Čtvrtek, 28. března 2024

Kde se vzalo Brno?

Vynikající multimediální prezentace brněnské hvězdárny a planetárie o geologické historii Brna na internetu.
Kde se vzalo Brno?

Starohory
2,5 miliardy až 600 milionů roků před naším letopočtem

Kdybychom naši planetu spatřili tak, jak vypadala před 600 miliony roky, nejspíš bychom nevěřili vlastním očím. Pod naoranžovělou atmosférou, ve které bylo skoro stokrát méně kyslíku než dnes, se skrýval téměř zcela mrtvý svět.

K nepoznání bylo dokonce i rozmístění jednotlivých kontinentů. Kontinenty totiž putují po plastickém plášti naší planety jako gigantické kry. Pohyb je to sice velmi pomalý, nanejvýš několik centimetrů za rok: Když ale chod času dostatečně urychlíme, bude se nám planeta měnit doslova před očima.

Nejrozsáhlejším kontinentem konce starohor byla tzv. Gondwana, která v sobě zahrnovala zárodky současné Afriky, Jižní Ameriky, Indie, Austrálie, Antarktidy a jižní Evropy. Kde se v tomto prastarém světě vlastně nacházelo území dnešního Brna? Asi tušíte, že odpovědět na tuto otázku, není vůbec jednoduché.

Poloha kontinentu od dnesni doby do doby pred 600 miliony roky

Část dnešní Evropy byla roztroušena v řadu menších kontinentů lemujících severní okraj obří Gondwany. Mezi těmito malými kontinenty bychom našli i ten, který dnes tvoří podstatnou část podkladu naší republiky. Konkrétně Brno a velká část Moravy ale tvořily pravděpodobně jiný, zcela samostatný mikrokontinent.

Svědectví o neklidné minulosti tohoto mikrokontinentu nám podávají horniny, které byly dříve pohřbeny hluboko pod povrchem Země. Díky výzdvihům a poklesům zemské kůry i dlouhodobému působení eroze se však prastaré horniny dostaly až k zemskému povrchu. Dnes proto na tyto horniny snadno narazíme i při běžných procházkách Brnem.

V našem městě a blízkém okolí se dokonce nachází vůbec nejstarší vulkanické horniny, jaké byly na území České republiky objeveny. Jejich stáří se odhaduje až na 725 milionů roků.

Dokonce i Kraví hora, na níž stojí naše planetárium, ukrývá přes půl miliardy roků staré horniny. Jistě, k těmto prastarým horninám bychom se mohli prokopat ze sklepů naší budovy, to ale není vůbec zapotřebí. Nedaleko našeho planetária, na rohu ulice Grohova a Úvozu, si totiž zmíněné horniny můžete snadno prohlédnout na skalním výběžku, který zde zůstal po stavbě obytných domů.

Skalni vybezek na ulici Grohova, foto Jiri Dusek

Z podobných hornin jako Kraví hora jsou i další nápadné výběžky přímo v centru Brna. Dnes se na nich majestátně tyčí například katedrála Sv. Petra a Pavla nebo hradní pevnost Špilberk.

Slušelo by se přiznat, že pohled na dnešní podobu nejstarších brněnských hornin rozhodně není žádným zvláštním estetickým zážitkem. Zároveň bychom ale měli mít na paměti, že jde o horniny, které byly při dramatických procesech vrásnění mnohokrát nemilosrdně přeměňovány a deformovány.

Geologové jsou navíc při studiu tak starých hornin na podobné účinky dlouhodobých přeměn už zvyklí, a tak i z těchto nevábně vyhlížejících reliktů dokážou vyčíst jejich minulost. A ta je opravdu zajímavá.

Zkušený geolog pozná, že se v některých případech jedná o utuhlou lávu, která se podobá polštářům nebo bochníkům chleba. Proto se těmto lávám také říká polštářové. Ze současných vulkanických projevů přitom víme, že vznikají převážně na dně hlubokých moří. Nejen tvarem, ale i složením se nejstarší brněnské horniny skutečně podobají lávám, které se dnes vylévají na oceánském dně v blízkosti středooceánských hřbetů.

Kdybychom tedy zavítali do oblasti dnešního Petrova před 600 miliony roky, nabízela by se nám podobná představení, jaká dnes zažívají vědci ve speciálních ponorkách hluboko pod hladinou oceánů.

Zhruba před půl miliardou roků by pro nás byl zcela cizí nejen svět kolem nás, ale dokonce i nad našimi hlavami. Na naoranžovělém nebi se v málo průhledném oparu vznášely závoje hustých mraků.

Na tehdejší noční obloze však byly jiné i hvězdy a jejich uskupení. Hvězdy, dříve považované za vzor dokonalosti a neměnnosti, se totiž neustále mění. Ve zrychleném běhu času se docela divoce pohybují prostorem a na pozemské obloze vytvářejí stále nové obrazce. Hvězdy se navíc neustále vyvíjejí: vznikají v rozsáhlých oblacích plynu a prachu a po několika desítkách nebo stovkách milionů let zářivé existence opět zanikají.

V průběhu stovek milionů roků se v našem vesmírném okolí zrodilo a také zaniklo velké množství hvězd. Napodobit hvězdná seskupení tak, jak vypadala před šesti sty miliony roky, proto nedokážeme ani v hrubých rysech.

Mapka Pavel Gabzdyl

Když obrátíme naši pozornost směrem k Měsíci, můžeme už být v naší rekonstrukci minulosti mnohem odvážnější. Měsíc je totiž tělesem, jehož aktivita vyhasla už před více než miliardou roků. Takže zatímco se na Zemi s příchodem života začaly dít ty nejbáječnější události, Měsíc se pomalu ukládal do strnulého spánku.

Jak tedy vypadal Měsíc při pohledu z jednoho z mnoha sopečných ostrovů, které před půl miliardou roků tvořily zárodek dnešního Brněnska? Na první pohled by se zdál stejný jako dnes. Kdybychom si ho však přiblížili třeba divadelním kukátkem, marně bychom hledali například čtyřicetikilometrový kráter Aristarchus. Ten totiž vznikl teprve před 450 miliony roky.

Ještě více by nám ale na tváři tehdejšího Měsíce chyběl kráter Tycho s průměrem 85 kilometrů. Kráter samotný totiž vznikl teprve před sto miliony roky. Kráter Tycho rozhodně nepatří mezi ty největší, přesto je velmi nápadný. Vděčí za to soustavě světlých paprsků, které patří k pěkným doplňkům současného úplňkového Měsíce. Světlé paprsky představují část měsíčního povrchu, kterou odkryly balvany vyvržené při vzniku kráteru.

Pokracovani na : http://brno.hvezdarna.cz/starohory.htm

ZDROJ: Hvězdárna planetárium M.Kopernika v Brně

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů