Pátek, 29. března 2024

Dr. Paul K. Driessen

Dr. Paul K. Driessen
Koncem listopadu loňského roku jsem ve svém článku v Neviditelném psu informoval o návštěvě „renegáta“ ekologistického hnutí dr. Patricka Moora v České Republice. Bývalý dlouholetý prezident Greenpeace Kanada a ředitel Greenpeace International je uveden na jednom z čelních míst „černé listiny“ nepřátel organizace Greenpeace a ekologistických hnutí vůbec. Greenpeace a další organizace obdobného charakteru sami sebe vidí jako revoluční předvoj bojovníků za jeden z nejušlechtilejších ideálů dnešního globálního světa, tj. za zdravé a čisté životní prostředí. K tomuto mohu pouze podotknout, že jeden z nepsaných zákonů revoluce praví, že čím vyšší a ušlechtilejší je revoluční ideál, tím delší je řada úkladných nepřátel revoluce, proti kterým je nutné bojovat. Z toho tedy vyplývá, že dr. Moore zdaleka není jediným a seznam nepřátel je dlouhý.

Chtěl bych nyní prostřednictvím Neviditelného psa přinést čtenářům něco málo informací o další osobnosti z „černé listiny“, která není v českých luzích, hájích a televizních novinách tak známá, alespoň tedy podle mého soukromého názoru.

Paul K. DriessenJedná se o amerického odborníka na problematiku životního prostředí dr. Paula K. Driessena, vystudovaného geologa a ekologa (Lawrence University) a doktora práv (University of Denver). Zmiňovaný dr. Driessen je autorem četných prací na téma energetické politiky, ochrany životního prostředí a klimatických změn. Jeho kniha se silně provokativním názvem „ECO-IMPERIALISM: Green Power - Black Death“ („Ekologistický imperialismus: Zelená moc – černá smrt“) vydaná v září 2003 se stala v USA bestsellerem a byla přeložena do mnoha jazyků. Ukázky z knihy dostupné na webu lze najít zde.

Už z naprosto nekompromisního názvu knihy je zřejmé, že dr. Driessen se rozhodně nebojí plavat proti aktuálnímu politicko-mediálnímu proudu a ve svém díle se nevyhýbá provokujícím a ostře formulovaným stanoviskům, a to jak svým, tak i citovaným (např. Mitra a Shikwati). Dr. Driessen se ve 12 kapitolách své knihy vyjadřuje snad ke všem aktuálním otázkám současné globální environmentální politiky. Zabývá se kořeny vzniku hnutí, které nazývá eko-imperialismem, dále využíváním „obnovitelných zdrojů energie“ v rozvojových zemích, otázkami podvýživy versus aplikacemi biotechnologií nebo prevencí malárie versus používáním DDT. Ve stručnosti lze konstatovat, že v centru jeho pozornosti jsou katastrofální důsledky mnohých ideologicky motivovaných „zelených“ kampaní, vedených ekologickými aktivisty v průmyslových zemích, na obyvatele třetího světa. Dokonce se nebojí provokativně vyvozovat příčinnou souvislost mezi ekologistickým aktivismem v průmyslově vyspělých zemích a omezeným přístupem obyvatel třetího světa ke zdrojům elektrické energie, k čisté vodě a elementární medicínské péči.

Není mou ambicí v tomto článku podrobně rozebírat jednotlivá stanoviska z uvedené knihy, nota bene nutně vytržená z kontextu, a formulovat nějaké dalekosáhlé závěry. Toto přenechám zavilým bojovníkům na bitevním poli ochrany klimatu na straně jedné a rovněž stejně zavilým potíračům environmentalismu na straně druhé. Vzhledem ke své profesi mohu pouze vyjádřit názor, že praktická realizace politiky omezování emisí skleníkových plynů (tj. ve skutečnosti blokování výstavby elektráren spalujících fosilní paliva) pro rozvíjející se elektroenergetiky rozvojových zemí fakticky znamená omezování přístupu obyvatel třetího světa k elektrické energii, protože spalování biomasy a výroba elektřiny ve větrných a solárních elektrárnách není schopna pokrýt požadované potřeby.

Pokud se chceme pokusit řešit problém emisí skleníkových plynů, měli bychom především příkladně začít u sebe, tj. v ekonomicky vyspělých průmyslových zemích. Je nanejvýš paradoxní, že environmentalističtí aktivisté v těchto zemích (většinou s velmi vysokou životní úrovní podmíněnou přebytkem spotřeby elektřiny a jiných forem energie) na jedné straně ostře brojí proti emisím skleníkových plynů a na straně druhé všemožně bojují proti výstavbě jaderných elektráren, které mají prokazatelně nejnižší emise CO2 (a to i nepřímé), a mohly by tedy tento problém určitým způsobem řešit.

Ve svém dnešním příspěvku jsem chtěl čtenářům zprostředkovat zdroj informací, který není zcela konformní s aktuálními politickými a masivně mediálně prezentovanými názory. Ostatně už úryvky z textu knihy prezentované na webu poskytují zvídavým čtenářům dosti námětů k zamyšlení.

Myslím si, že nejlepší souhrnný obrázek o obsahu knihy dr. Driessena si lze udělat z komentářů čtenářů. Mně osobně připadá jako nejvýstižnější stručné a jasné stanovisko vědeckého pracovníka z oblasti genetiky rostlin prof. dr. C.S. Prakashe z Tuskege University:

„Rozvojové země potřebují svobodu činit svá vlastní rozhodnutí o tom, jak zlepšit život svých obyvatel. Aktivisté, kteří se nikdy nemuseli obávat smrti hladem, malárie a starostí o pouhé přežití, nemají právo vnucovat chudým tohoto světa své obavy, předsudky a ideologie. Toto je ústřední poselství této knihy. Poselství, které je nutné dále předávat.“

Na závěr bych případným odpůrcům z řad environmentalistů připomenul níže uvedený citát francouzského filozofa François-Marie Aroueta (Voltaira), kterého dr. Driessen citoval v úvodu svého článku nazvaném Klimatický maccartismus a ekologističtí inkvizitoři, který mimochodem také doporučuji pro četbu na jarní večery:

„Nesouhlasím s tím co říkáte, ale až do smrti budu hájit vaše právo to říkat.“

Sám za sebe mohu stylově navázat jiným citátem a doufat, že se v oblasti ochrany životního prostředí nikdy nedostaneme do situace, opět slovy Voltaira:

„Je tuze nebezpečné mít pravdu ve věcech, ve kterých se zmýlili mocní.“

(Pozn. redakce: Paul Driessen byl jedním z vědců, kteří vystupovali v dokumentu The Great Global Warming Swindle uvedeným včera na programu ČT2.)

Petr Nejedlý
Zdroj:Neviditelný pes
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů