Kolonády a prameny Karlových Var
KOLONÁDY A PRAMENY
KOLONÁDY A PRAMENY
Díky teplým léčivým pramenům se sláva Karlových Varů rozšířila do celého světa. Ze 79 pramenů různé vydatnosti je 13 zachyceno a používá se k pitné kúře.
Minerální vody jsou si základním složením podobné, avšak pro rozdílnou teplotu a jiný obsah kysličníku uhličitého mají rozličné účinky. Chladnější prameny mají obvykle lehce projímavý účinek, prameny teplejší mají vliv tlumivý, zpomalují vylučování žluče i žaludečních šťáv.
Sadová kolonáda
Původně sloužila jako promenáda Blanenského pavilonu, který byl v šedesátých letech 20. století zbourán. Kolonáda však zůstala stát a v nedávné době byla kompletně zrekonstruována. Na kolonádě a kolem ní najdete 3 minerální prameny.
| Název | Popis |
|---|---|
| Pramen Hadí 30°C | S tímto pramenem se lázeňští hosté setkávají od roku 2001, obsahuje méně minerálů než ostatní prameny, ale větší množství CO2. Z hadí tlamy vytéká přímo v Sadové kolonádě. |
| Pramen Sadový 47,4°C | V půlce 19. století vytryskl při hloubení základů pro Vojenský lázeňský ústav. Původně se jmenoval Císařský pramen. Vytéká v prostorách VLÚ vedle kolonády. Je přístupný od 6:00 do 18:30 každý den. |
| Pramen Svoboda 60°C | Byl objeven v druhé polovině 19. století při stavbě Lázní III. Své nynější jméno má od konce 2. světové války. Dříve se jmenoval Lázeňský, poté nesl jméno Františka Josefa I. Altán s pramenem najdete mezi Lázněmi III a Mlýnskou kolonádou. |
Mlýnská kolonáda (1871 – 1881, Josef Zítek)
Původní Zítkova vize o vzhledu neorenesanční stavby se podstatně lišila od její konečné podoby. Slavný architekt ji původně zamýšlel jako dvoupodlažní a ještě honosnější. Po svém dokončení nebyla kolonáda přijata s velkým nadšením. Prý neladila s charakterem lázeňského centra.
Od roku 1893, kdy byla prodloužena ke Skalnímu prameni, měří 132 m. Pod její střechou, kterou nese 124 korintských sloupů, se nachází orchestřiště a pět minerálních pramenů. Její prostory zdobí alegorické plastiky a sochy.
| Název | Popis |
|---|---|
| Pramen Skalní 53°C | Do roku 1845 vyvěral v říčce Teplé. Po terénních úpravách byla jeho voda přivedena do míst dnešní Mlýnské kolonády. |
| Pramen Libuše 62°C | Původně nazývaný pramen Alžbětiných růží. Vznikl spojením čtyř menších pramenů. |
| Pramen Kníže Václav I 65°C | Voda tohoto zřídla byla využívána k výrobě karlovarské léčivé soli. Koncem 18. století se prý svou vydatností a silou mohl měřit s Vřídlem. Kníže Václav je vyveden do dvou pramenních váz. Kníže Václav II vytéká před kolonádou naproti orchestřišti. |
| Pramen Kníže Václav II 58°C | |
| Pramen Mlýnský 56°C | Už od 16. století je užíván k lázeňské léčbě. Dříve hlavně ke koupelím. Vodu z oblíbeného pramene bylo kdysi možné koupit téměř ve všech českých lékárnách. |
| Pramen Rusalka 60°C | Od 16. století do roku 1945 se jmenoval Nový pramen. Voda z něho vyvěrající byla svého času více oblíbená než ta z Mlýnského pramene. Měl i svou kolonádu Nového pramene, která byla později přestavena a pojmenována jako Mlýnská. |
Tržní kolonáda (1883, Fellner a Helmer)
Dřevěná stavba, postavená ve švýcarském stylu, měla podle plánu zastřešovat zřídla jen pár let. Když už však stála nad prameny Tržním a Karla IV. více než sto let, přistoupilo město k jejímu zachování a kompletní rekonstrukci.
| Název | Popis |
|---|---|
| Pramen Tržní 62°C | Pramen se od svého objevení (1838) několikrát ztratil a znovu objevil. Uskutečnilo se několik vrtů, díky nimž může být i dnes lázeňskými lékaři předepisován. |
| Pramen Karla IV. 64°C | Léčivé schopnosti tohoto zřídla možná přispěly k rozhodnutí císaře Karla IV. vybudovat zde lázně. O objevení Karlových Varů vypovídá reliéf umístěný nad pramenem. |
Zámecká kolonáda (1911-1913, Friedrich Ohmann)
Najdete ji nad kolonádou Tržní. Má dvě části: kolonádu Horního pramene a kolonádu Dolního pramene. Ve vnitřních prostorách té dolní je umístěn reliéf Ducha pramenů. Kolonáda byla dlouhá léta uzavřena. Veřejnosti je opět zpřístupněna od roku 2001, kdy prošla celkovou rekonstrukcí.
| Název | Popis |
|---|---|
| Pramen Zámecký dolní 55°C | Prakticky se jedná o jeden pramen, který je sveden do dvou váz. Avšak díky větší nadmořské výšce horního vývěru a fyzikálním zákonitostem, má Zámecký horní pramen jinou teplotu i obsah CO2 než jeho dolní varianta. Dolní Zámecký pramen je pro veřejnost přiveden na tržní kolonádu. Vývěr v kolonádě Zámecké je určen pouze pro klienty Zámeckých lázní. Plastiku ducha pramenů bohužel neuvidíte. |
| Pramen Zámecký horní 50°C |
Vřídelní kolonáda (1969 - 1975, prof. Votruba)
Gejzír horké minerální vody krylo od 16. století už mnoho staveb: barokní budova, empírová kolonáda, litinová či provizorní dřevěná kolonáda. Další a prozatím poslední stavba obklopující vřídlo pochází z konce 60. let 20. století.
Pod podlahou kolonády se nalézá místo pro čerpání, rozvod a tepelnou regulaci vřídelní vody. Jsou zde i prostory kde vřídlovcem „obrůstají“ karlovarské suvenýry. Ve staré části vřídelního podzemí bude v blízké době znovu zpřístupněna exkursní trasa.
| Název | Popis |
|---|---|
| Vřídlo 72°C | Tento gejzír vydá za minutu průměrně 2000 litrů minerální vody. Dnes je jediným pramenem využívaným ke koupelím. Vřídlo se ale užívá i při pitné kúře. V prostoru kolonády je umístěno celkem 5 nádob s vřídelní vodou o teplotách 72, 57 a 41°C. Sloupec vřídelní vody je díky tlaku schopen vytrysknout až do výšky 12 metrů. |
ZDROJ:www.karlovy-vary.cz
Sdílet článek na sociálních sítích
