On-line informace při povodních? Pomůže digitální povodňový plán

Není však stanoveno, že musí být v digitální podobě. Se zvýhodněním této formy se však už počítá v připravované novele vodního zákona.

Podle chystaného návrhu totiž zpracovatelé budou organizační část povodňového plánu průběžně upravovat a poskytovat k využití dotčeným povodňovým orgánům a účastníkům řízení ochrany před povodněmi. Díky tomu budou digitální povodňové plány (DPP) akčněji přístupné na portálu veřejné správy v elektronické podobě.

RYCHLÝ PŘÍSTUP K INFORMACÍM

Může digitální podoba povodňových plánů pomáhat lépe než "papírová", a to i za takových situací, jimž byla při přívalových povodních nedávno vystavena celá řada sídel hned v několika krajích?

"Ano, může," odpovídá Ing. Josef Reidinger, vedoucí oddělení ochrany před povodněmi odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí ČR (MŽP). "Hlavně v rychlejším a snazším přístupu k aktuálním informacím. Například když půjde o telefonní spojení na účastníky ochrany před povodněmi, ale i na ohrožené subjekty. Nebo třeba o vložení on-line informací z terénu (srážkové úhrny, vodní stavy, nebezpečné jevy - například ucpaný propustek, zatopená komunikace, poškozený most) do grafické části digitálního povodňového plánu, zpřístupněné členům povodňové komise i široké veřejnosti. Možnosti využití digitálního plánu se znásobí přístupem nejen z kanceláře, ale i z domova či z terénu pomocí notebooku, mobilního telefonu nebo PDA. Konkrétním příkladem využití digitálních povodňových plánů může být aplikace vytvořené databáze ohrožených subjektů při rozesílání varovných SMS."

ŠKODY A JEJICH LIKVIDACE

Digitální povodňový plán účinně poslouží i pro vyhodnocování povodňových škod a jejich likvidaci. Například lze využít předem vytvořené šablony k vyplňování všech potřebných údajů o nahlášených povodňových škodách. V grafické části digitálních povodňových plánů se pak zpětně zobrazí místa s nahlášenými škodami. Tak lze snadno nejen zkontrolovat, zda některá škoda nebyla dosud zaznamenána, ale také vytvářet sumáře škod pro označenou oblast. Velkou výhodou je, že obce i příslušné orgány dostávají údaje o skutečných škodách, které jsou nutné pro zvažování protipovodňových opatření a posuzování jejich efektivity.

Jakmile se digitální povodňové plány stanou veřejně dostupnými, bude možné i při likvidaci následků povodně využít jejich grafickou část - například k označení míst s omezeným nebo zakázaným vstupem, vymezení míst soustředění stavebního odpadu z demolic a zničeného soukromého majetku, evidenci vyplacených sociálních podpor, vytvoření seznamu potřebných opatření včetně stanovení priorit a sladěného harmonogramu realizace apod.

KLÍČOVÁ ROLE POVIS

Ing. Josef Reidinger zdůrazňuje, že cílem MŽP, které při tvorbě digitálního plánu ČR vytvořilo prostředí pro sdílení společných dat v rámci Povodňového informačního systému (POVIS), je zpřístupňovat existující nebo pořizovaná data jak na centrální, tak regionální nebo místní úrovni. Jde například o spojení na jednotlivé povodňové komise a na jejich členy, hlásné povodňové profily se stanovenými stupni povodňové aktivity, ohrožené objekty, záplavová území atd.

Proto Operační program Životní prostředí (OP ŽP) podpoří ty digitální povodňové plány, které budou používat a doplňovat data ve společné databázi POVIS a jejichž textová a grafická část budou propojeny odkazy na společný datový zdroj, přičemž výsledný produkt bude publikován pro veřejnost v obecně dostupných formátech.

"Zpracování DPP je nyní výhodné nejen proto, že jeho pořízení je možné až z 90 % pokrýt dotací. Ale i proto, že ministerstvo životního prostředí zpracovatelům nabízí funkční grafickou část povodňového plánu pro území v rozsahu kraje a s předem připravenými datovými strukturami pro obsah zadávaný zpracovatelem na lokální úrovni. Povodňový plán ČR dostupný ve veřejné verzi na adrese www.dppcr.cz je základem pro vytvoření těchto derivátů. Většina dat, zadávaných na lokální úrovni, se v mapách tohoto plánu zobrazuje okamžitě po zapsání v editoru dat, s výjimkou údajů pro objekty vyžadujících dodatečné grafické zpracování," uzavřel Ing. Josef Reidinger.

AUTOR: IVAN RYŠAVÝ


Ing. Josef Reidinger: Ještě před vyhlášením podzimní výzvy v rámci OP ŽP, v níž bude možné žádat i o dotace na tvorbu či aktualizaci digitálních povodňových plánů, se vyplatí svolat na úrovni "trojkové" obce koordinační schůzku s obcemi, které jsou v jejím správním obvodu nejvíce ohroženy povodněmi. Tam se lze dohodnout na spolupráci při přípravě žádosti, kterou by předložila příslušná obec s rozšířenou působností. Obdobná schůzka se však může uskutečnit i na úrovni kraje, který by mohl vypomoci s financováním 10% spoluúčasti.


Kde hledat peníze na digitální povodňové plány

Patrně už počátkem října bude vyhlášena podzimní výzva v rámci Operačního programu Životní prostředí pro oblast podpory 1.3 - Omezování rizika povodní. Tato výzva by měla platit dva měsíce, během nichž obce, svazky obcí a kraje budou moci dosáhnout až na 90% příspěvek na vymezené aktivity.

Jednou z priorit hodnocených žádostí bude tvorba a aktualizace digitálních povodňových plánů obcí a krajů. O dotaci budou moci požádat obce i kraje, pokud splní minimální objem uznatelných nákladů. Ten je nyní 1 mil. Kč, ale už se projednává návrh, aby do termínu vyhlášení podzimní výzvy minimální objem uznatelných nákladů činil pouze 0,4 mil. Kč.

V rámci žádosti o dotaci bude možné jako uznatelné náklady uplatnit i práce související s vytvořením digitálního plánu, například doplnění databází o povodňovém riziku, proškolení povodňových komisí, nácvik zvládání povodňových situací, zřízení hlásných profilů, dovybavení pracovišť povodňových komisí apod.

Více informací o podkladech, vlastních materiálech i vzorové žádosti k této výzvě hledejte na www.povis.cz, o pravidlech využívání prostředků Operačního programu Životní prostředí na www.opzp.cz.

ZDROJ: MŽP ČR