Potomkům nezanecháme žádné odpady!
Fyzika je zábava i výzva - a perspektiva pro celý život, říká Vladimír Wagner z řežského Ústavu jaderné fyziky AV ČR
Použité (vyhořelé) palivo z jaderných elektráren můžeme zakopat na statisíce let pod zem. Výhodnější však je "spálit" je ve speciálních reaktorech nebo jiných zařízeních . Na řešeních přicházejících dnes a v budoucnu pracují i čeští vědci. Jejich výzkumy si staví ekologický i humanistický cíl - nezanechat příštím generacím žádné nebezpečné odpady, prohlašuje Vladimír Wagner. V řežském Ústavu jaderné fyziky AV ČR vede skupinu, která se zabývá možností transmutace jaderného odpadu.
Transmutační technologie, které by využily kombinaci urychlovače a reaktoru, považuje za jedno z budoucích možných řešení pro lepší využití jaderného paliva a radikálního zmenšení množství nebezpečného odpadu. Zkoumání reakcí protonů urychlených na rychlosti blízké rychlosti světla s jádry těžkého terče, které by mohlo přivést ke vzniku dostatečně stabilního zdroje neutronů nezbytného pro transmutaci a štěpení nebezpečných radioaktivních jader, označuje za výzvu. A pro budoucí vědce, kteří dnes ještě sedí ve školních lavicích, považuje fyziku také za zdroj zábavy a zejména za perspektivu pro celý život.
Shoduje se tu se svými vědeckými kolegy, porotci soutěže Výzva krizím. Vyhlásila ji Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT (http://soutez.fjfi.cvut.cz/) a má uzávěrku 27. listopadu. Hlavní cenou pro zájemce o studium a potenciální příští vědecké kolegy prorektora ČVUT Ladislava Musílka, bývalého šéfa Akademie věd ČR Václava Pačesa a exrektora UK Ivana Wilhelma, děkana fakulty Miroslava Čecha, šéfky SÚJB Dany Drábové či jaderné fyzičky Marie Dufkové ze sekce komunikace společnosti ČEZ, jsou notebook, netbook a digitální fotoaparát. Semifinalisté si naostro vyzkouší to, co je dnes vyhrazeno pouze řádným studentům: jak se řídí jaderný reaktor Vrabec nebo tokamak Golem.