Čtvrtek, 28. března 2024

Moře mořských tvorů

Oceánografické muzeum v Monaku je Mekkou milovníků podmořského života
Moře mořských tvorů
Monacké knížectví se rozkládá přímo na břehu Středozemního moře. Díky světoznámému Oceánografickému muzeu tu však mohou statisíce návštěvníků každoročně obdivovat pravou explozi tropického podmořského života. Podzemní patra vznosné budovy, korunující téměř stometrový útes, obývá více než šest tisíc korálových i středomořských ryb.

Největším lákadlem monackého akvária je obří nádrž zabírající na výšku celá dvě patra budovy muzea. Monačtí zoologové přivítali jejím otevřením příchod nového tisíciletí. Základna akvária je posazená přímo na rostlou skálu přímořského útesu - jen masa hornin totiž dokáže unést šest set tun hmotnosti kolosu naplněného mořskou vodou. Třicet centimetrů silné průhledové panely akvária se vyráběly až v Japonsku a do budovy muzea je technici dostávali na míru vybouranými mezerami. Dva z nich přitom spojili speciálním chemickým postupem až na místě, jinak by obří stěnu nedostali do budovy vůbec. Výsledkem je impozantní panel vysoký šest metrů a ještě o tři metry delší, který odkrývá celý korálový útes uvnitř.

V moři, a přece na suchu

Pohled na část rudomořského rifu za sklem je ohromující. Téměř sedm desítek druhů korálů, kteří oživují skálu útesu, pochází ze speciální laboratoře na jejich množení fungující v zázemí muzea. Štěrbiny mezi korály i průplavy mezi jednotlivými skalisky oživují stovky menších korálových ryb a bezobratlých živočichů. Nadšenci podmořské biologie určitě nepřehlédnou elegantní bradáče, zavalité pomce nebo obratné klipky. Jejich pestrobarevný rej připomíná splašenou duhu. U dna v šestimetrové hloubce číhají větší dravci, jako jsou žraloci zebrovití či podivní rejnoci pilohřbeti. Volnou vodu ovládají stejně jako v Rudém moři žraloci černoploutví, pyskouni vlnkovaní a velké druhy kaniců.

Díky své velikosti je celá nádrž skutečným živoucím výsekem korálového ekosystému. Kromě velkého panelu mají návštěvníci k dispozici ještě tři další, kterými mohou sledovat různé zóny života na útesu. První panel naproti vchodu do muzea nabízí pohled na mořskou hladinu a nejprosvětlenější povrchovou oblast útesu, kde žije největší množství drobných tvorů. Dalšími dvěma je možné pozorovat obyvatele mořského dna či ryby skryté v průrvách mezi korály.

Tropy na dosah ruky

Kromě žraločí laguny nabízejí prostory akvária na devadesát dalších nádrží rozdělených přibližně rovnoměrně na tropickou a středomořskou část. Tropická akvária představují průřez útesovým životem Karibiku, Rudého moře i indopacifické oblasti. Během půlhodinové procházky si tak návštěvníci prohlédnou tropické vody celého světa. Korálové útesy patří mezi nejrozmanitější prostředí naší planety a tomu také odpovídá pohled do jednotlivých oživlých obrazů. Za skly akvárií předvádějí roztodivní obyvatelé rifu životní strategie, které jim umožňují vyhrát svůj boj o životní prostor.

Dravé murény se nechávají čistit od pilných krevet, které jim vybírají obtížné parazity z mezer mezi zuby. Z bezpečí mezi žahavými chapadly mořských sasanek filtrují z vody potravu drobní porcelánoví krabi rodu Neopetrolisthes. Podobné žahavé úkryty vyhledávají i populární rybky klauni, kteří jsou připravení změnit své pohlaví, když nějaký dravec uloví jedinou samičku bydlící na sasance. Ostnatí ježíci se v ohrožení nafukují jako trnité balony, zatímco jejich příbuzní havýši ve svém kostěném brnění připomínají oživlé žehličky. Pestří bodloci jsou připravení pořezat nepřítele ostrými lištami na ocasním násadci, zatímco jedovaté ropušnice se skvěle maskují na mořském dně.

Mezi unikátní projekty monackého akvária patří i nádrž o objemu 40 tisíc litrů, kam místní technici ve spolupráci s vědci přemístili skutečnou živoucí část rudomořského korálového útesu. Kromě náročnosti celé operace je na celé věci obdivuhodná ještě další věc - úplnost ekosystému, který v akváriu prosperuje. Na rozdíl od uměle vytvářených útesových akvárií se do zdejší nádrže spolu s korály a rybami dostali i nejrůznější kroužkovci, měkkýši, ostnokožci, korýši, houby či řasy obývající přirozený útes.

Menu ze sépií, korýšů a mlžů

Každý, kdo si párkrát vyrazil na dovolenou do Řecka nebo Itálie, si asi myslí, že zná staré dobré Středozemní moře jako své boty. Středomořská expozice v Monaku však takové "znalce" dokonale vyvede z omylu. Středozemní moře je pestrou mozaikou nejrůznějších typů prostředí, která svým zařízením napodobují jednotlivá akvária. Nabízejí tak unikátní příležitost pohlédnout zblízka do hustých porostů posidonie neboli "mořské trávy", kde se schovávají mořští koníčci, protáhlé jehly či pestří kněžíci paví připomínající tropické rybky. Pohledům běžných turistů je skrytý pestrobarevný svět v hloubce kolem dvaceti metrů, kde začínají skalnaté srázy do mořských hlubin. V pohodlí monacké expozice si mohou barvité rohovitky, červené rybky parmovce bezvousé nebo maskované ropušnice prohlédnout i naprostí neplavci. O pár nádrží dál se na vlastní oči přesvědčí, že zdánlivě pusté podmořské písčiny obývá překvapivé množství živočichů dokonale přizpůsobených sypkému okolí.

Mořští tvorové jsou velmi hákliví na změnu podmínek prostředí. O bezchybný chod všech nádrží se proto stará počítačový systém sledující všechny změny a celá soustava přístrojů, které podle jeho pokynů udržují všechno na optimální úrovni. O rozmanitosti života za skly nádrží svědčí i množství nejrůznějšího krmiva, které ročně projde žaludky jejich obyvatel. Ošetřovatelé svým svěřencům za jediný rok nabídnou více než jeden a půl tuny ryb, téměř stejně tolik mlžů, přes tunu korýšů, dvě stě kilo sépií, stejné množství zeleniny a mnoho set kilogramů dalších delikates, ze kterých by se dala připravit hostina pro stovky strávníků.

Muzeum oceánografie však zdaleka není jen akvárium. Ve vyšších patrech budovy z přelomu století čekají na zvídavé návštěvníky expozice o počátcích výzkumu oceánů nebo kolekce preparovaných živočichů čítající statisíce položek. Patří mezi ně drobní tvorové pobřeží i kostry největších kytovců křižujících oceány. Tisíce z těchto vzorků patří mezi poklady podmořské biologie, podle kterých byly popsány nové druhy mořských tvorů. Dokonce i architektura budovy vychází z mořské tematiky. Lustry mají podobu planktonních organismů a vnější fasády zdobí sochy bohů moře. Oceánografické muzeum je zkrátka Mekkou všech milovníků podmořského života.


Informace
Musée Océanographique de Monaco Avenue St-Martin, Monaco Ville, Monako

Tel.: +377 93 15 36 00

Otevřeno: I - III: od 10 do 18, IV - VI: od 9.30 do 19, VII - VIII: od 9.30 do 19.30, IX: od 9.30 do 19, X - XII: od 10 do 18 h

Vstupné: dospělí 12,5 eura, děti 6 až 18 let a studenti 6 eur

www.oceano.mc
Zdroj:IN magazín
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů