Italy láká venkov, stěhují se z měst
Lidé si slibují, že se změnou adresy uniknou nezdravému prostředí, přetížené dopravě či kriminalitě.
Italy přestává lákat život ve velkých městech. Pokud mohou, vracejí se na venkov. Vyplývá to z kolektivní studie nazvané Ruritalia, na které se pod vedením sociologa Corrada Barberise podílela celá řada ekonomů, demografů či krajinných ekologů.
Italové se masově stěhovali do měst po druhé světové válce. Odchod z vesnice pro ně znamenal i konec chudoby. Získali stálý příjem. Ještě v roce 1955 vydělávali Italové na venkově polovinu toho co lidé ve městech. Teď se ale věci mění.
Šance, jak si polepšit
Život na venkově začal Italy lákat. Stěhují se tam mladí a úspěšní lidé. Podle nové studie se úroveň příjmů na venkově a ve městech srovnala.
Od roku 2001 stoupl podíl venkovského obyvatelstva z 31 téměř na 33 procent. Statistika zachycuje pokles obyvatelstva ve velkých městech. To platí s výjimkou Neapole pro všechna ostatní velká centra, jako jsou Řím, Milán či Turín.
Lidé hledají na venkově čistý vzduch, levnější pozemky pro stavbu domků či bytů, méně chaotickou dopravu. Slibují si, že stráví méně času v autě. A utíkají také před vysokou zločinností, charakteristickou pro velká města. Příslovečná zvědavost souseda může být dnes lepší pojistkou proti zločinnosti než uzavřená anonymita velkých činžáků.
Návrat na venkov pochopitelně neznamená přímo návrat k práci na poli. Italské zemědělství nemělo v rámci EU šanci konkurovat intenzívní produkci mléka či hovězího masa. Zaměřilo se tedy na kvalitní produkci typických výrobků a specialit - vína, rýže, zeleniny, olivového oleje či těstovin, které se prosazují úspěšně i v zahraničí a zaručují i malému pěstiteli příjmy, které jsou dnes určitě vyšší než to, co má kvalifikovaný dělník ve Fiatu. Mnozí se po návratu na venkov věnují také službám, například v oboru turistiky či školství.
Navíc studie ukazuje, že "sociální mobilita" - možnost dostat se na společensky vyšší příčku - je nyní na venkově větší než ve městech. Tak jako možnost sňatku mezi lidmi pocházejícími ze společensky i ekonomicky rozličných prostředí.
Cenná půda se vytrácí
Sociolog Franco Ferrarotti ale upozorňuje i na zápory hromadného přesunu lidí z měst. "Nové domy na venkově pohltily mnoho hektarů zemědělské půdy. Navíc se tak na venkov přenáší zlozvyky městského způsobu života."
Varuje také před novými satelity na okrajích měst, kde je určitě lepší vzduch než v centru Říma, ale kde se jen obtížně vytvoří nová komunita jako v tradiční obci.
Josef Kašpar
od našeho zpravodaje z Říma
AUTOR: Josef Kašpar
AUTOR-WEB: www.ihned.cz