Energetická revoluce si vyžádá 45 bilionů dolarů
Mezinárodní agentura pro energii (IEA) vyzvala jednotlivé země, aby zahájily
globální energetickou revoluci. Ta by měla změnou technologií zlepšit využívání
energetických zdrojů a nezvyšovat zátěž na životní prostředí. Agentura to uvedla
v nové zprávě, která se zaměřuje na perspektivy energetických technologií.
Mezinárodní agentura pro energii (IEA) vyzvala jednotlivé země, aby zahájily globální energetickou revoluci. Ta by měla změnou technologií zlepšit využívání energetických zdrojů a nezvyšovat zátěž na životní prostředí. Agentura to uvedla v nové zprávě, která se zaměřuje na perspektivy energetických technologií.
Náklady na energetickou revoluci odhaduje IEA na 45 bilionů dolarů (zhruba 718 bilionů korun). To je zhruba 1,1 procenta celosvětového hrubého domácího produktu od nynějška do roku 2050. Tento rok ve zprávě hraje i klíčovou úlohu a IEA k němu vztahuje většinu propočtů.
"Svět čelí neveselé kombinaci silného růstu poptávky po energiích, růstu emisí skleníkových plynů a vyčerpávání zdrojů. Globální revoluce energetických technologií je nejen nezbytná, ale i dosažitelná," prohlásil šéf agentury Nobuo Tanaka.
Agentura pro energii vydala zprávu z pověření skupiny nejvyspělejších průmyslových zemí G8, které jí její vypracování zadaly před třemi lety. Například Japonsko požaduje, aby si země G8 stanovily oficiální cíl a do roku 2050 snížily emise skleníkových plynů o polovinu. Ministři energetiky G8 budou o této možnosti jednat o víkendu v Tokiu.
V příštích 15 letech bude podle zprávy nutné vynaložit velké úsilí ve vědě a výzkumu, což si vyžádá investice od deseti do sta miliard dolarů ročně.
Bude potřeba postavit až 32 nových jaderných elektráren ročně a zvýšit kapacitu větrné energie každoročně o 17 500 turbín.
Pokud svět se změnami nezačne co nejdříve, pak riskuje, že do roku 2050 se zvýší uhlíkové emise až o 130 procent. Pokud má být ovšem splněn cíl snížení emisí do roku 2050 na polovinu, cena těchto emisí by se musela zvýšit na 200 dolarů za tunu, v krajním případě až na 500 dolarů. Nyní však cena povolenky na trhu dosahuje sotva 30 dolarů.
Ve zprávě se rovněž uvádí, že poptávka po ropě se zvýší až o 70 procent, jestliže se vlády budou držet nynější energetické politiky a nezahájí strukturální změny. Takový nárůst poptávky by se rovnal zhruba pětinásobnému zvýšení těžby ropy v Saúdské Arábii, která je největším producentem ropy na světě.
Na využití uhlí jako paliva jsou založeny například rychle rostoucí ekonomiky Číny a Indie. Podle vědců svět musí zastavit nárůst emisí skleníkových plynů a začít je snižovat. Jedině tak je podle nich možné vyhnout se výrazné změně klimatu s katastrofálními dopady, říká studie.
Náklady na energetickou revoluci odhaduje IEA na 45 bilionů dolarů (zhruba 718 bilionů korun). To je zhruba 1,1 procenta celosvětového hrubého domácího produktu od nynějška do roku 2050. Tento rok ve zprávě hraje i klíčovou úlohu a IEA k němu vztahuje většinu propočtů.
"Svět čelí neveselé kombinaci silného růstu poptávky po energiích, růstu emisí skleníkových plynů a vyčerpávání zdrojů. Globální revoluce energetických technologií je nejen nezbytná, ale i dosažitelná," prohlásil šéf agentury Nobuo Tanaka.
Agentura pro energii vydala zprávu z pověření skupiny nejvyspělejších průmyslových zemí G8, které jí její vypracování zadaly před třemi lety. Například Japonsko požaduje, aby si země G8 stanovily oficiální cíl a do roku 2050 snížily emise skleníkových plynů o polovinu. Ministři energetiky G8 budou o této možnosti jednat o víkendu v Tokiu.
V příštích 15 letech bude podle zprávy nutné vynaložit velké úsilí ve vědě a výzkumu, což si vyžádá investice od deseti do sta miliard dolarů ročně.
Bude potřeba postavit až 32 nových jaderných elektráren ročně a zvýšit kapacitu větrné energie každoročně o 17 500 turbín.
Pokud svět se změnami nezačne co nejdříve, pak riskuje, že do roku 2050 se zvýší uhlíkové emise až o 130 procent. Pokud má být ovšem splněn cíl snížení emisí do roku 2050 na polovinu, cena těchto emisí by se musela zvýšit na 200 dolarů za tunu, v krajním případě až na 500 dolarů. Nyní však cena povolenky na trhu dosahuje sotva 30 dolarů.
Ve zprávě se rovněž uvádí, že poptávka po ropě se zvýší až o 70 procent, jestliže se vlády budou držet nynější energetické politiky a nezahájí strukturální změny. Takový nárůst poptávky by se rovnal zhruba pětinásobnému zvýšení těžby ropy v Saúdské Arábii, která je největším producentem ropy na světě.
Na využití uhlí jako paliva jsou založeny například rychle rostoucí ekonomiky Číny a Indie. Podle vědců svět musí zastavit nárůst emisí skleníkových plynů a začít je snižovat. Jedině tak je podle nich možné vyhnout se výrazné změně klimatu s katastrofálními dopady, říká studie.
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích
