Jarní vitamíny z přírody

Na všechny tyto neduhy máme k dispozici vitamíny, které jarní obtíže spolehlivě zaženou. Perfektně vyvážené, čerstvé a dobře vstřebatelné vitamíny byste však v lékárnách hledali marně - vezměte raději košík, nůžky a vydejte se na ně do přírody. Jarní bylinky se totiž už od starověku používají jako léčivé rostliny i jako první jarní zelenina. Protože jejich působení je poměrně silné, k pročištění a povzbuzení organismu je používejme s mírou.

Kam na ně a kam s nimi?

Na čerstvé bylinky vyražte do čistého prostředí, ideálně trochu dál od "civilizace" - například na louku či k lesu. Při sběru buďte k rostlinkám šetrní.

Mladé rostlinky najdou využití v salátech, v omáčkách či polévkách. Skvělé jsou v nejrůznějších nádivkách, včetně té velikonoční. Připravit si můžete i bylinkové máslo či sýr. Mladé natě či květy lze použít i do polévek nebo jako ozdobu na chlebíčky. Některé rostliny můžeme připravit jako špenát, použít je v omeletách či do míchaných vajíček. Kromě vyvážené směsi vitamínů a minerálů obohatíme svůj jídelníček i o netradiční chuťové vjemy.

Jarní býlí - člověk sílí

Rostlinek, které nám na jaře poskytují první čerstvou zeleninu, je mnoho. Z těch divoce rostoucích (které často označujeme jako plevele) patří mezi nejoblíbenější následující druhy:

Sedmikráska chudobka

Sedmikráska obsahuje saponiny, silici, hořčinu, sliz, třísloviny, organické kyseliny, flavonoidy a vitamín C. Využíváme mladé listové růžice, poupata i rozvité květy. Rostlinka působí protizánětlivě a její lístky přidáváme například do salátů. Sedmikráskovými květy zdobíme pomazánky či polévky nebo si z nich připravíme čaj, který léčí záněty horních cest dýchacích.

Kopřiva dvoudomá

2823227_webKopřiva je téměř zázračná rostlina. Obsahuje mnoho minerálních látek - hlavně draslík, vápník a železo. Kromě vitamínu C v ní najdeme i vitamin A nebo vitamíny skupiny B. Kopřiva má v sobě navíc fytoncidy, což jsou látky, které působí antibakteriálně a antimykoticky.

Sbíráme mladé lístky a vrcholky, a to až do poloviny května. Kopřivy poté propereme a spaříme horkou vodou. Kopřiva najde využití například v polévkách nebo jako oblíbený špenát.

Smetanka lékařská

Listy známé pampelišky obsahují vitamín C, vitamíny skupiny B a také vitamin A - a to skoro stejné množství, jako má mrkev. Dále se v pampelišce nachází vitamín D a různé minerály. Listy se sbírají před květem a podporují látkovou výměnu. I kořen je ale léčivý - může se používat vařený. Právě kořen je obzvláště vhodný pro diabetiky, protože obsahuje cenný inulin. O pampelišce se kvůli očistným účinkům říká, že "dělá jarní úklid v těle," bývá proto součástí tradičních jarních kúr.

Šťovík kyselý

Ve šťovíku nalezneme hodně vitaminu C, dále pak vitamin A, minerály jako železo, mangan, draslík či křemík. Obsahuje i různé silice a další zdraví prospěšné látky. Kvůli obsahu kyseliny šťavelové ho používáme v malých dávkách, ideálně pak v kombinaci se sýrem, smetanou či vejci. Za zmínku stojí, že šťovík můžeme pěstovat i na zahrádce - semínka zahradního šťovíku seženeme v obchodech se zahrádkářskými potřebami.

Mladé lístky můžeme využívat místo citronu či octa do salátů, k okyselení omáček či polévek (skvělý je třeba do boršče), používá se i k masitým pokrmům.

Popenec břečťanovitý

Tato vysoká bylinka se zubatými listy a modrofialovými květy se ve středověku údajně považovala za zázračnou rostlinu, která chránila před očarováním i před morem. Obsahuje především vitamín C a A, podporuje chuť k jídlu i celé zažívání. Jsou známy i příznivé účinky na dýchací cesty. Z popence se využívá nať, a to čerstvá i sušená.

Bršlice kozí noha

Většina zahrádkářů považuje tuto rostlinu za úporný plevel, který se snaží zničit nejrůznějšími chemickými prostředky. Bršlice je ale velmi zdravou planou zeleninou - obsahuje vápník, hořčík, železo. Navíc také spoustu vitamínu V, vitamínu A a další látky, které posilují organismus. Bršlice se nejčastěji připravuje jako špenát.

Zdroje:

Lánská, D.: Plané rostliny v kuchyni. Praha, Artia 1990

Lánská, D. & Hlava, B.: Vitamíny z domova i z daleka. Praha, Práce 1982

Steinbach, G.: Lexikon užitkových rostlin. Praha, Knižní klub 1997

Vlašínová, H.: Zdravá zahrada. Brno, Era 2006

Autorka: Zdena Benešová

Zdroj: www.bioklub.cz