STÁTNÍ ZAKÁZKA STOLETÍ NA STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE
Vláda schválila projekt na práce za 114,5 miliardy korun jedinému dodavateli
Vláda schválila projekt na práce za 114,5 miliardy korun jedinému dodavateli
Hodnota neodstraněných ekologických závazků státu, které vznikly před rokem 1992, činí přibližně 115 miliard korun. Cílem návrhu je získat pro stát co nejnižší cenu. Vybraný dodavatel na sebe podle materiálu, který máme k dispozici, zároveň převezme podstatná technická a ekonomická rizika spojená s odstraněním všech ekologických zátěží. Tato tzv. manažerská firma bude pak uzavírat smlouvy na sanaci jednotlivých lokalit se sanačními firmami. „Byl schválen postup. A jednoznačně nejvýhodněji z diskuze vyšel postup navrhovaný ministerstvem,“ uvedl ministr financí Miroslav Kalousek. Nyní musí vypracovat zadávací dokumentaci a výběrové řízení na poradce. Podle premiéra Mirka Topolánka lze vůči tomu očekávat odpor od firem, které odstraňování prodražovaly, a také od firem, kde se zátěže odstraňují.
Bursíkovi se podařily kosmetické úpravy Kalouskova plánu
Projekt, který má v jediném výběrovém řízení přiřknout veškeré české sanace starých ekologických zátěží jedinému nabyvateli, manažerské firmě neboli operátorovi, vypadal zprvu jako utopie. Přesto se jej ministru financí Miroslavu Kalouskovi podařilo silou svého úřadu bez ztráty jediného hlasu protlačit vládou. A to navzdory prvotnímu odporu místopředsedy vlády a ministra životního prostředí Martina Bursíka. Ten se však na jednání vlády spokojil jen s úpravami usnesení, které do hry vrátilo zprvu zcela vyšachované ministerstvo životního prostředí v roli supervizora kvality sanačních prací. „Stát musí být schopen garantovat kvalitu od počátku až do konce sanace. Tedy od analýzy rizik přes průběh sanace až po odevzdanou práci a závěrečnou zprávu,“ trvá na svém Bursík. A vysvětluje: „Spolu s ministrem Kalouskem předložíme ještě před zahájením zadávacího řízení návrh, který definuje roli ministerstva životního prostředí a České inspekce životního prostředí tak, aby supervize kvality sanačních prací efektivně fungovala.“ Do Kalouskova návrhu usnesení se Bursíkovi podařilo protlačit ještě povinnost zpracovat a podrobit oponentuře všechny dosud nerealizované analýzy rizik na jednotlivých lokalitách, aby bylo možné co nejpřesněji odhadnout finanční prostředky, které bude třeba v rámci navrhovaných prací vynaložit. Ministerstvo financí bude muset rovněž předložit vládě ke schválení návrh zadávací dokumentace. Její součástí bude muset být definitivní seznam všech akcí, které budou součástí projektu.
Hrozí riziko korupce
Kalouskův záměr kritizuje Transparency International (TIC) i antimonopolní úřad. Podle ní byl návrh ministerstva financí schválen na základě sporné odborné analýzy a rozhodnutí je právně vadné a především pro státní rozpočet extrémně nevýhodné. Vyplývá to z otevřeného dopisu TIC, který zaslala ministrovi financí. Vláda výhrady TIC odmítá. Nevládní organizace kritizuje rozhodnutí vlády, která se na základě návrhu ministerstva financí rozhodla schválit likvidaci škod v rámci jedné státní zakázky. TIC považuje tento způsob za riskantní a nesmyslný. Rozhodla se proto v této souvislosti obrátit přímo na ministra financí s výzvou, aby zajistil řádný průběh celého procesu a zamezil i zbytečnému mrhání veřejných finančních prostředků. Ministerstvo financí se domnívá, že případné riziko korupce je mnohem menší u jedné velké zakázky, která je pod neustálým mediálním a veřejným dohledem, než u stovek a tisíců drobných zakázek v řádu stamilionů korun. „Pokud se naopak nepodaří problém ekologických závazků urychleně odstranit, hrozí ‘zbytečné mrhání veřejných prostředků v pravděpodobných arbitrážích a sporech“ reagoval mluvčí ministerstva financí Jakub Haas. Ostře na výtky TIC reagoval ministr financí Miroslav Kalousek. „V žádném případě jako ministr financí nebudu veřejně polemizovat s organizací, která zneužívala státní dotaci, nikdy se k tomu nepřiznala a vyhnula se sankcím způsobem typickým pro pašeráky cigaret,“ řekl Kalousek. TIC dostala před šesti lety od MF třicetimilionovou dotaci. Šlo o bezúročnou půjčku, z níž ale organizace údajně vrátila včas státu jen polovinu. Organizace tvrdí, že vše vyúčtovala amá na to potvrzení ministerstva. Podle MF ale společnost vrátila peníze po zákonné lhůtě. S názorem TIC nesouhlasí ani premiér Mirek Topolánek. „Pokud někdo chce mluvit o korupci, ať si zpětně probere drtivou většinu těch zakázek, které se právě odvíjely od smluv Fondu národního majetku při odstraňování starých ekologických zátěží. Stav byl neúnosný a musel být změněn,“ uvedl Topolánek. Zatímco dosud byla podle něj tendence navýšit cenu těchto zakázek, tak nyní má vláda snahu tyto projekty realizovat co nejlevněji. Topolánek připomněl, že pokud nebudou základní parametry sanace splněny, tak peníze nebudou proplaceny. „Je to zcela naopak (než dosavadní praxe) a mě udivuje, že ‘transparentní internacionála’ se vymezuje tímto způsobem ve věci, kde by měla být spíše na straně vlády,“ prohlásil premiér. Výzva formou otevřeného dopisu je také reakcí na vyjádření ministerstva financí zveřejněné na internetových stránkách ministerstva, v němž se snaží vysvětlit veřejnosti důvody svého postupu v této záležitosti. S uvedenými argumenty TIC zásadně nesouhlasí. Ředitel TIC David Ondráčka tvrdí, že u tak mimořádně velké zakázky je riziko korupce a politických tlaků enormní. TIC také upozornila na skutečnost, že zakázka navrhovaná ministerstvem financí je svým objemem pětkrát větší než dosavadní největší zakázky a je unikátní i v evropském měřítku. „Jsem si dobře vědom připomínek, že tak velká zakázka znamená i obrovské riziko korupce. Ale jsem přesvědčen, že soutěž bude tak ostře sledovaná imezinárodně, že dává naopak menší prostor pro korupční jednání,“ prohlásil Kalousek.
120, nebo 40 miliard?
Proč kabinet k tak velkému tendru přistoupil? Vždyť i sám Kalousek ho označuje za nestandardní. „Ocitli jsme se v pasti. Analýzy prokázaly, že dosavadním způsobem bychom tzv. ekologické závazky nestihli odstranit včas, do roku 2015. A pak by Česku hrozily sankce a arbitráže,“ prohlašuje ministr. Ekologické závazky vznikly už počátkem 90. let, při privatizaci podniků. Stát se tehdy zavázal novým majitelům, že jim uhradí náklady na sanaci chemií zamořených skladů nebo lagun oleje, za vyčištění zamořených podzemních vod a půdy. K největším příjemcům státních peněz tak patří například Škoda Holding, doly OKD, chemička Spolana. Ovšem sanace škod postupovala tak pomalu, že do loňska byla vypořádána jen pětina případů. Ministerstvo na každý případ vyhlašovalo samostatný tendr. Podle Topolánka má záměr zadat vyřešení všech škod jediné firmě dvě výhody: jednak se ušetří čas, a také peníze. „Jestliže teď počítáme s částkou kolem 115 miliard, samostatně řešené případy by mohly přijít až na 160 miliard korun,“ říká. Ale zástupci Transparency International tvrdí, že podle jejich analýz velká zakázka naopak vše prodraží. „Když vláda zakázku nerozdělí, státní rozpočet přijde zcela zbytečně o 30 miliard,“ uvedl ředitel Transparency David Ondráčka. Také podle ministerstva životního prostředí je odhad hodnoty všech sanací starých ekologických závazků státu značně nadsazený. Kvalifikovaný odhad všech sanací je podle ministerstva životního prostředí 40 miliard korun. Odhad celkových nákladů na všechny sanace, pokud by se prováděly dosavadním způsobem, si nechal udělat ministr životního prostředí Martin Bursík. Navzdory průtahům, častým objevům dalších skrytých zátěží a značné neprůhlednosti některých procesů by se částka nikdy neměla ani přiblížit prezentované celkové garanci. Vrchní ředitel skupiny správy majetku ministerstva financí Tomáš Uvíra však uvedl, že uvést do zadání soutěže kvalifikovaný odhad by bylo nepřípustné. Jedinou výchozí částkou podle něj může být součet garancí ze všech ekologických smluv státu s nabyvateli privatizovaných podniků, v nichž jsou dosud neodstraněné ekologické zátěže. Ministerstvo životního prostředí upozorňuje, že v seznamu celkem 212 ekologických smluv, které měly být základem projektu, objevilo ministerstvo životního prostředí 26 hotových sanací, včetně ukončených smluv, které v seznamu neměly co pohledávat. Naproti tomu na 19 smluv se zapomnělo a nebyly u nich zpracovány ani analýzy rizik. U ostatních 167 smluv jsou sanace v různém stavu rozpracování, od začínajících po patnáctku těsně před dokončením. U 66 smluv jsou sanace v plném běhu. Rozporná jsou i prohlášení prvního náměstka ministra financí Ivana Fuksy. Ten ještě loni tvrdil, že skutečná výše závazků bude výrazně nižší než oněch 115 miliard. Letos na jaře však zcela otočil a prohlásil, že naopak mohou být i vyšší. „Nevím, jak dospěla současná vláda k částkám, které se objevily v médiích. V roce 1995 jsme velmi přibližně a orientačně počítali s částkou do 40 miliard korun,“ připomíná dnes i František Benda. Ten byl ministrem životního prostředí a autorem řešení závazků právě v době privatizace. Benda také upozorňuje, že právě stanovení výše škod je největším problémem. „To určuje stát ve správním řízení prostřednictvím České inspekce životního prostředí. Tento výkon státní správy nemůže stát v žádném případě přenést či delegovat na jiný subjekt,“ dodává.
Zájem bude veliký
Vláda se ovšem svého záměru vzdát nehodlá. Odhadovaná částka 115 miliard podle Topolánka může být nižší, záleží na tom, co firmy v tendru nabídnou. Zájem se čeká veliký. Kabinet přitom bude ještě schvalovat jak podmínky tendru, tak nakonec výběr samotného vítěze. „Předpokládáme, že se do veřejné zakázky přihlásí i zahraniční společnosti, a očekáváme tedy dostatečně konkurenční prostředí,“ říká k tomu Tomáš Uvíra, který na ministerstvu ekologickým zakázkám velí. Podle něj navíc není vyloučeno, že zájemci se nebudou sdružovat, ale raději si na další práce sami najmou další dodavatele. Práce na odstraňování škod tak budou dále přeprodávat menším firmám, které se do soutěže nedostanou. Velké firmy jako Skanska, Geosan, Veolia či Marius Pedersen už nyní přípravu zakázky pečlivě sledují. „Záleží na podmínkách výběrového řízení. Podle jejich nastavení bychom volili variantu samostatné nabídky nebo účast ve sdružení,“ říká k formě své účasti Vlasta Končelová za Geosan Group.
Vítěz je již znám?
Objevují se však i informace, že vítěz tendru je znám již předem, což v rozhovoru nevyloučil ani šéf antimonopolního úřadu Martin Pecina. „Ano, takto se o té zakázce ve vládních kuloárech už delší dobu mluví – že bude šita na míra jedné velké firmě, která je zadobře se státem,“ uvedla místopředsedkyně Strany zelených Dana Kuchtová. „Je velmi dobře možné, že je „předvybrána“ jedna konkrétní firma,“ sdělil šéf Úřadu na ochranu hospodářské soutěže Martin Pecina.
Alena Adámková
Sdílet článek na sociálních sítích
