Antropogenní transformace zemské kůry

Cca 50 až 60 % povrchu pevnin je více či méně ovlivněno antropogenní činností, přičemž člověk přemístí více materiálu než všichni ostatní činitelé.

Lidská činnost v litosféře se projevuje dvojím způsobem, a to

• vznikem nových geomorfologických tvarů, ať plánovaných nebo neplánovaných,
• zpomalením nebo zrychlením geomorfologických procesů.

Reliéf je člověkem ovlivňován přímo (tj. bagrem, lopatou apod.) nebo nepřímo (např. odlesnění, které je následováno erozí půdy a pak erozí obnaženého skalního podkladu).

ANTROPOGENNĚ PODMÍNĚNÉ ENDOGENNÍ PROCESY

Jsou podmíněny

• redistribucí statických tlaků na povrchu reliéfu a
• redistribucí dynamických tlaků v zemské kůře,

s čímž souvisí vyvolání antropogenních zemětřesení a antropogenních izostatických pohybů.

Redistribuce statických tlaků na povrchu reliéfu souvisí zejména s výstavbou velkých vodních nádrží a rozsáhlých městských aglomerací, kdy v důsledku zatížení povrchu dochází k antropogenně vyvolaným pohybům zemské kůry (prohýbání povrchu, pohyby ker podél existujících zlomů). Vznik antropogenních zemětřesení je podmíněn

• napětím v zemské kůře a přítomností zlomů,

• výskytem rozpukaných hornin s možností infiltrace vody hloubky,
• výskytem heterogenních hornin na dně nádrže, které usnadňují pohyb vody do hloubky zemské kůry pod tlakem,
• litologickým složením podloží, protože v sedimentech obvykle dochází k sesedání bez průvodních seismických jevů.

Antropogenní zemětřesení související s napouštěním vodních nádrží byla doprovázena vznikem povrchových tektonických tvarů, např. otevřených trhlin či horizontálními a vertikálními posuny ker apod.

Příčinami antropogenních zemětřesení jsou

• změny napětí ve zlomových oblastech hmotností vody, tj. vyvolání pohybu ker podél zlomů,
• redistribuce tlaků v zemské kůře hmotností vody,
• zvýšení hydrostatického tlaku podzemních vod v horninách pod nádrží a následné snížení pevnosti hornin podél zón oslabení,
• narušení rovnováhy mezi vnitřním tlakem podzemních vod v hloubce zemské kůry a tlakem nadložních hornin v tektonicky porušených zónách,

K redistribuci dynamických tlaků v zemské kůře dochází v průběhu odebírání hmoty z geologického podloží (např. při odčerpávání ropy) nebo při vhánění hmoty pod tlakem do geologického podloží (např. ukládání tekutých odpadů). Při odebírání hmoty z geologického podloží tlaky rychle klesají a současně dochází ke ztrátám tepla, čímž dochází k antropogennímu zemětřesení; k takovéto situaci došlo např. roku 1971 v Grozném v Rusku. Naopak při vhánění hmoty pod tlakem do geologického podloží došlo k antropogennímu zemětřesení v americkém Denveru v roce 1961.

Dalším antropogenním faktorem vyvolávajícím dynamické tlaky vedoucí k tektonickým pohybům jsou pokusné podzemní jaderné výbuchy a výbuchy z průmyslových důvodů (např. na Ukrajině v dolech).  Např. podzemní jaderné výbuchy v Nevadě byly doprovázeny pohyby podél existujících zlomů o velikosti až 1 m ve vertikálním směru a délka oživení dosahovala na jednotlivých poruchových liniích až 8 km. Na povrchu nad ohniskovými oblastmi vznikly až několikametrové poklesy.

Antropogenní zemětřesení vyvolává i hlubinná těžba.

ZDROJ: www.zemepis.com