Pátek, 29. března 2024

Přichází (konečně) vodíková revoluce?

O vodíku se stále častěji mluví jako o nejčistším palivu a symbolu energetiky třetího tisíciletí.
Přichází (konečně) vodíková revoluce?

Břetislav Koč

Ve zvláštním vydání časopisu Evropské komise RTDinfo, věnovaném problematice evropského výzkumu a vývoje, byl před časem otištěn rozhovor s Jeremy Rifkinem, prezidentem „Foundation on Economic Trends“ z Washingtonu. Je autorem sedmnácti publikací o dopadech vědy a technologického vývoje do ekonomie, společnosti a životního prostředí. V uvedeném rozhovoru (RTDinfo Special, June 2007) Rifkin předpovídá „vodíkovou revoluci“, která by se šíří svých dopadů, především do oblasti energetiky a životního prostředí, měla stát  největší příležitostí pro příští velké evropské projekty.

Zdá se, že vize Jeremyho Rifkina se začínají naplňovat. O vodíku se stále častěji mluví jako o nejčistším palivu a symbolu energetiky třetího tisíciletí. To, že se kalifornský guvernér Arnold Schwarzeneger po svém panství pohybuje ve vodíkem poháněném Hummeru už několikrát oběhlo svět na stránkách novin i magazínů. O tom, že vodíkový pohon však není jen privilegiem guvernéra, ale v Kalifornii již zcela reálnou skutečností, svědčí i tři desítky vodíkových čerpacích stanic, soustředěných především v oblasti Los Angeles a San Franciska. Vedle osobních aut již v tomto státě jezdí, především v městské  dopravě, i vodíkem poháněné autobusy. Kalifornie přitom má před Evropou několikaletý náskok – první sklíčka do mozaiky vodíkové infrastruktury byla zasazena již počátkem třetího tisíciletí. Již první instalace přitom upřednostňovaly výrobu vodíku bezprostředně u zdrojů elektrické energie na bázi obnovitelných zdrojů, s možností využití sítě jako „záložního zdroje“.

Kde vodík vzít?

Možností produkce vodíku je několik. Aby se ekologický charakter paliva neznehodnotil jeho energeticky nelogickou, případně  neekologickou výrobou (například ze zemního plynu) a klasickou distribucí z velkých výrobních závodů na desítky i stovky kilometrů vzdálené čerpací stanice, začíná převládat idea rozptýlené produkce vodíku elektrolýzou vody přímo na čerpacích stanicích s využitím elektřiny, pocházející z obnovitelných zdrojů, především z větrných a fotovoltaických elektráren, které jsou v řadě případů přímo součástí vodíkové čerpací stanice.

Produkce vodíku elektrolýzou by však mohla být i výrazným prvkem stabilizace rozvodné sítě v případě momentálních převisů zdrojů nad spotřebou, například právě v mediálně široce prezentovaných situacích hrozících blackoutů při „nadvýrobě“ elektrické energie v regionech s vysokým instalovaným výkonem na větrných elektrárnách. Vodík by tak s porovnatelnou účinností mohl plnit podobnou  funkci, jako přečerpávací vodní elektrárny a převedením energie do podoby paliva pro dopravní prostředky by snížil závislost na fosilních palivech. Z hlediska provozovatelů větrných elektráren by perspektivně mohlo být i pro provozovatele větrných elektráren zajímavá i možnost jejich „odstřižení“ od dodávek do sítě převedením na spotřebu elektrické energie při výrobě vodíku.

Konference v Kodani

Koncem roku 2008 proběhla v dánské metropoli, a to přímo v budově dánského parlamentu, mezinárodní konference s tématem „Renewable electricity for transport“, tedy o využití akumulované nebo „přepracované“ elektrické energie z obnovitelných zdrojů v dopravě. Zúčastnila se stovka odborníků a zajímavé bylo většinové zastoupení odborníky z  energetických společností, dánských a norských zastoupení automobilek (Mazda, Renault, Mercedes-Benz, Daimler, Renault, ale i společného zastoupení čínských automobilek),  několik zástupců poslala i petrolejářská společnost Shell, stejně jako dánský Statoil A/S nebo norská společnost Statoil-Hydro.

To vše signalizuje, že se především v Dánsku a Norsku tato problematika dostala ze sfér akademického výzkumu a poloprovozních zkoušek na práh reálného využívání OZE, především právě v podobě vodíku, v dopravě. Pokračující vývoj konkrétních technologií, možných aplikací a konstrukcí a výrobou konkrétních zařízení je přitom tažen například právě výše zmíněnými společnostmi. Necelé tři měsíce před datem konference byl v Ringkobingu na západním pobřeží Jutského poloostrova slavnostně a za účasti dánské ministryně pro energetiku a problematiku změn klimatu Connie Hedergaard zahájen provoz první veřejné čerpací stanice stlačeného vodíku pro osobní auta a dodávky. V té době také byla publikována zpráva, že veškerý provoz dánských osobních aut by mohlo energeticky pokrýt 500 moderních větrných elektráren, ať už prostřednictvím elektromobilů, nebo právě vodíku vyrobeného elektrolýzou.

V úvodu kodaňské konference zazněl referát o Kodani jako „zelené metropoli“, v níž bude mít do roku 2015 místo jen opravdu nezbytná automobilová doprava a ta bude stále častěji provozována na bázi elektromobilů nebo s použitím vodíku jako paliva.  Dánsko chystá pro příští roky výstavbu až 1500 MW instalovaného výkonu větrných elektráren na mořských mělčinách. Proto nepřekvapilo ani zastoupení výrobce větrných elektráren Vestas s již provozovanými mořskými instalacemi. Protože Dánsko již více než 20 % své potřeby elektrické energie kryje větrnými zdroji, může být zapojení výroby vodíku do portfolia zdrojů a produktů výhodné jako možný prvek stabilizace sítě a forma zhodnocení relativních přebytků a akumulace elektrické energie.

Strategii využití „zelené“ energie v dopravě přednesli Aksel Mortensgaard (předseda Danish Hydrogen and Fuel Cell Partnership) a Michael Sloth, zástupce Hydrogen Link Denmark Association. Problematika vodíkové dopravní infrastruktury byla tématem prezentace Ulfa Hafselda z norské společnosti  StatoilHydro.

V norském Stavangeru se v první polovině května uskuteční i mezinárodní konference k tomuto tématu, jejímž prologem bude i třídenní „Viking rally“ určená pro automobily s vodíkovým nebo hybridním pohonem na trase z Oslo do Stavangeru (asi 600 km), kde jsou již v provozu čtyři vodíkové čerpací stanice a tato síť bude doplněna pro potřebu soutěže dalšími dvěma mobilními stanicemi. 

Redakce Alternativní energie s podporou z grantu Norských fondů připravuje cestu několika českých novinářů na tuto konferenci, takže přineseme podrobné informace.

Vodík míří i do Česka

V Česku již dospěl do stavu finální montáže projekt autobusu pro městský provoz s vodíkovým pohonem a je vypracován i projekt vodíkové čerpací stanice, která by měla stát u Prahy a svou polohou u D8 by doplnila síť již existujících čerpacích stanic vodíku v Německu tak, aby umožnila dojezd vodíkem poháněných aut z Bavorska přes území Česka například do Saska.

Problematikou vodíkových technologií se zabývá Česká vodíková technologická platforma, jejímž zakládajícím členem je Ústav jaderného výzkumu v Řeži, který se dlouhodobě zabývá podporou vodíkového hospodářství. Vývoj a realizace vodíkového autobusu je největším a nejvýznamnějším projektem zaměřeným na přenos výsledků z laboratoří a dílen do běžného života. Hlavním cílem projektu je zprostředkovat využití technologií, které budou běžné za několik desítek let již v současnosti. Získané zkušenosti z provozu vodíkového autobusu a vodíkové čerpací stanice rovněž významně přispějí ke zvýšení konkurenceschopnosti dalších zainteresovaných partnerů tohoto projektu. Projekt je spolufinancován ze Strukturálních fondů Evropské unie a Ministerstvem dopravy České republiky.

Podle informace inž. Luďka Janíka, ředitele České vodíkové technologické platformy, byl v závěru minulého roku autobus v Plzni, kde byly instalovány komponenty jako elektromotor, řídící a výkonová elektronika, ultrakapacitory, akumulátory atd. Po převezení do Puchheimu nedaleko Mnichova v něm jsou instalovány palivové články a ostatní prvky vodíkových technologií a vůz bude zprovozněn. Technologická část vodíkové čerpací stanice je hotová ve Vídni. Současně probíhá stavební řízení pro umístění této stanice poblíž Prahy.

Zdroj: Časopis Alternativní energie - www.alen.cz

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů