Čím správně přikrmovat živočichy v přírodě
O přikrmování živočichů ve volné přírodě se již dlouhou dobu vedou nejrůznější
polemiky či spory. Zanechme však neustálého vysvětlování kladných či záporných
názorů a věnujme se podstatě věci.
O přikrmování živočichů ve volné přírodě se již dlouhou dobu vedou nejrůznější polemiky či spory. Zanechme však neustálého vysvětlování kladných či záporných názorů a věnujme se podstatě věci.
Existují dva typy lidí. Jedni, kteří nemají potřebu se o volně žijící živočichy v zimních měsících starat, a druzí, kteří považují přikrmování živočichů za významnou pomoc přírodě. Tu první skupinu lidí nebudeme nikterak přesvědčovat, aby svůj postoj změnila, ale té druhé skupině se budeme snažit dát návod, jak živočichům v nepříznivých klimatických podmínkách racionálně pomoci. Neboť ne vždy se živočichům skutečně pomáhá. Asi se shodneme na tom, že pravidelné přikrmování živočichů je důležité zejména v zimních měsících bohatých na vysokou sněhovou pokrývku. Přidá-li se však ještě námraza a veškerá dostupná potrava se ocitne pod neprostupnou krustou ledu, je zle a případné přikrmování volně žijících živočichů se stává životně důležitým.
Jak tedy živočichy správně přikrmovat, abychom jim nezpůsobily zažívací potíže? Zase je potřeba si živočichy rozdělit do dvou skupin. Na volně žijící živočichy, především drobné pěvce, které tráví zimu u nás, a zvěř, o kterou se starají především myslivci. Čím tedy ptactvo přikrmovat?
Nejvhodnější potravou pro všechny drobné ptáky jsou olejnatá semena, z nichž nejrozšířenější je slunečnice, mák či řepka. Vhodná jsou i rozsekaná jádra vlašských ořechů, obilniny, jablka, případně hovězí či skopový lůj. Dnes však není problém koupit speciální směs pro zimní přikrmování ptáků. Vyvarovat bychom se však měli předkládání pečiva a soleným či kořeněným zbytkům jídel z kuchyně. Rovněž nevhodné jsou těstoviny a zdraví opeřenců neprospějí zplesnivělé, zapařené či jinak zkažené zbytky potravin. A jaké opeřence na jaké krmení přilákáme?
Semena, především slunečnice, drcený oves, len, proso, konopí, semínka trav a bodláků přilákají vrabce, zvonky, stehlíky a sýkorky. Ovoce se pak stane lahůdkou především pro kosy a kvíčaly. Nejrůznější bobule jsou pochoutkou pěnkav jikavců či hýlů. Ořechy se hodí pro čížky a odřezky masa rádi zkonzumují sojky, straky či havrani. Kousky loje či speciální lojové koule přilákají nejspíše strakapoudy a brhlíky. Pokud máme tu možnost a můžeme ptákům zajistit přístup k nezamrzlé vodě, jistě to ocení nejen jako zdroj uhašení žízně, ale i pro koupání, které je nezbytné pro udržení dobrého stavu opeření.
A jak přikrmovat zvěř? Zde je situace trochu složitější, neboť existuje celá řada krmiv, která jsou velice důležitá pro zvěř, ale jejich nevhodné použití může způsobit problémy. Z hlediska jejich významu je dělíme na objemová, jadrná a dužnatá. Zvláštní skupinou jsou však i minerální soli. Objemová krmiva, mezi něž patří jetel, vojtěška, letnina (usušené větvičky nejrůznějších stromů a keřů – dub, lípa, vrba, osika, maliník, kopřiva…), obsahují nejen řadu výživných látek, ale jejich význam spočívá především v odstranění pocitu hladu a zlepšení průchodnosti natrávené potravy spárkaté zvěře (srnců, jelenů, daňků, muflonů…). K objemovým krmivům počítáme také ohryzové větve zejména z ovocných stromů pro zajíce a králíky.
Jadrná krmiva, mezi něž počítáme především semena – žaludy, kaštany, bukvice, ale i zrno našich obilnin, obsahují nejdůležitější stavební a energetické látky nezbytné pro život zvěře. Podle nejnovějších poznatků z oblasti výživy zvěře by měla být jadrná krmiva podávána nejvíce ještě před obdobím zimního přikrmování, právě z důvodu vysokých energetických hodnot, neboť pak dochází k útlumu. Známá jsou i nejrůznější granulovaná jadrná krmiva používaná pro zimní přikrmování.
Dužnatá krmiva, mezi něž patří brambory, topinambury, krmná řepa a jiná, jsou nezbytným zdrojem tekutin. Obsahují též i některé druhy vitamínů. Dužnatým krmivem jsou i jablka, hrušky, jeřabiny, ale i siláž. Přikrmovat volně žijící zvěř lze tedy celou řadou krmiv či potravin z domácnosti (suchým neplesnivým pečivem, chlebem…). Vždy je však vhodné domluvit se s odborníky a neprovádět přikrmování samostatně, právě z důvodu možných zdravotních potíží.
V každém případě má zimní přikrmování živočichů v přírodě své opodstatnění, právě z důvodu změněných podmínek a dostupnosti přirozené potravy. Máte-li zájem o bližší informace o přikrmování živočichů v přírodě či o činnosti Českého svazu ochránců přírody, kontaktujte nás na adrese : ZO ČSOP Rokycany, Švermova 748/II, 337 01 Rokycany nebo telefonujte na tel. 603 239 922 či e-mailujte na pavel.moulis@tiscali.cz. Rady, jak správně přikrmovat volně žijící živočichy, získáte jistě i u myslivců, ornitologů či dalších. Jen je potřeba je dodržovat.
Pavel MOULIS
předseda ZO ČSOP Rokycany
Existují dva typy lidí. Jedni, kteří nemají potřebu se o volně žijící živočichy v zimních měsících starat, a druzí, kteří považují přikrmování živočichů za významnou pomoc přírodě. Tu první skupinu lidí nebudeme nikterak přesvědčovat, aby svůj postoj změnila, ale té druhé skupině se budeme snažit dát návod, jak živočichům v nepříznivých klimatických podmínkách racionálně pomoci. Neboť ne vždy se živočichům skutečně pomáhá. Asi se shodneme na tom, že pravidelné přikrmování živočichů je důležité zejména v zimních měsících bohatých na vysokou sněhovou pokrývku. Přidá-li se však ještě námraza a veškerá dostupná potrava se ocitne pod neprostupnou krustou ledu, je zle a případné přikrmování volně žijících živočichů se stává životně důležitým.
Jak tedy živočichy správně přikrmovat, abychom jim nezpůsobily zažívací potíže? Zase je potřeba si živočichy rozdělit do dvou skupin. Na volně žijící živočichy, především drobné pěvce, které tráví zimu u nás, a zvěř, o kterou se starají především myslivci. Čím tedy ptactvo přikrmovat?
Nejvhodnější potravou pro všechny drobné ptáky jsou olejnatá semena, z nichž nejrozšířenější je slunečnice, mák či řepka. Vhodná jsou i rozsekaná jádra vlašských ořechů, obilniny, jablka, případně hovězí či skopový lůj. Dnes však není problém koupit speciální směs pro zimní přikrmování ptáků. Vyvarovat bychom se však měli předkládání pečiva a soleným či kořeněným zbytkům jídel z kuchyně. Rovněž nevhodné jsou těstoviny a zdraví opeřenců neprospějí zplesnivělé, zapařené či jinak zkažené zbytky potravin. A jaké opeřence na jaké krmení přilákáme?
Semena, především slunečnice, drcený oves, len, proso, konopí, semínka trav a bodláků přilákají vrabce, zvonky, stehlíky a sýkorky. Ovoce se pak stane lahůdkou především pro kosy a kvíčaly. Nejrůznější bobule jsou pochoutkou pěnkav jikavců či hýlů. Ořechy se hodí pro čížky a odřezky masa rádi zkonzumují sojky, straky či havrani. Kousky loje či speciální lojové koule přilákají nejspíše strakapoudy a brhlíky. Pokud máme tu možnost a můžeme ptákům zajistit přístup k nezamrzlé vodě, jistě to ocení nejen jako zdroj uhašení žízně, ale i pro koupání, které je nezbytné pro udržení dobrého stavu opeření.
A jak přikrmovat zvěř? Zde je situace trochu složitější, neboť existuje celá řada krmiv, která jsou velice důležitá pro zvěř, ale jejich nevhodné použití může způsobit problémy. Z hlediska jejich významu je dělíme na objemová, jadrná a dužnatá. Zvláštní skupinou jsou však i minerální soli. Objemová krmiva, mezi něž patří jetel, vojtěška, letnina (usušené větvičky nejrůznějších stromů a keřů – dub, lípa, vrba, osika, maliník, kopřiva…), obsahují nejen řadu výživných látek, ale jejich význam spočívá především v odstranění pocitu hladu a zlepšení průchodnosti natrávené potravy spárkaté zvěře (srnců, jelenů, daňků, muflonů…). K objemovým krmivům počítáme také ohryzové větve zejména z ovocných stromů pro zajíce a králíky.
Jadrná krmiva, mezi něž počítáme především semena – žaludy, kaštany, bukvice, ale i zrno našich obilnin, obsahují nejdůležitější stavební a energetické látky nezbytné pro život zvěře. Podle nejnovějších poznatků z oblasti výživy zvěře by měla být jadrná krmiva podávána nejvíce ještě před obdobím zimního přikrmování, právě z důvodu vysokých energetických hodnot, neboť pak dochází k útlumu. Známá jsou i nejrůznější granulovaná jadrná krmiva používaná pro zimní přikrmování.
Dužnatá krmiva, mezi něž patří brambory, topinambury, krmná řepa a jiná, jsou nezbytným zdrojem tekutin. Obsahují též i některé druhy vitamínů. Dužnatým krmivem jsou i jablka, hrušky, jeřabiny, ale i siláž. Přikrmovat volně žijící zvěř lze tedy celou řadou krmiv či potravin z domácnosti (suchým neplesnivým pečivem, chlebem…). Vždy je však vhodné domluvit se s odborníky a neprovádět přikrmování samostatně, právě z důvodu možných zdravotních potíží.
V každém případě má zimní přikrmování živočichů v přírodě své opodstatnění, právě z důvodu změněných podmínek a dostupnosti přirozené potravy. Máte-li zájem o bližší informace o přikrmování živočichů v přírodě či o činnosti Českého svazu ochránců přírody, kontaktujte nás na adrese : ZO ČSOP Rokycany, Švermova 748/II, 337 01 Rokycany nebo telefonujte na tel. 603 239 922 či e-mailujte na pavel.moulis@tiscali.cz. Rady, jak správně přikrmovat volně žijící živočichy, získáte jistě i u myslivců, ornitologů či dalších. Jen je potřeba je dodržovat.
Pavel MOULIS
předseda ZO ČSOP Rokycany
Sdílet článek na sociálních sítích
