Ekologové po EU chtějí emisní limity pro elektrárny

Mají-li se investiční rozhodnutí v energetickém sektoru změnit tak, aby se zabránilo „nebezpečné závislosti na energetické infrastruktuře s velkými emisemi CO2“, je nutné zavést emisní limity pro veškeré elektrárny, říkají ve společné zprávě ekologická sdružení WWF, Bellona Europa, ClientEarth, E3G a Green Alliance.

Evropa může snížit objem skleníkových plynů produkovaných velkými elektrárnami do roku 2020 více než o dvě třetiny v případě, že v letech 2010 až 2020 postupně zavede povinné emisní limity. Vyplývá to z průzkumu, který pro ekologická sdružení vypracovala konzultační společnost Ecofys. Čím dříve by k zavedení limitů došlo, tím nižší by byly náklady, říká zpráva.

Ekologové jsou přesvědčeni, že ani evropský systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) ani další legislativní opatření v oblasti klimatických změn, která v prosinci odsouhlasily členské státy na Evropské radě, nejsou dostatečně přísná natolik, aby Evropě umožnily dostát svému závazku změnit cíl na snížení emisí skleníkových plynů z 20% na 30% v případě, že bude uzavřena nová mezinárodní dohoda o změnách klimatu a k Unii se v jejím úsilí o snižování emisí připojí i další země světa.

„Stávající evropský systém obchodování s emisními povolenkami bohužel nezabrání tomu, aby se stavěly uhelné elektrárny, které způsobují silné znečištění. Potřebujeme nové emisní limity, které by zajistily, že Evropa bude investovat pouze do obnovitelných zdrojů, energetické účinnosti a zařízení na zachycování a ukládání emisí CO2 určených pro uhelné elektrárny,“ říká Stephan Singer, ředitel programu „Globální energie“ Světového fondu na ochranu přírody (WWF).

Nezisková sdružení kritizovala revizi evropského systému obchodování s povolenkami za to, že umožňuje výstavbu nových elektráren pod maskou „připravenosti na zachycování (emisí CO2)“. Říkají, že standard plnění emisních požadavků, který by omezoval objem emisí, které mohou elektrárny vypustit na jednotku vyrobené energie, by zaručil investice do nízkoemisních technologií, neboť elektrárny, které by tyto podmínky nebyly schopné plnit by se jednoduše nestavěly. Také stávající elektrárny by musely investovat do opatření na zvýšení energetické účinnosti a musely by být dovybaveny technologií na zachycování a ukládání emisí CO2 (CCS).

Podle studie by standard plnění emisních požadavků mohla Evropská unie zavést postupně jak pro nové, tak stávající elektrárny. U nových elektráren by od roku 2010 platil limit 350g CO2/kWh a u stávajících elektráren od roku 2015. To by emise v energetickém sektoru mohlo snížit až o 46%. Pokud by se přísnější limity uplatňovaly pouze na nové elektrárny, byly by úspory emisí mnohem nižší, říká studie.

Pokud ale můžeme diskusi o revizi systému EU ETS považovat za precedens, pak je jasné, že EU se bude zavádění podobných standardů bránit. Po intenzivním lobbyingu (zejména ze strany nových členských zemí, které jsou při výrobě elektrické energie v daleko větší míře než západní Evropa závislé na uhlí) se Evropa v případě EU ETS dohodla na celé řadě výjimek pro odvětví, která by mohla být ohrožena konkurencí z třetích zemí, jež nemusí plnit tak přísné emisní požadavky jako evropské podniky.

Problém by se například mohl objevit v případě Polska, které 90% své elektřiny vyrábí z uhlí. Emisní limity by pravděpodobně znamenaly, že by se řada elektráren musela uzavřít, což by vedlo k narušení dodávek elektřiny. Lze si velmi snadno představit, že proti podobnému návrhu by protestovala i Česká republika, z níž v průběhu přípravy energeticko-klimatického balíčku zaznívaly silné výhrady proti povinným aukcím povolenek.

Studie společnosti Ecofys zdůrazňuje, že standardy plnění emisních požadavků fungují již od roku 2007 v Kalifornii, která tím ostatním americkým státům dává příklad hodný následování. Podobná schémata je při splnění správných rámcových podmínek, jako je kupříkladu poskytování podpory, která by provozovatelům elektráren snížila náklady na plnění legislativních požadavků (např. prostřednictvím daňových úlev a dalších právních pobídek), možné úspěšně implementovat, říká zpráva. Evropská unie by například mohla zpřísnit systém EU ETS a zvýšit v jeho rámci cenu obchodovatelných certifikátů, píše se ve studii.