Budoucnost české elektrizační soustavy

Jako celek musí elektrizační soustava nejenom zajistit dostatek elektřiny, ale také spolehlivou a bezpečnou dopravu z místa výroby nebo ze zahraničí k zákazníkovi. Z tohoto důvodu je důležité zamýšlet se nad vývojem a predikcí tuzemské spotřeby elektřiny. Snažíme se predikovat spotřebu elektřiny v několika scénářích, které zachycují předpoklady růstu HDP a spotřebu domácností. Různé scénáře spotřeby elektřiny vycházejí z reálných změn uvedených hodnot. Kritéria růstu HDP ohraničují tzv. vysoký scénář a nízký scénář vývoje spotřeby elektřiny v ČR. Mezi nimi se nachází tzv. referenční scénář, s kterým energetici pracují při dalších úvahách o rozvoji elektrizační soustavy, úvahách o její spolehlivosti a o zajištění rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po elektřině.

Při predikci budoucí poptávky po elektřině uvažujeme s tím, že Česká republika je členem Evropské unie a vývoj spotřeby se bude ubírat podobnými cestami jako ve vyspělých západoevropských zemích. Elektřina je ušlechtilou formou energie, kterou v některých oblastech můžeme nahradit jinou formou, ale v mnoha oblastech ji nahradit nemůžeme a naopak ji nutně potřebujeme k rozvoji ekonomiky. Při úvahách o budoucí spotřebě elektřiny tedy samozřejmě bereme v potaz i úsporná opatření, která považujeme za nezbytnou součást rozvoje naší společnosti. Jdeme tak stejnou cestou jako celá Evropská unie.

Volba budoucnosti

V historii naší země zaznamenáváme různé milníky vývoje elektroenergetického sektoru, a to jak z hlediska technického, tak i návazně s uvažováním ekonomických a ekologických kritérií. V současné době, stejně jako mnohé země Evropské unie, stojíme před rozhodováním o tom, jakým způsobem pokryjeme v blízké budoucnosti poptávku po elektřině vyvolanou ekonomickým rozvojem. Podle stanoviska orgánů Evropské unie je volba palivového mixu věcí každého členského státu.

Při pohledu do minulosti zaznamenáváme postupný vývoj od elektrárenských bloků o výkonu kolem 50 MW budovaných v 50. letech přes elektrárenské bloky s výkonem cca 100 MW a dále 200 MW až po blok v uhelné elektrárně Mělník s výkonem 500 MW, budovaných až do konce 80. let. Následuje nástup jaderné energetiky a využívání obnovitelných zdrojů energie pro výrobu elektřiny.

Většina parních elektráren na uhlí se v současnosti blíží ke konci své životnosti a jejich úlohu budou muset v blízké době převzít nové zdroje. Nacházíme se v období, kdy bude potřeba rozhodnout o tom, čím dožívající elektrárny nahradit a jak pokrýt rostoucí poptávku. V tomto procesu nejsme osamoceni. Podobný problém řeší celá Evropa a v souvislosti s rozvojem ekonomik i další státy, které uvažují o mohutné výstavbě elektráren tak, aby zajistily své místo v ekonomické světové soutěži. V této souvislosti se jen v Evropě mluví o nutnosti vybudovat do roku 2030 řádově několik set GW nových energetických kapacit. Z toho vyplývá, že v brzké době nastane nejen soutěž o zabezpečení elektřiny, ale i o kapacity a lidské zdroje, které jsou a budou schopny nové elektrárny projektovat, stavět a provozovat.

Otevřený trh

Trh s elektřinou je v České republice plně otevřen od roku 2006. Stalo se tak na základě snah a zkušeností vzniklých v tzv. starých státech Evropské unie, které byly zobecněny formou příslušných směrnic Evropské Rady a Evropského Parlamentu. To, co se nám ještě před 15 lety zdálo jako neuskutečnitelné, je realitou a navíc trh s elektřinou se stále vyvíjí. Na to reaguje i Evropská komise. Trh s elektřinou však není pouze svobodný výběr dodavatele, ale zahrnuje i spolehlivý a bezpečný přenos a distribuci elektřiny, což jsou činnosti přirozeně monopolní, a proto i regulované. V České republice byl v souladu s direktivami Evropské unie proveden právní unbundling distribuce a přenosu elektřiny od výroby a obchodu. Evropská komise však vyvíjí velkou snahu zajít ještě dále a kodifikovat pro všechny členské státy nutnost provedení vlastnického oddělení přenosu elektřiny.

Cílem otevření trhu s elektřinou a vzniku konkurence bylo zejména snížení ceny elektřiny pro konečné zákazníky. Tyto efekty se skutečně projevily na samém počátku otevření tržního prostředí v elektroenergetice. Nyní však převažuje působení blížícího se nedostatku elektřiny na trhu a opatření typu obchodování s emisemi, ekologické daně atd., která působí kontraproduktivně a zvyšují cenu elektřiny. I přes snahu Evropské komise o vytvoření jednotného evropského trhu s elektřinou na základě společných pravidel se tento záměr zatím nedaří naplnit. S elektřinou se sice obchoduje v mezinárodním měřítku, ale jednotný trh zatím nevznikl.

Co přináší propojení

Česká republika je součástí středovýchodního regionálního tržiště. Přenosová soustava České republiky je propojena s okolními přenosovými soustavami, což jednak umožňuje obchod s elektřinou s okolím, ale na druhé straně musí naše přenosová soustava čelit i negativním dopadům, které jsou spojeny s produkcí elektřiny (např. v Německu z obnovitelných zdrojů - větrných elektráren). To samozřejmě ovlivňuje bezpečnost a spolehlivost provozu naší přenosové soustavy.

Česká elektrizační soustava spolehlivě plní požadavky, které jsou na ni kladeny z hlediska bezpečné a spolehlivé dodávky elektřiny. Naše elektrizační soustava je však stále více vystavována globálním vlivům okolních soustav. Provozovatel přenosové soustavy - společnost ČEPS, a. s. - je právně i vlastnicky nezávislá na jiných hráčích energetického trhu a technicky je přenosová soustava schopna plně zabezpečovat přenos elektřiny podle požadavků a potřeb účastníků trhu s elektřinou. V současné době vykazujeme pozitivní exportní schopnost v oblasti elektřiny, která se však v blízké budoucnosti, cca kolem roku 2015, změní. V nejbližší době bude potřeba rozhodnout o další cestě, kterou se bude elektroenergetika České republiky ubírat tak, aby mohla v plném rozsahu zajistit poptávku po elektřině. Vezmeme-li v úvahu potřebu snižovat emise CO2, nezbývá než rozhodnout ve prospěch jaderné energetiky doplněné jinými energetickými zdroji.

AUTOR: Ing. Tomáš Hüner, náměstek ministra průmyslu a obchodu

ZDROJ: Energetika