Studie OSN odhalila dopad světového obchodu na životní prostředí

Rostoucí politický tlak se snaží přinutit velké společnosti zaplatit za škody na životním prostředí.

Největší světové korporace se ocitají pod narůstajícím tlakem, aby zaplatily za škody, které způsobily životnímu prostředí. Čerstvá studie OSN posuzující dopad činnosti korporací na přírodu si klade za cíl spočítat, jakého rozsahu jsou působené škody, v jaké hodnotě, a konečně jak by se dalo zastavit.

V průběhu roku vyjde další zpráva ekonoma a zvláštního poradce OSN Pavana Sukhdeva nazvaná Ekonomika ekosystémů a biodiverzity. Juliette Jowitové v Guardianu ji pokládá za další významný krok na cestě k donucení korporací platit za páchané škody.

Sukhdev dospívá k závěru, že pokud poškozování životního prostředí neustane, v polovině jedenadvacátého století způsobí pokles světové ekonomiky až o sedm procent.

Britská ministryně životního prostředí Hilary Bennová už před měsícem vyzvala mezinárodní společenství k tomu, aby nalezlo podobnou cestu k oceňování biodiverzity jaká se používá pro klimatické změny na základě studie lorda Sterna z roku 2005. "Sukhdevova zpráva může pro naše porozumění přírodě udělat tolik, co zpráva Nicka Sterna vykonala pro naše porozumění ekonomickému dopadu klimatických změn," řekla Bennová.

Investorské skupiny jako třeba americká Ceres, která zastupuje víc než osmdesát fondů disponujících více než osmi biliony dolarů, tvrdě lobbují za to, aby korporace začaly věnovat patřičnou pozornost dopadům svého působení na přírodu dříve, nežli je k tomu donutí legislativa.

Výsledky podle jednotlivých odvětví budou uveřejněny v závěrečné zprávě, která vyjde v létě. Guardian požádal organizaci Trucost, která se na studii OSN podílela, o to, aby se na základě analýzy dosud zveřejněných výzkumů pokusila odhadnout pravděpodobné závěry. Ukazuje se, že mezi jednotlivými sektory lze očekávat zásadní rozdíly.

Nejpřekvapivěji působí propast zející mezi sektory s největšími a nejmenšími dopady na životní prostředí, měřeno v dolarech.

Suverénně nejvíce škod páchají energetické společnosti. Jejich čtyřsetmiliardovou stopu zanechaly zejména produkce oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů, jaderný odpad, kyselé deště, smog a znečištění vody těžkými kovy. Čtyři odvětví s nejnižším dopadem - telekomunikace, zdravotnictví, technika a finančnictví - způsobily každé úhrnné škody za méně než pětadvacet miliard.

Za energetikou se na druhém až třetím místě drží surovinový průmysl, tedy těžba ropy, dřeva, chemický průmysl, a spotřební průmysl, tedy zejména automobily, potravinářství a výroba hraček, oba dva po třech stech miliardách dolarů napáchaných škod.

Podle hlavního výkonného úředníka Trucost Richarda Mattisona budou dopady na korporace velmi různorodé. "Nelze říct, jak to trhy dělávají, že korporace se prostě přizpůsobí. Strategie spočívající v tom, že se ekologické náklady nyní budou ignorovat a bude se čekat, jak se k tomu vlády postaví, podle mě není právě postojem, který přinese žádoucí výsledky. Jetřeba, aby investoři začali jednat."

Další informace:
Guardian Time to clean up: UN study reveals environmental cost of world trade

Zdroj: www.denikreferendum.cz