Kraj Vysočina chce výrazněji podpořit vznik bioplynových stanic

Jihlava - Kraj Vysočina chce více než dosud podporovat výstavbu bioplynových stanic. V energetické koncepci kraje budou mít bioplynové stanice přednost před větrnými a fotovoltaickými elektrárnami. Kraj hodlá zájemcům poskytnout půjčky na projekty a zasadit se o možnost využití evropských peněz na stavbu stanic. Dotace by mohly pokrýt kolem 70 procent uznatelných nákladů. ČTK to dnes řekl radní Josef Matějek.

Podle Matějka zatím stanice úspěšně fungují v Lípě na Havlíčkobrodsku a v Koutech na Třebíčsku. Na celé Vysočině by jich v dohledné době mohlo vzniknout deset až 15. "O bioplynových stanicích uvažují například farmáři v Krucemburku, ve Velké Losenici, Polici, Pacově, Slavíkově či v Číhošti. Chystají se i v Dešově a Okříškách na Třebíčsku, zájem projevila také firma Selma Jihlava," řekl Matějek.

Bioplynové stanice vyrábí teplo a elektřinu zkvašením kejdy, kukuřice a trávy. Kromě elektřiny a tepla vzniká jako vedlejší produkt také kvalitní hnojivo. "Bioplynové stanice představují nízké stavby, které nijak nenaruší ráz krajiny. Jsou nejvhodnější i z hlediska stabilizace zemědělství a hlavně chovu skotu na Vysočině," řekl Matějek. Zemědělská prvovýroba dává na Vysočině práci osmi procentům práceschopného obyvatelstva. Včetně navazujících odvětví zaměstnává zemědělství až 20 procent lidí.

Bioplyn by měl mít hlavní slovo ve výrobě alternativní energie na Vysočině. Vznik fotovoltaických elektráren by měl být podle Matějka povolen územními plány a navíc jen v průmyslových zónách, ne ve volné krajině. Kraj teď zpracovává studii krajinného rázu, kde chce vymezit oblasti, kde vůbec nebudou moci vzniknout větrné elektrárny. "Existuje názor, že Vysočina má jedny z nejlepších větrných podmínek v Česku, ale my si zakládáme na krásné neporušené přírodě, kterou chceme udržet," řekl Matějek.

Pořizovací cena bioplynové stanice se pohybuje kolem 50 milionů korun. "Stanice dokáže vyrobit kolem 500 kilowatt elektrické energie. Návratnost investice je do deseti let," uvedl Matějek.

Kvůli nízkým nákupním cenám mléka se už začínají snižovat stavy skotu. Přechod na masná plemena, zatravnění půdy a výstavba bioplynových stanic by podle Matějka mohly být cestou, jak zamezit vybíjení stád a zároveň zachovat ekonomickou soběstačnost farmářů.