Proti extrémním přívalovým povodním jsme bezmocní

Praha - Před extrémními přívalovými povodněmi, jaké postihly zejména sever Moravy na přelomu letošního června a července, neochrání obce se stoprocentní jistotou žádná technická opatření. Konstatuje to ministerská zpráva, kterou vláda vyslechne v pondělí. Je podle ní třeba věnovat se proto preventivním opatřením k omezení následků povodní, a to zejména omezení eroze na polích a zabezpečení objektů a konstrukcí před ničivou silou vody.

Od 24. června až do 5. července, se na území Česka vyskytlo několik přívalových povodní, z nichž některé hydrologové označili za skutečně mimořádné. Byly to zejména povodně 24. června na Novojičínsku, povodně v noci z 26. na 27. června na Jesenicku a v Rychlebských horách, opakující se vysoké srážky na jihozápadě Čech vrcholící povodní v noci z 27. na 28. června na Blanici a Volyňce a přívalové povodně počátkem července v povodí dolní Ploučnice a Kamenice. Při povodních zahynulo 15 lidí, škody na majetku v zasažených územích byly vyčísleny na téměř 8,5 miliardy korun.

Meteorologové ve zprávě zopakovali, že přívalové povodně způsobené intenzivními lokálními srážkami se mohou vyskytnout prakticky kdekoliv, i když pravděpodobnost jejich výskytu se zvyšuje na horách. Síla povodně je vedle intenzity a trvání deště a velikosti zasažené plochy závislá také na krajině, kde hlavní roli hrají velikost a tvar povodí, svažitost terénu a propustnost povrchu. Významný vliv má také nasycenost povodí předcházejícími srážkami.

Zpráva konstonstatuje, že úplná technická ochrana proti přívalovým povodním není možná, respektive nebyla by ani ekonomicky efektivní ani ekologicky přijatelná. "Není reálné budovat natolik kapacitní koryta malých vodotečí, a to i v intravilánu tak, aby převedla kulminační průtoky způsobené extrémními lokálními srážkami," uvádí. Jako příklad dává velké koryto Jičínky vedoucí přes střed Nového Jičína, které vzniklo jako protipovodňové patření po přívalových povodních v této oblasti z roku 1958. Kulminační průtok v červnu 2009 jeho kapacitu překročil.

Stejně není reálné zcela se spoléhat na opatření vedoucí ke zvýšení retenční účinnosti krajiny. Hydrologické hodnocení červnových povodní ukazuje, že i v nejvíce zasažených povodích přímý odtok nebyl nijak extrémní. Retenční schopnosti krajiny v těchto povodích vyhodnotili hydrologové jako uspokojivé, přesto při tak intenzivních srážkách zdaleka nestačily.

Opatření k zmenšení následků povodní přijala vláda hned po povodních. Jak je jednotlivá ministerstva naplnila, vláda zkontroluje na jaře roku 2011.