Barroso: „Energetika a životní prostředí jsou dnešní uhlí a ocel“

Souvislosti:

José Manuel Barroso získal jednomyslnou podporu pro svůj druhý mandát v čele Komise od hlavních členských států a vlád na červnovém summitu Evropské rady. Švédské předsednictví prosazovalo co nejrychlejší potvrzení Barrosa ve funkci Evropským parlamentem. Na červencové schůzi EP však ke hlasování o druhém Barrosově mandátu nedošlo. V tomto týdnu jedná nynější předseda Komise s lídry politických frakcí o svém programu, který představil 3. září (EurActiv 4.9.2009). Hlasovat by europoslanci o Barrosově kandidatuře mohli 16. září.

Europoslanci ze socialistické a liberální frakce podporovaní zelenými a levicovými uskupeními, prohlásili, že s každým důležitým jmenováním by měla Unie počkat do doby, než budou známy výsledky zářijových parlamentních voleb v Německu a druhého referenda o Lisabonské smlouvě, které se bude konat v Irsku 2. října.

Témata:

Předseda Komise Barroso hovořil v pátek (4. září) před skupinou vybraných novinářů o politickém programu příští Komise. Ten mu má zajistit dostatečnou podporu při hlasování Evropského parlamentu o jeho opětovném jmenování na předsednickou pozici.

„Chci naslouchat a nebudu služebníkem velkých zemí“

„Všichni mě pozvali, dokonce i ti, kteří se mnou nesouhlasí,“ prohlásil Barroso, který se tento týden (8.-9. září) chystá přednést svůj projev před všemi parlamentními frakcemi.

Na otázku, zda mu nevadí, že se jednání (s výjimkou toho před europoslanci z frakce zelených) odehrají za zavřenými dveřmi, odpověděl, že v některých případech „trocha intimity“ může pomoci lepšímu porozumění. Trval rovněž na tom, že hodlá Parlamentu „naslouchat“ a začlenit jeho představy do zmiňovaného programu. Jeho cílem je dosáhnout „konsensu proevropských sil.“ Barroso také připomněl, že programový dokument, který čítá více než 40 stran, napsal sám za asistence spolupracovníků.

Na dotaz EurActivu, zda proevropské síly zahrnují i britské konzervativce, kteří se nedávno oddělili od Evropské lidové strany (EPP), aby založili novou antifederalistickou frakci, Barroso odpověděl, že není v jeho pravomoci vydávat „certfikáty dobrého evropanství.“

Předseda Komise dále zdůraznil, že dostatečně prokázal, že je schopný vést Komisi jako jednotný politický orgán: „V mém pojetí vedení, které jsem předvedl během pěti let, jste nemohli spatřit, že by proti sobě stáli liberálové a socialisté, nebo socialisté a křesťanští demokraté (…). Pro mě je Komise strana Evropy,“ pronesl ve francouzštině.

Na žádost novinářů, aby se vyjádřil ke kritice jeho propagování velkých členských zemí EU, Barroso označil tato nařčení za „nepodložená, nefér a chybná.“ „Bojoval jsem mnohem častěji s velkými členskými staty než s těmi menšími,“ zněla jeho obhajoba.

„Mimochodem, největším úspěchem byla oblast klimatických změn“

"Jestliže se mě zeptáte na odkaz této Komise, první komise opět sjednocené Evropy ve smyslu politik, největším úspěchem byla mimochodem oblast klimatických změn,“ zdůraznil Barroso a dodal: „Nyní jsme to my, kdo stojí v čele boje s klimaticými změnami. (…) Nebylo jednoduché přesvědčit některé členské státy, ale zvládli jsme to.“

Podle Barrosa je nutné mít vizi, kterou je třeba naplňovat pragmatickým způsobem. Ve svém vysvětlení zminil i jméno Jeana Monneta, který nevyslovil „vytvořme Spojené státy Evropské“, ale místo toho sjednotil Evropu ve strategické průmyslové oblasti - uhlí a oceli. O něco podobného usilovala Evropská komise v oblasti klimatických změn a energetické bezpečnosti na počátku 21. století.

„Znepokojivé“ odložení Lisabonské smlouvy a vzkaz Irsku

Barroso rovněž vyjádřil své znepokojení ohledně odložení ratifikace Lisabonské smlouvy a hovořil o možnosti rozšíření mandátu současné Evropské komise i po 23. listopadu, kdy její pětiletý mandát vyprší. „Ano, jsem znepokojen (…). Pakliže situace nebude legálně ošetřena, existuje zde možnost dočasné Komise, což není dobře. Proto se domnívám, že není dobrým nápadem odložit rozhodnutí, která můžeme učinit již teď.“

Podle Barrosa je důležité, aby Evropská unie vyřešila své institucionální nejasnosti a její orgány měly silnou politickou legitimitu, která je potřeba pro nadcházející jednání na světové úrovni - např. na prosincové Konferenci Organizace spojených národů v Kodani o klimatické změně.

Až bude představeno personální složení nové Komise, Barroso hodlá apelovat na členské státy, aby „vyřešily i další otázky“. Jeho výzva tak nemine Českou republiku, Polsko a Německo, jejichž představitelé dosud nerozhodli o osudu Lisabonské smlouvy.

Ve stejné souvislosti předseda Komise hovořil i o Irsku, ve kterém 2. října proběhne již druhé referendum o Lisabonské smlouvě. Barroso doufá, že Irové si při hlasování vzpomenou na pomoc Evropy, které se jejich zemi dostalo při současné ekonomické krizi.

Další kroky:

• 8.-9. září: Barroso předstoupí před politické frakce Evropského parlamentu, aby s nimi za zavřenými dveřmi jednal o programu příští Evropské komise.
• 10. září: Schůze předsedů parlamentní frakcí o datu plenárního zasedání Parlamentu, na kterém proběhne hlasování o Barrosově opětovném znovujmenování.
• 16. září: Pravděpodobné datum konání plenárního zasedání Evropského parlamentu.
• 2. října: Irské referendum o Lisabonské smlouvě.
• 23. listopadu: Konec mandátu současné Komise.

Zdroj: http://www.euractiv.cz