Týdny protestů původních obyvatel proti vládnímu záměru otevřít společnou půdu těžařským společnostem se vyhrotily minulý týden v násilné střety policie s obyvatelstvem, při kterých bylo zabito více než 60 lidí.
Při protestech proti rozprodávání peruánské Amazonie nadnárodním společnostem použila vláda střelbu z vrtulníků do indiánů
Bagua Grande, Peru
Peruánská část Amazonie skýtá lukrativní zásoby nerostných surovin, jejich dobývání ovšem znamená nenávratné zničení ekosystémů, na kterých jsou existenčně závislí domorodí obyvatelé stejně jako zbytek planety.
Snaha prezidenta Alana Garcii o rozčlenění země na parcely určené k privatizaci, které mají nalákat zahraniční investory je poslední kapkou v dlouhé historii vládní přezíravosti vůči původním obyvatelům, kteří v současné době nemohou ovivňovat, jak se bude s jejich prostředím nakládat.
Podle peruánské ústavy musí být ovšem veškeré zásahy, včetně investic, projednány s domorodými obyvateli, pokud se týkají jejich území.
"Žijeme v bídě, zatímco ostatní přicházejí a berou nám naše přírodní bohatství, aniž bychom z toho cokoli dostali nazpět," říká Sirilo Awachi, farmář žijící nedaleko chudého amazonského města Bagua Grande.
S ručně vyrobeným kopí a rudě namalovaným obličejem bojují tisíce demonstrantů s policií a požadují vládní odvolání nového zákona, který otvírá Amazonii drancování těžařskými a energetickými společnostmi.
Podle informací domorodých představitelů bylo zabito 40 demonstrantů a obviňují policii ze střelby z vrtulníků do demonstrantů. Podle vlády zemřelo 24 policistů. Obě strany se navzájem obviňují z brutálních útoků.
Vypjatá situace je odezvou na snahy Alana Garcii o zneužití přírodního bohatství Peru k rychlému ekonomickému růstu. Tato jihoamerická země je na špici v produkci stříbra, mědi, zinku a zlata vlastní i značné zásoby ropy a zemního plynu.
Nepokoje také odrážejí frustraci z mizivého přínosu současného ekonomického rozvoje, založeného na těžbě nerostných surovin, pro obyčejné obyvatele, z nichž je každý třetí pod hranicí chudoby.
Politický komentátor Cesar Hildebrandt říká, že tento konflikt je způsoben tím, že vláda dlouhodobě přehlíží potřeby pralesních oblastí, ve kterých žije přes 10 % (téměř 3 miliony lidí) obyvatelstva Peru. "V Peru byla džungle vždy jen zdrojem dřeva, ropy a plynu. Nikdy nebyla opravdu považována za teritorium, ve kterém žijí lidé," říká Hildebrandt a dodává, že opovrhování utužilo indiánskou komunitu v politických aktivitách.
Garcia, který čelí největší politické krizi od roku 2006, kritizuje protestanty a označuje je za teroristy a překážky ekonomického rozvoje.
Čelil také požadavkům na odstoupení ministrů, které ovšem zapadly částečně proto, že zabíjení proběhlo daleko od městských oblastí a také proto, že byly policejní akce označeny za protiteroristické.
Od konce osmdesátých a začátku devadesátých let, kdy bylo Peru rozděleno občanskou válkou mezi armádou a domorodými vzbouřenci "Světlé stezky" se mnoho obyvatel měst obává indiánských skupin.
Někteří Garciovi poradci prohlašovali, že jsou amazonské protesty podporovány levicovým opozičním lídrem Ollantou Humalou, který má vazby na venezuelského socialistického prezidenta Hugo Chaveze.
Garcia je jedním nejvíce proamericky orientovaných čelních představitelů v Latinské Americe a často se dostává do sporů s Chavezem, který je odpůrcem amerického vlivu.
Některé z kontroverzních zákonů znepokojujících domorodou část obyvatel platí od minulého roku a Garcia se snaží nastavit peruánský systém tak, aby vyhovoval dohodám o volném obchodu se Spojenými Státy.
Celková rozloha, která byla poskytnuta nadnárodním společnostem, zabírá více než 70 % peruánské Amazonie. Podle studie Duke University minimálně 58 z 64 oblastí náleží domorodým obyvatelům.
Včera, 10. června, hlasoval peruánský parlament o provizorním odložení dvou zákonů, které způsobily násilné střety mezi protestanty a policií minulý týden, při kterých bylo zabito šedesát osob.
Garcia má 15 dní na to, aby podepsal jejich zrušení, nebo jej vrátil parlamentu, který přebije jeho veto.
Za indiány stojí také ombudsman, který minulý týden podal ústavní protest.
Pokud chcete projevit svůj nesouhlas s jednáním peruánského prezidenta při potlačování základních práv domorodých obyvatel a devastaci nejcennějších ekosystémů na Zemi, můžete zaslat dopis prezidentu Garciovi pomocí těchto stránek Amazon Watch.
zdroj: Reuters, Aktualne.cz
Sdílet článek na sociálních sítích
