Čtvrtek, 28. března 2024

The Guardian: Na ekologickém summitu v Kodani půjde o peníze

The Guardian: Na ekologickém summitu v Kodani půjde o peníze

Nejvlivnější lobbyisté, kteří se budou procházet po chodbách konference o klimatických změnách začínající v pondělí v Kodani, nebudou halasní ekologičtí aktivisté či světové humanitární organizace tlačící politiky k silné dohodě v boji proti globálnímu oteplování. Ekologie a morálka platí ve veřejné aréně, ale při jednání světových vůdců budou zákulisním rozhovorům vévodit peníze. Právě na nich bude záviset případné uzavření další ekologické smlouvy, píše deník The Guardian.

Průmyslníci, finančníci, bankéři i obchodníci s emisemi očekávají, že Kodaň otevře dveře investicím v celkové výši přesahující deset bilionů dolarů do nízkoemisních technologií do roku 2030. Takové investice jsou podle Mezinárodního ekonomického sdružení (IEA) zapotřebí k omezení koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře na 450 částic na milion (ppm), což by znamenalo šanci vyhnout se nebezpečným klimatickým změnám. Summit by rovněž mohl vést k vytvoření nových emisních trhů s ročním obratem v řádu bilionů dolarů.

Guardian uvádí, že Kodaň může v následujících 20 letech vést k největšímu přesunu finančních prostředků z globálního severu na jih, proti němuž je částka přijímaná v současné době rozvojovými zeměmi zcela zanedbatelná.

Rozvíjející se státy ale upozorňují, že v Kodani se nejedná jen o finance, ale o přežití jejich obyvatel. Do roku 2020 žádají minimálně 400 miliard dolarů ročně a poté ještě více. Přitom tyto země již vyhrály spor o to, zda by měly být odškodněny za důsledky vypouštění skleníkových plynů v době, kdy vyspělé státy bohatly.

Ministerská jednání v Edinburghu, Londýně a na dalších místech na téma ekologických dotací pro chudé země ale zatím skončila nezdarem. Britský premiér Gordon Brown navrhl, že bohaté země budou dohromady přispívat asi 100 miliardami ročně. EU tento návrh vylepšila v pevnou nabídku převodu 100 miliard eur ročně chudým zemím do roku 2020. Tyto prostředky by měly začít na jejich konta proudit v roce 2012.

Rozvíjející se země ale prohlašují, že vyspělé státy musejí do roku 2020 přispívat nejméně jedním procentem svého HDP. Podotýkají, že to není až tak velká suma v porovnání s částkami vynaloženými na překonání celosvětové finanční krize, a že je to suma zcela zanedbatelná ve srovnání s tím, kolik by stálo ignorování klimatických změn.

Celková výše finanční podpory je však jen jednou z příčin sporu. Bohaté státy trvají na tom, že jakékoli finanční prostředky shromážděné na zmírnění klimatických změn a na přizpůsobení se změnám klimatu musejí být rozdělovány prostřednictvím Světové banky či Světového fondu životního prostředí (GEF). Tyto instituce, sídlící v New Yorku, jsou však vnímány jako orgány kontrolované bohatými. Chudé země místo toho chtějí zvláštní klimatický fond, který by byl spravován OSN a který by jim dal rovný hlas v rozhodování o utrácení příslušných peněz.

S nesouhlasem se setkává také lpění západních států na tom, že hlavním zdrojem financí pro ekologické fondy bude trh s emisemi. Evropská unie uvedla, že jen 22 až 50 miliard z navrhovaných 100 miliard eur bude pocházet z veřejných fondů. Zbytek mají zajistit trhy s emisními povolenkami a soukromý sektor.

Řada rozvíjejících se zemí ale nedůvěřuje Mezinárodnímu měnovému fondu a Světové bance a má vážné obavy z přílišné závislosti na soukromém sektoru. Učinit ze skleníkových plynů komoditu, jako je vepřové maso či pšenice, je podle nich nevhodné, vzhledem k tom, že jde o zajištění peněz nutných pro přežití populace.

Alternativy k trhům s emisemi nicméně doposud končily ve slepé uličce. Neuspěly plány rozvíjejících se zemí vydělávat až deset miliard ročně z mírných poplatků za cestu každého dopravního letadla, stejně jako myšlenka dražby emisních povolenek. Také zavedení uhlíkové daně je na většině míst předem ztracený případ.

Podle expertů je velmi nepravděpodobné, že se v Kodani nějaké finanční dohody podaří dosáhnout. A existuje nebezpečí, že jednání o tom, kdo komu kolik zaplatí, se neprotáhne jen do příštího roku, ale stane se věčným problémem, konstatuje The Guardian.

Zdroj:ČTK
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů