pražskými ulicemi už jezdí tři auta na svoz komunálního odpadu s pohonem na zemní plyn (CNG). V březnu přibudou dvě auta na čištění silnic a do konce roku ještě pět popelářských aut. "Všechna platíme ze svého provozního rozpočtu," říká ekonomický ředitel společnosti Pražské služby Martin Somló.

Podle pražského radního pro životní prostředí Petra Štěpánka (SZ) mají zlepšit vzduch v hlavním městě. "Vozidla na plyn mají ve srovnání s naftou zanedbatelné emise prachu, takže snižujeme znečištění ovzduší," říká Petr Štěpánek.

Protože na rozdíl od autobusů, nejsou žádné dotace pro výměnu užitkových aut za vozy na zemní plyn, je zatím Praha jediným českým městem, kde se tak děje. Následovat by ji ale mohlo Brno. "Pojedeme se do Prahy podívat, protože kvůli úspoře nákladů je to zajímavý projekt," tvrdí radní Brna Jana Drápalová.

Podobně mluví i v Ostravě. "Jejich nákup je podmíněný cenovou dostupností," sdělila mluvčí ostravského magistrátu Andrea Vojkovská. A na mysli mají města především možnost dotací.

Jsou dražší, ale ušetří

"Náklady na pohonné hmoty jsou oproti naftě téměř poloviční," tvrdí generální ředitel Pražských služeb Patrik Roman. Cena aut prý naopak o milion vyšší.

Úspora nákladů za provoz je zatím jedinou výhodou aut na zemní plyn. "Umíme podpořit nákup ekologických autobusů. Výměnu popelářských vozů rozhodně ne," říká mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka. "A operační program pro životní prostředí nic takového dělat nebude," doplňuje mluvčí ministerstva Jakub Kašpar.

Náměstek ministra životního prostředí Aleš Kuták ale nedávno prohlásil, že chce nějaký způsob podpory najít a možnosti naznačují i plynárenské firmy, pro které je odběr stlačeného zemního plynu stále zajímavějším byznysem. "S firmami, které by měly zájem, lze o podpoře jednat," řekl Lubomír Kolman z RWE Transgas.

Jedinou šancí je ale zatím využívat vozy na zemní plyn co nejvíce, aby úsporami zaplatily vyšší cenu. "Budeme je využívat jak nejvíc to půjde. Počítáme i s jejich směnným provozem. Nebudou rušit, protože jsou méně hlučná," řekla mluvčí Pražských služeb Miroslava Egererová. Firma má 90 popelářských vozů, které ročně najezdí stovky tisíc kilometrů.

Zatím se vyplatí autobusy

Jasněji je u autobusů. "Plynový autobus dnes může být levnější až o 3,3 milionu korun. Stát na jeden dává dotaci 800 tisíc, 200 tisíc dávají plynárenské společnosti a navíc lze využít dotace 2,3 milionu korun na nízkopodlažní verzi," vypočítává Ivana Gorgolová zastupující Českou plynárenskou unii.

Největší plány s autobusy mají v Brně. Do čtyř let by tam měla na zemní plyn jezdit třetina z 320 autobusů MHD. Ačkoliv jejich ceny začínají nad šesti miliony, tedy o milion více než běžný autobus, výměny se podle brněnských dopravců vyplatí. Provozní ředitel Dopravního podniku města Brna Jiří Valníček si v nákladech slibuje úsporu pěti korun na každý kilometr. Autobusy přitom v Brně najezdí ročně 17,25 milionu kilometrů.

"Náklady na palivo jsou až o třetinu nižší než u běžných autobusů," říká k tomu Josef Jeleček, generální ředitel výrobce autobusů na CNG, firmy Tedom. Za kilogram zemního plynu se platí kolem 22 korun, nafta stojí o osm více a spotřeba plynu v kilogramech je o málo vyšší než nafty v litrech.

Zatím chybí plnící stanice. Plynárenské společnosti jich za miliardu korun postaví do roku 2013 celkem 100. Další by podle plynařů mohly vyrůst u benzinových čerpacích stanic. V Česku jezdí na zemní plyn 210 autobusů a letos by mohlo přibýt 150 dalších.

"V Praze ale jezdí jediný z celkem 1300 autobusů," kroutí hlavou Gorgolová s tím, že první ještě na svítiplyn spojoval Michli a Hostivař už v roce 1944.