Miko chce, aby se ministerstva zabývala přípravou na změnu klimatu

Praha - Před odchodem do Bruselu chce ministr životního prostředí Ladislav Miko vládě v pondělí navrhnout, aby se jednotlivé úřady začaly strategicky zabývat opatřeními proti klimatickým změnám. Chce, aby ministerstva navrhla změny v oblastech, které pod ně spadají, a vyčíslila náklady na ně. Úřady by také měly přinést analýzy s propočty, na kolik peněz by přišla nečinnost v této oblasti.

Zpráva, kterou má ČTK k dispozici, konstatuje, že kvůli změnám klimatu se zřejmě zhorší kvalita vody a její dostupnost, budou se zvyšovat teploty a častěji budou hrozit sucho, povodně, vichřice.

Klíčovou roli hraje v ochraně před extrémními výkyvy počasí podle Mika také schopnost přírody a přírodních prvků zachytit a zmírnit dopady klimatické změny. Je proto třeba vytvořit strategii pro investice do takzvané "zelené infrastruktury" a promítnout ji do politik jednotlivých ministerstev, tedy nejen do oblasti územního plánování, ale i do dalších sektorů.

Zpráva konstatuje, že stát nebude mít bez pomoci soukromých investic na opatření dost prostředků. Měl by proto vytvořit strategii motivace soukromých finančních zdrojů a také komunikační strategii vlády jako celku a komunikační strategii jednotlivých ministerstev, které budou rozšiřovat podvědomí občanů a budou je motivovat k jejich individuálnímu zapojení do realizace adaptačních opatření.

Nedílnou součástí strategie by měla být i následná vazba na jednotlivé regiony a samosprávu, na jejichž úrovni budou konkrétní opatření prováděna.

Výhled budoucího klimatu pro území ČR naznačuje zvýšení průměrné teploty vzduchu během celého roku. Nejvyšší průměrný nárůst teploty lze očekávat v podzimních měsících, nejnižší na jaře. Srážek zřejmě přibude v zimě a v létě je pravděpodobnější jejich pokles. Výskyty extrémních projevů budou četnější - hrozí častější přívalové srážky s výskytem bleskových povodní, zároveň zejména v letních měsících lze očekávat suchá období.

Podle modelové odhadů ubude v nížinách sněhu. V nadmořských výškách nad 500 metrů se bude objevovat jen výjimečně. Trend nárůstu průměrných zimních teplot o odhadovaných 2,2 stupňů Celsia by vedl k posunu současných parametrů sněhové pokrývky o zhruba 250 až 300 metrů směrem do vyšších poloh.

Odhady změn rychlosti větrů naznačují mírné zvýšení koncem zimy a počátkem jara.