Biopotraviny ve školních a závodních jídelnách

Trh s biopotravinami prožívá v ČR, ale i ostatních vyspělých státech světa obrovský rozvoj. Nejvýznamnější výhodou biopotravin je, že jsou „čisté“. Na rozdíl od běžných potravin neobsahují chemické látky, které se pak hromadí v lidském těle a způsobují zdravotní problémy. Proto byly také biopotraviny v Itálii a v Rakousku povinně zavedeny do školních jídelen.

V současné době v Jihomoravském kraji a kraji Vysočina vrcholí pilotní projekt Biopotraviny do škol. Ten má za úkol zjistit překážky, které by v budoucnu mohly bránit hladkému zavedení biopotravin do školního stravování. „Za ty hlavní se považuje především nedostatek informací o tom, co to vlastně biopotraviny jsou. Pak je to jejich cena daná dosud nevybudovanou logistikou a také vysokými vstupy. Náklady jsou asi o 100 % vyšší než u běžných potravin. Jelikož se při jejich pěstování nepoužívají syntetické pesticidy a hnojiva a nejsou do nich přidávány ani žádné konzervanty a umělá barviva, musí se ke zpracování dovézt včas,“ uvádí koordinátor projektu Biopotraviny do škol, Tomáš Václavík. Strávník má potom ale záruku, že jí pokrm ze zaručeně čerstvých potravin, který má i jinou chuť.

Pro školy je hlavní motivací to, aby děti byly zdravé, a proto potraviny bez chemikálií, přísad a ochucovadel dětem dávají. Krom jiného dostanou do těla i více vitaminů, větší množství živin a tím pádem i energie. Pro děti je však důležitá hlavně chuť: „Biopotraviny našim dětem opravdu chutnají. V současnosti servírujeme těstoviny a mléko, a hlavně to našim malým strávníkům zachutnalo. Předtím vždycky zbylo a najednou se vypije. Je to úspěch,“ komentuje používání biopotravin vedoucí jídelny Mateřské školy Seifertova v Jihlavě Hana Široká.

Jednou z hlavních překážek v rychlejším rozvoji biopotravin je logistika. Ideální by bylo, kdyby se pěstovaly lokálně, a nemusely se tak převážet na velké vzdálenosti, což dále zvyšuje jejich cenu. Finance by pak obdrželi především drobní zemědělci, kteří je dále investují do rozvoje, a podporují tak místní ekonomiku. Nákupem biovýrobků prospíváte nejen sobě, ale i životnímu prostředí. Ekofarmy a ekovýrobci totiž neznečišťují vzduch ani vodní toky různými syntetickými hnojivy a postřiky, čemuž se běžní zemědělci většinou nevyhnou.

Náklady nejsou nízké: „Snažíme se dětem dávat biopotraviny do výše rozpočtu, ale je málo dodavatelů a jsou drazí. V Tescu je kvůli dopravě nakupovat nemůžeme. Ten systém zásobování ještě není zcela dořešen,“ doplňuje ředitelka Široká, jejíž jídelna vaří pro 180 dětí. „Každopádně jsme pevně rozhodnutí v tom pokračovat. Bylo by dobré, kdyby stát nařídil, aby se do školek vozily pouze biopotraviny. Pak by odpadly problémy s logistikou a i náklady by se snížily,“ uvažuje Široká.

V zemích původní patnáctky se přitom z biopotravin vaří mnohem častěji. „Například v Itálii, která je jedním z vedoucích trhů s biopotravinami na světě, je vaření z nich ve školních jídelnách povinností. Sousední Rakousko má téměř 6 % podíl biopotravin na celkové spotřebě a stanovený minimální podíl biopotravin na celkovém jídelníčku  ve školách a školkách je 30-50 %,“ argumentuje Václavík. Další pozitivní příklad pochází ze západního Walesu (UK), kde probíhá pilotní projekt Bio ovoce a zelenina. Od zavedení změn v jídelníčku, kdy každé dítě dostává čerstvé ovoce a zeleninu, se počet vydaných obědů zvýšil o 40 %! Například švédská vláda má za cíl připravovat 25 % jídel ve veřejných institucích z biopotravin. A to do roku 2010. Pro představu, průměrný Čech utratí ročně za biopotraviny 74,50 Kč, kdežto Švýcar téměř 2800 Kč.

Více informací naleznete na www.ziju-bio.cz